Lions for Lambs
Hrdinovia a zbabelci
Lions for Lambs
Lions for Lambs
Režie:
Robert RedfordScénář:
Matthew Michael CarnahanKamera:
Philippe RousselotHudba:
Mark IshamHrají:
Tom Cruise, Meryl Streep, Robert Redford, Peter Berg, Michael Peña, Derek Luke, Kevin Dunn, Paula Rhodes, Andrew Garfield, Christopher Carley, Josh Zuckerman (více)VOD (3)
Obsahy(1)
V tomto působivém filmu se idealistický profesor (Robert Redford) pokouší přesvědčit svého studenta (Andrew Garfield), aby v životě udělal něco důležitého, zatímco charismatický senátor (Tom Cruise) ve Washingtonu vysvětluje pochybující televizní reportérce (Meryl Streepová) novou válečnou strategii na Středním východě. Ve stejnou dobu se na druhém konci světa v Afghánistánu dva profesorovi bývalí studenti (Derek Luke a Michael Peña) ocitají za nepřátelskou linií a bojují tu nejen za svobodu, ale hlavně o své holé životy. Napětí roste a tito tři Američané si začnou navzájem měnit své životy zcela nepředstavitelným způsobem. (Cinemax)
(více)Recenze (279)
Velmi těžko se mi popisuje, čím mne tento film tak zaujal. Možná svojí přirozeností, zajímavým scénářem, který názorně aplikuje manipulaci s fakty, užívání "správných slov", možná krásným znázorněním rozdílu mezi Lvem a Ovcí, určitě skvělými výkony a zajímavou hudbou. A možná ještě něčím.. nevím.. Každopádně velmi silné a velmi dobré... ()
Hernajs, z tohohle filmu jsem byl zatraceně spokojej. Žádné moralizování, až překvapivě chytrý scénář, ve kterém dialogy nepůsobí vykonstruovaně a sedí k postavám. Opravdu výborně je napsaný Cruisův senátor Irving. Když mluví užívá obraty a způsob argumentace, jaké skutečně politici užívají (připoměl mi takového 10x chytřejšího Topolánka - zdravím Civala, ani já se tomu nevyhnul :)). Když obhajuje politickou linii, vybavuje se mi téma pro naši republiku značně aktuální. Zároveň oceňuju, že divák má možnost pochopení pozice, ve které se nachází. On (a jeho prezident), když už se dostal svými tahy tam, kde je, si skutečně nemůže dovolit prohrát a musí pokračovat za každou cenu. I rozhovor proferora se studentem není překvapivě prázdné mentorství, ale úvaha o vztahu občana k politice. Příběh dvou vojáků bojujících po vzoru občanů řeckých měst kromě Talibanu boj o vlastní zapojení se je sice trochu schématický, vůbec to ale nevadí. Záběr filmu tedy jde daleko hlouběji, než jen současná geopoliticá situace. Neměl by uniknout nikomu, kdo se zabývá úvahami občan - společnost - stát. ()
Kdo zná životní dráhu Roberta Redforda, dobře ví, jak důležitou roli v jeho životě a hodnotovém žebříčku hraje občanská angažovanost a politický aktivismus ve smyslu ochrany lidských práv a nezávislých kritických médií a především sympatie s obyčejnými lidmi z ulice. Redford je jedním z reliktů společenské a tvůrčí atmosféry 70. let. Hrdinové a zbabělci nejsou film válečný ani psychologický, nýbrž výsostně politický. Střídají se v něm více méně rovnoměrně tři lokace - pracovna vlivného senátora, který se snaží zmanipulovat známou novinářku, aby popularizovala vládní plán na rozšíření bojových akcí v Afgánistánu. Druhým místem je pracovna univerzitního profesora, který vede spor se studentem o jeho pasivním přístupu ke studiu a světu kolem něj. Těžiště filmu spočívá právě v těchto scénách, kde se odehrává konflikt myšlenek a postojů. Třetí lokace je situována do velehor vzdáleného Afgánistánu, kde jde o život dvěma vojákům obklíčeným ozbrojenci Talibanu. Tahle část slouží jako dynamická adrenalinová vsuvka do jinak spíše komorního filmu založeného na dialozích. Redford burcuje veřejnost: média se nechala ochočit a mladá generace se stáhla z veřejného života do sféry konzumu a zábavy. Hrdinové a zbabělci jsou dobrý, slušně obsazený a chytrý film, snad jen poněkud předvídatelný a méně výrazný. Celkový dojem: 75 %. ()
Ve lví kůži odění zbabělí oslové a hrdinní beránci se silou lvů. Despekt mezi osly a hyenami, co je ve skutečnosti symbiózou a pardál, co chce po lvíčatech, aby v sobě našla opravdovou sílu krále zvířat.. Redfordova politicky-společenská ZOO s něčím objevným nebo kontroverzním nepřišla, i když se k tomu prostor nabízel. Škoda, příště zkus své myšlenky zakřičet hlasitěji, Roberte.. Pak se třeba nestane, že když se podívám z jakéhokoliv úhlu na světového policajta s nejdelším a nejtvrdším pendrekem v análním otvoru teroristického Zla, výsledek je vždycky stejný. Ať to stojí cokoliv, Bůh nám žehnej a nechť bílé pomníky na vojenských hřbitovech lícují.. ()
Hodina a půl keců a není to nuda. Jak je to možné? Jednoduše. Stačí Redfordovy upřímné názory na věc, velká dávka poselství, ambiciózně dynamická kamera v "akčních" i klidných pasážích, výborní, do poslední kapky krve vyždímaní herci a především scénář, v jehož inteligentních replikách a pasážích je radost brouzdat sem a tam. Spojte si tyhle tečky dohromady a celý graf podtrhněte téměř bezchybnou režií a musí vám vyjít jednoznačný výsledek. Redford je Hrdina, nikoliv Zbabělec. Tenhle úder do slabin Ameriky mi sedl jako máloco. ()
Excelentní politické konverzační drama. Snímek vyniká a stojí především na propracovaném scénáři. Velmi podnětné, obsažné a úderné dialogy se zajímavými myšlenkami a neobtěžující mírou amerického patriotismu klasicky Hollywoodského "Bojuji za svou vlast" formátu. A přitom je vše zvládnuto tak, aby se v situaci orientoval i člověk, jehož politika nezajímá či se jí nijak hluboce nezaobírá. Kromě známé herecké elity mě ještě více zaujal Andrew Garfield a jeho postava. ()
Na jednej strane sa čudujem, že tento film šiel do kín, ale na strane druhej sa zas čudujem, že celkovo tak prepadol. Každopádne témy, ktoré Redford predhodil divákom si radšej pozriem doma, kde sa mi následne lepšie premýšľa nielen o filme ako produkte ale najmä o téme jeho spracovania. Veľmi sa mi páčilo, že film bol stavaný tak, aby preberaná téma namala váhu a účinnosť len v súčasnej situácii vo svete, ale aby mala dopad na vojenský svet v akomkoľvek uhle pohľadu, nielen dnes ale aj v ďalekej budúcnosti. Film je rýchly, každopádne nie strohý, ale účinný, silné dialógy majú každý svoje miesto a zmysel, ani slovko navyše nieje vypustené len tak do vetra. Záver nikomu nič nevkladá do úst ani do mysle a i keď je nevypovedaný, tak práve tým má pre mňa väčšiu výpovednú razanciu a hodnotu. 80%. ()
Chytře vymyšlený scénář u kterého jsem ale měl problémy s neusnutím. ()
Lahůdkové herecké výkony (Cruise by prodal vlastní babičku), téma které si celkem užívám (málokdo se mnou) a zajímavá mozaiková forma tří zlehka propojených příběhů. Scénář je precizní a Redfordova režie rovněž, škoda nezájmu mas... ()
Robert Redfort je chytrý člověk a moc dobře si uvědomuje o čem mluví. Nicméně našlapuje tak opatrně, že pořádně ani není slyšet. Příběh z Afganistánu je technicky nepovedený a bez atmosféry, interview je příliš strojené a konverzace v kabinetu nevěrohodná. Sem tam se Redfordovi povede efektní hák, ale na knockout to v žádném případě není. ()
Ať je Redford jakýkoliv koumák a má to v hlavě jakkoliv srovnané, neoslovil. Jeho černobílé těžkopádné a hlavně nekonečné povídání překypuje přílišným patosem, monotónním filmovým jazykem, u kterého jsem si přál, aby už skončil. Válečná vložka skřípe mezi zuby, další dva příběhy nedokáží ani přes silné herce strhnout a pánovi za kamerou jak vidno něco leží na srdci, chce to prodat širokému publiku, ale nahlas to vykřiknout nehodlá. ()
Tak u tohoto filmu jsem s hodnocením velmi váhal a stále ještě váhám.Je zde několik faktů, které mluví pro průměrné hodnocení a několik faktů, které naopak mluví pro nadprůměrné hodnocení. Takže se to pokusím nějakým inteligentním způsobem shrnout. Předně se musím přiznat, že přímo bytostně nemám rád politické filmy a filmy válečné. Naopak miluji filmy ze školního prostředí. A tady se sbíhají všechny tyto tři žánry dohromady. Ve prospěch filmu mluví to, že ač právě nesnáším politiku a válčení ve filmech, tak v tomto filmu mi to vůbec nevadilo a s napětím čekal, jak se ty příběhy budou vyvíjet. A musím říci, že nakonec mi všechny ty tři příběhy přišly co do napětí velmi vyrovnané a velmi solidně odvyprávěné. Navíc díky tak úžasnému skloubení třech různých témat považuji tento film za velmi kvalitní. Po dějové stránce to totiž všechno krásně navazuje a všechny ty tři příběhy jsou úžasně propojené. Do toho jsou zde navíc kvalitní herecké výkony všech zúčastněných, ať už se jedná o hvězdná jména (Cruise, Streep, Redford) nebo o jména zatím méně známá (Pena, Luke, Berg). Všichni své postavy zvládají odehrát velice přesvědčivě a bravurně. Takže se zdá, že jsem udělal dobře, že jsem si před zhlédnutím filmu nepřečetl nástin děje, neboť bych patrně nikdy tento film neviděl. Takhle mám za sebou velice úžasný filmový zážitek. Díky výše zmíněným důvodům jsem se tedy nakonec rozhodl pro nadprůměrné hodnocení v podobě čtyř hvězdiček. Rozhodně to stojí za vidění. ()
Robert Redford se nám po delší době posadil za kameru, aby zde interpretoval své myšlenky a názory o dnešní politické situaci. A vznikl z toho snímek, ve kterém se opravdu hodně mluví. Film je rozdělen na tři dějové linie. V té první sledujeme rozhovor Meryl Streep s Cruisem. Je opravdu radost sledovat jejich slovní přestřelky a oba hrají výborně ( i když Meryl přece jenom o něco líp). Ještě lepší jsou ale dialogy mezi učitelem s tváří samotného Redforda a jeho studentem. Tahle dějová linie mě asi zaujala ze všech nejvíc. No a potom zde je ještě linie z Afgánistánu, která všechny tyto linie spojuje dohromady. No a dohromady to dává opravdu výborný celek, který i přes to kecání ani na chvilku nenudí. Redford totiž věděl co chtěl natočit a jak to natočit, a podle toho to také vypadá. Vznikl tak film, o kterém asi budu ještě pár dní přemýšlet. ()
Film sa skladá z troch príbehov,ktoré spája hlavne aktuálna téma,a to USA ako krajinu v ktorú ľudia verili a tesne po 11.septembri boli jednotní.Po rokoch trápenia a bezvýchodiskovej situácie v Afganistane a Iraku je verejnosť rozdelená.Práve touto kritickou situáciou sa zaoberá tento film,ktorý kladie zaujímavé otázky a dostávame na ne priame odpovede.Herecky výborne obsadený snímok je naozaj hereckým koncertom, a to doslova, pretože väčšina filmu sa odohráva v miestnosti za stolom, kde sa rozpráva o zaujímavých a aktuálnych veciach. Na akciu tiež trochu dôjde, ale nie je jej veľa. Zaujala ma výborná hudba od M.Ishama, vychutnal som si ju aj v záverečných titulkách.Jediné, čo mi vadilo, bola krátka stopáž,končilo to práve v tom najlepšom. Film pre náročnejšieho diváka, ktorý má aspoň trošku prehľad v súčasnej politike, nič pre teenegerov. Film 80%. ()
Inteligentní film, plný velkých myšlenek a zajímavých názorů. Pravda, není to bůhví jak strhující a vlastně se tu pořád jen ,kecá´, ale i tak si Redford udržel moji pozornost. Příběh sice postrádá nějaký větší dramatický oblouk ale to vynahrazuje svižnými dialogy a na konec je tu i to hvězdné obsazení. Nevím, jestli si na film zítra vzpomenu, ale docela na mě tahle hodina a půl z politologie zapůsobila. ()
Povedený film o hodnotách každého z nás v dnešní době. Je to vlastně taková sonda do našich duší. Je zkrátka vidět,že dnešní člověk opravdu prostě líný. Robert Redford zde představil vyšperkované dialogy, které ani chvilku nenudí,samozřejmě pomáhá přesunování děje každou chvíli na jednu z několika ústředních postav. Každá postava je zahrána s chutí a velmi věrohodně. Cruise jako senátor je patřičně slizký a populistický. Streep jako novinářka zkušená a chvílemi až dotěrná. Redford v roli učitele je lahůdka. A nakonec opravdoví hrdinové v boji, kteří si zaslouží obdiv každého z nás co si doma raději pustíme film než abychom se někam trmáceli bojovat za naše ideály. ()
Hrdinovia a zbabelci sú dosť rozporuplným filmom, kde vystupujú veľmi kvalitní herci. Robert Redford film režíroval a tiež v ňom stvárnil aj hlavnú postavu. Film prekvapivo nie je tak priamočiaro antibushovský, ako sa od Redforda očakáva, ale je viac komplexný a snaží sa diváka prinútiť rozmýšľať nad základnými otázkami ohľadom americkej politiky. Akčné scény z Afganistanu slúžia vyslovene na pretrhnutie súvislého toku konverzácií. Spolu tvoria zaujímavú dejovú líniu v nízko rozpočtovom prevedení. ()
50%, zfilmována divadelní hra, nejvíc se mi líbily scény s Redfordem, ostatní linky nemely takovou sílu. ()
Robert Redford je ve filmovém světě významnou osobností. Kromě své herecké kariéry také tím, že stojí za Sundance Film Festival. Stejně jako mnoha filmových hvězd poté Redford neodolal a zkusil si též režii. S ním na režijní židli tak vznikli filmy jako Obyčejní lidé, Zaříkávač koní nebo právě Hrdinové a zbabělci. Film složen ze tří příběhů, které jsou navzájem propojené a svým způsobem dohromady tak trochu protestují proti tehdejší vládě George Bushe, po 15 letech poté sice tak trochu přišel o aktuálnost, přesto ovšem moc na svých kvalitách neztrácí. Matthew Michael Carnahan napsal scénář k filmu v momentě, kdy v televizi spatřil reportáž o převráceném Humvee v irácké řece, kdy se přitom utopilo pět amerických vojáků. Původně měli být Hrdinové a zbabělci realizování jako divadelní hra, právě sekvence na Středním východě ovšem Carnahana donutili k tomu, aby se scénář stal filmovým. Právě divadelní kořeny jsou ovšem ve filmu samotném tak trochu poznat. Ten film je totiž především o dialozích. Diskuze senátora a reportérky či učitelé a jeho studentů. Přitom všem jde o zajímavě vedené dialogy, kdy jde o střetávání různých argumentů postav a také tak trochu o filozofické náhledy. Hrdinové a zbabělci rozhodně nemají neutrální pohled na věc, Redford vlastně servíruje film, který divákovi tak trochu vtlouká svůj vlastní pohled. Tím ovšem diváka nenutí k souhlasu. Filmu se dá následně snadno vyčítat, že sklouzává do přednáškové polohy a člověka tak trochu poučuje o politologii. Díky fungujícím dialogům a především velmi dobrým hercům, kteří ty dialogy pronášejí to ovšem funguje a to i přesto, že byste si nejspíš s Redfordem při politické diskuzi dvakrát nesedli. Za hodinu a půl dojde k několika podnětným a palčivým tématům, kdy se divák může zamyslet nad světem. Od dob vlády George Bushe sice utekla delší doba, všechno se ovšem úplně nezměnilo. Herci do toho dávají všechno, kromě Redforda a Streep ve vrcholných formách zaujme především Tom Cruise v tak trochu neobvyklé roli. Všechny ty postavy jsou možná tak trochu karikaturami, přesto je ovšem ze scénáře cítit vše potřebné a i přes vůni politické agitky to celé dokáže dojmout i přivést k skutečně podstatným myšlenkám. Ten film není dokonalý, v divákovi ovšem něco zanechává. Sedl by tomu divadelní formát? Dost možná přeci jen ano. Přesto jsou Hrdinové a zbabělci povedenou záležitostí, kdy to Redford celé vede svižným tempem a i přes faktor lehké politické agitky to vlastně řekne vše potřebné. Všechna ta kritika, které se Redfordův film dočkal do jisté míry tak trochu dává smysl, přesto jde ovšem o film, který diváka nutí k lehkému zamyšlení se nad světem kolem něho. I díky tomu se na Redfordův film nedá vyloženě plivat..... ()
Související novinky
Nového Spider-Mana si zahraje... Garfield?
Žádný strach, nebude to ten, který nesnáší pavouky a pondělky, tudíž nevznikne bizarní komiksový crossover. Ale jak to vlastně bylo? Kandidátů byly davy. Od Josepha Gordona-Levitta (protože hrál v… (více)
Téma je "jen" ilustrativní, jedná se o výchovný snímek s morálním přesahem, klíčové slovo je angažovanost a v ohnisku leží zodpovědnost za kvalitní využití vlastního potenciálu každého z nás už ve chvíli, kdy máme ještě potřebný zápal a (máme mít) ideály, touhu měnit společnost k lepšímu, a varování nad tím, že v posledních generacích u mladých lidí převládá snaha odtrhnout se od komplikované reality, vytěsnit svědomí k angažovanosti a užívat si života - a u starších generací pak ochota naskakovat bez uvažování na jednoduchá nabízená řešení, dávno podsouvaná byznysem. Zaprodávání a zaslepování se, vytěsňování skutečných problémů místo poctivé spolupráce na jejich řešení napříč všemi úrovněmi společnosti. ***** Další snímek varující před komercí jako pojídačkou duší, na jedné straně vedoucí k tomu, že závažné společenské problémy včetně vojenských konfliktů "rozhodují" populisté bez potřebné zkušenosti a svědomí, na druhé k tomu, že je nehodlají nahradit jiní, lepší, protože se už za studií zaprodávají buď firmám, které jim účelově platí studia a rovnou je "angažují" správným směrem, nebo bezmyšlenkovité zábavě jednoduchého života bez problémů: nic jiného nevidět, neslyšet, nevnímat, necítit. ***** Film příjemně mísí doslovnost univerzálního problému dneška s otevřeností konkrétních řešení v představené situaci - ať už jde o studenta postaveného bez obalu kritickým a trefným profesorem před osobní výzvu, nebo o novinářku, která se rozhoduje, zda v nelehké osobní situaci podpoří populistu nebo ne a proč, nebo i o jejího šéfa, který zřejmě také míval zamlada svědomí a je možné se na ně odvolat. Linka s oběma studenty-vojáky pak především zdůrazňuje, že nejde o žádné akademické rozhodování bez důsledků, ale o život, o životy, o spousty životů, o celou společnost, o celý svět - a je na nás připustit si, že tak je to vždycky, při každém individuálním rozhodování se nad smyslem a zaměřením vlastního života, využitím potenciálu, ať si to chceme přiznávat, nebo ne. Kterýkoli jeden člověk se může stát vlivným občanským aktivistou nebo i politikem, když se rozhodne včas, že nebude lhostejný, a měnit věci poctivě k lepšímu. A možná je zkrátka nutné pochopit, že pro nikoho nikdy nemělo být touhou jen si bezstarostně užívat konzumu a životních jistot, které stejně neexistují, že to byla falešná vějička zaštiťující se pokrytecky a prospěchářsky definovanou "svobodou" vytěsňující celospolečenskou zodpovědnost, a každý z nás měl a má vždycky hledat své naplnění v prospěšnosti druhým a celku, ve vyvíjejícím se dialogu o podobě pravé demokracie, v pečování a budování skutečně funkčního státního a občanského zřízení, jako se o to snažili staří římští myslitelé, a nebo se o to alespoň pokoušet, a nebo alespoň bojovat za právo se o to pokoušet, a všechny jiné, sobecké touhy po klidu v teple jsou falešná pozlátka, malicherná a bezobsažná, a nemůžou nikdy přinést pravé uspokojení a radost z životního naplnění. - Nekomplikovaný snímek, který splní svůj účel, když po jeho shlédnutí budete o tomhle všem zase úplně vážně přemýšlet, i kdybyste si tím měli zkomplikovat život. *~ () (méně) (více)