Pokoj 1408

Dost velká zplácanina, což se taky dalo čekat, páč nemá prakticky z čeho čerpat. Kingova povídka je sice zajímavá, jenže na celý film se musí rozvrhnout dost svízelným způsobem, jak to tvůrci zde ukázali a dokázali nakonec zajít až do těžkých extrémů, kde nakonci divák neví, na čem si vlastně stojí a to je celý problém filmu. John Cusack jede na sebe. Po celou dobu je na obrazovce hlavně on, nikdo jiný a docela se mu to i daří. Výrazně šílí a přichází k tomu nejhoršímu. Jenomže ke konci se strhne taková smršť informací, při které divák neví co si počít dřív. Je to divné hodnotit. Natočené je to dobře, ale nejspíš to nevyleká tak jak by se čekalo. Většinou je všechno čekané, předvídatelné a průhledné až hanba, ale i tak Pokoj 1408 a jeho houstnoucí atmosféra bude mít v mé hlavě kousek místečka díky skvělé atmosféře, která panovala po celý film. --- Zabij jenom tolik kolik sníš. (25.10.2007)

Rozhodně nelituji, že jsem tenhle pokoj navštívil, myslím přes plátno, poněvadž ve skutečnosti bych do něj nevstoupil ani s Chuckem Norrisem. Je mě jasný, že v hotelovým pokoji se dá zažit leccos. Mě se třeba jednou v Bechyni stalo, že nejdříve bylo v pokoji vedro jak v džnugli kde Arnie honil predátora a po stížnosti u majitele tam druhej byla zima, jak v Grónsku, kde honil predátor vetřelce. Sprcha tam byla na čidlo, které fungovalo jen když jeden stál přímo pod sprchou, ale z té ze začátku vystříkla tak ledová voda, že jsem musel automaticky cuknout, ale to zase přestala téct voda, takže dobrejch 15 minut jsem tam nahatej tajtrlíkoval s čidlem a vytvářel různý pozice jak spustit sprchu a přitom na sebe nenechat vyprsknout tekutý led. Nakonec zvítězila poloha "zraněná žížala" kdy jsem se v leže přitiskl na zeď a zvednul ruku před čidlo a čekal až se voda ohřeje a já mohl v klidu vstát a vysprchovat se. Ovšem vrchol byl jednoho dne v noci, když se z ničeho nic otevřelo vikýřové okýnko a do postele mě začalo sněžit. / byl jsem tam v lednu / Takže pro tu hrůzu co se stala kolegovi Cusackovi ve čtrnácetosmičce mám velké pochopení a navíc Cushack zahrál tak dobře, až mám pocit, že bydlel i v tý Bechyni jako já. (01.11.2007)

Překvapivě oldschoolová zábava, skoro jsem pod vlivem vřískajících teenagerů zapomněl, že se takové horory ještě točí. Pokoj 1408 jako etalon Kingova stylu hororového vyprávění nese si s sebou všechna pro a proti, které taková adaptace skýtá. Zkuste 100 minut popisovat, co se jednomu chlapíkovi honí v hlavě. Nejde to (přestože Cusack hraje jako o život), potřebujete "překvapivý" twist a pár vedlejších motivů (třeba z jiných Kingových povídek). Výsledkem je klasický kingovský scenáristický hybrid v přepěkném řemeslném balení. Velmi uspokojivý zážitek na jednu noc. (12.10.2007)

Stephen King a jeho horrorová či thrillerová tvorba mala už niekoľko sfilmovaných pokusov a jediným kto ich dokázal zvládnuť bol Frank Darabont, po tomto počine teda izbe 1408 sa pridal aj Mikael Håfström aj keď nevyťažil s načrtnutého deju viac než by sa patrilo, veľa ukázaných momentiek príbehu nie je zrovna dovedených do vysvetlenia, ktoré by ozrejmilo prečo sa v tamtej tajomnej izbe dejú tak príšerné veci, jednoducho z ničoho nič sa po otvorení izby začiatkom 20.storočia začnú diať všelijaké nešťastné úmrtia, jednoducho to nakoniec vyznie ako keby tá izba bola z nejakej vesmírnej alebo teda dokonca pekelnej dimenzie, ktorá svoju obeť prestupujúca prah dverí len tak ľahko zo svojich spárov nevypustí. Atmosféra je miestamy navodená dosť skľučujúco ale aj tak som sa nedokázal povzniesť nad dosť jednotvárny výkon Johna Cusacka ako spisovateľa Mika Eslina zaoberajúceho sa vyhľadávaním strašidelných hotelov a ich ponurých príbehov, ktorý ako keby vypadol svojim stvárnením charakterom zo schizofrenického filmu Identita, proste hrá presne to čo už sme od neho zvyknutý do úlohy nedáva nič nové a len kopíruje svoj zaužívaný trend, na hereckom poste je viac uveriteľný aj keď hrajúci na menšom priestore Samuel L. Jackson, ten dokáže svojím prejavom o temnej izbe navodiť slušnú dávku strachu práve nám sledujúcim, čo potom stuhnuto čakáme kedy sa tie podivnosti začnú na tom mieste diať. ... Dá sa vôbec prebrať s takého ponurého sna ako prežíva osoba uväznená v izbe 1408 a je to vôbec sen ako nám miestamy chce napovedať príbeh? Postupné otázky vyplývajúce z deju, nemusia mať zrovna priame vysvetlenie. Môžeme len dúfať že druhé prebratie na lôžku v nemocnici nie je len nekončiaca dezilúzia. Po trikovej stránke je to viac než slušne spracované, rušivých momentov na tomto poste nenájdeme, skôr na príbehovej osnove to trošku neladí a hlavne otvorením koncom filmu, keď si hlavný predstaviteľ pustí diktafón a je svedkom toho že to čo zažil nebol iba zlý sen. Filmu by som udelil skôr slušných 70%, uvidím čo spraví ďalšie vzhliadnutie ale aj tak to je asi najlepší horrorový počin tohto roka, z toho čo som mal možnosť vidieť. ║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $71,985,628║Tržby Celosvetovo $131,998,242║ ...aspoň že tie horrory nestoja stámilióny dolárov a poväčšinou sa potom aj oplatia točiť a teda návratnosť investícii je pre producentov skoro zaručená, v prvom rade pokiaľ nezarobia na území USA tak potom už v ostatnom svete to len ťažko tržbou vynahradia ▐ Tržby za predaj DVD v USA $52,894,753 //počet predaných kusov 2,424,711║ /videl v kine: 70%/ (20.12.2007)

„Došlo k 56 úmrtím v pokoji 1408.“ Po začátku téměř identickém s Identitou jsou nám předhozeny první drobty kusých informací o hlavním hrdinovi. Mohlo jich být víc. Enslin mohl být sympatičtější nebo arogantnější, abychom měli pádnější důvod mu držet palce či naopak přát pomalou bolestivou smrt. Nevím, kterého pakoně napadlo zadaptovat povídku o rozsahu několika desítek stran (mimochodem dost slaboučkou) do podoby celovečerního, téměř dvouhodinového filmu, ale je jasné, že tak učinil pro hororový potenciál situace „člověk zavřený ve strašidelné místnosti a pomalu propadající šílenství“, nikoliv kvůli příběhové originalitě. V rukou méně schopného režiséra by to mohlo dopadnout katastrofálně, v rukou schopnějšího režiséra by to mohla být pecka. Švéd Mikael Håfström musel trávit hodně času sám v hotelových/motelových pokojích, kde se děly hrozné věci - tak působivě situace z nich umí vydojit. Svědčí o tom nejdrsnější scéna Hry s nevěrou i podstatná část Pokoje 1408. Po stručném intru a slušně napsaném, leč zcela zbytečném dialogu s ředitelem hotelu (Samuel „ jsem nad věcí“ Jackson), začíná strašení. Zprvu jenom přidrzlé pošťuchování, racionálně ještě jakž takž vysvětlitelné, pak čím dál riskantnější a již někdy od čtyřicáté minuty vše směřuje k neodvratnému saltu mortale. Film by ovšem skončil příliš brzy, takže se scénárista vytasí s nadbytečnou „an american family“ linií, nikam nevedoucí a minutky troufale (a zoufale) nahánějící. V opačném případě by devadesát procent filmu trávil Cusack sám v jednom pokoji, se svým diktafonem, do kterého nejdříve cynicky, později bezradně, „vylévá“ své aktuální dojmy, celé by to trvalo cca sedmdesát minut a svou vyhroceností bralo dech. Možná. Håfström se však nemá zač stydět, jeho průnik do žánru thrilleru/hororu dopadl o poznání lépe než v případě „rovněž Evropana“ Nimróda Antala (Motel smrti). Vyhýbá se dramaturgickému klišé, umně pracuje s atmosférou, lekačky dokáže dobře načasovat, jenom ta gradace… (údajně existuje alternativní konec, zdaleka ne tak dojemně americký). 70% Zajímavé komentáře: Le_Chuck, DaViD´82 (11.10.2007)