Planetes

Bylo nebylo, vesmírná loď s pasažéry si letí vesmírem za poznáním naší matičky Země a kde se vzal, tu se vzal - šroubek. A vesmírná loď je na cucky. "Šroubky jsou nebezpečné!" zaznělo z nejvyšších hlav na modré planetě a tak vznikl v hlubokém vesmíru tým "sběračů odpadků". A ničem jiném to moc ani není. :-) To bych však seriál dost hanil. Je pravda, že jsem se u něj dost často i bavil, ale od půlky začne být stále se opakující, i když jsou podávány nové věci, nezbavíte se pocitu, že to začíná být nuda. Zakončení také není bůh ví jaké. Prostě sběrači odpadku byly před seriálem, budou po seriálu. :-) Vyzdvihl bych dost hudbu a možná i vývoj postav. Také velmi důvěryhodné představení života ve vesmíru. Silné *** 68% (12.06.2011)

Seriál, ktorý ma zaujal od samého začiatku. Veľmi dobré technické spracovanie, postupne sa rozvíjajúce osudy postáv a efektné prelínanie ich príbehov, to všetko prispelo k pozitívnemu efektu. //Po rokoch môžem zodpovedne prehlásiť, že je to to najlepšie, čo u mňa v seriálovom svete anime existuje. Takto na mňa nemal vplyv ani jeden nich (OK, ak si zarátame Koe no Katachi alebo Angel Beats, no tie boli zamerané "iným smerom"), je neuveriteľné, ako je celá táto vec nedocenená. Space opera so značnou dávkou romantiky a samozrejme bezkonkurenčným technickým spracovaním (na seriáli spolupracovala JAXA, mal som tú časť baviť sa s jedným z technických konzultantov, keďže som JAXA navštívil už niekoľko krát) - to je jednoducho klasika. (17.12.2012)

Nikdy bych neřekl, že seriál o sběračích vesmírného odpadu bude tak zábavný. Perfektní postavy. Koneckonců je to spíš celé o nich než o vesmíru. Kde se seriál odehrával je imo už vedlejší. I když mám znova chuť stát se kosmonautem (vesmírného popeláře bych bral všemi deseti, zvlášť pak s tak fajnovou partou). :) 9/10 (20.02.2011)

Hachirota Hoshino, ktorého priatelia a známy volajú Hachimaki je zberačom vesmírneho odpadu. Jeho snom je mať vlastnú vesmírnu loď, lenže tie sú veľmi drahé. Práve na začiatku tohto príbehu z názvom Planetes dostáva Hoshino novú kolegyňu a to Ai Tanabe. Ai Tanabe verí v lásku a tá, že spasí svet aj keby sa čo dialo. Láska je proste pre ňu kľúčom ku všetkému. Tak Tanabe sa začína učiť ako tiež zbierať trosky. Prvých pár dielov je neskutočne nudných a sú miestom len na zoznamovanie sa s postavami. Neskôr má pár dielov celkom zaujímavé myšlienky. Zaujímavé myšlienky občas v Planetes sú a tie ukazujú možnosť človeka mať sa zle či dobre na základe toho kde sa narodil, čo je jedna veľká pravda. Túto pravdu si dúfam každý uvedomuje. Takže humánny odkaz sa snaží nejako zakryť nudné diely a našťastie nie je v tom sám. Neskôr ide o osobné blaho jedného človeka a ten do toho dá všetko a v tom si v podstate toto anime odporuje, ale ja som mu to zožral lebo pôvodné posolstvo pokračovalo ďalej aj so snahou jedného človeka byť úspešným a ísť si za svojím snom (ktorý sa počas anime zmenil na trocha iný). Hudba nie je moc oslnivá okrem jednej pesničky. Čize toto anime je zachránené posolstvom a neskôr aj lepšími dielmi, keď sa prežije začiatok. Približne od druhej polovici je príbeh skôr ucelenejší a nepokračuje stále meniacimi sa situáciami. Otázka, ktorá sa odohrávala v Hoshinovej hlave sa mi páčila a hľadal seba v tomto svete. Táto psychologická časť (hľadania seba) veľmi dospelého anime je veľkým plusom. Preto Planetes odporúčam a prežite prvé diely. (12.12.2014)

Vesmírná romance s poněkud výchovným obsahem a v prvních dvou třetinách nevýrazným příběhem, která se snaží býti realistickou a zaměřuje se hlavně na vztahy, psychologii a stmelovací pracovní náboj jednotlivých členů sekce pro odstraňování vesmírného odpadu. Potíž je, že charakteristika některých hlavních postav je na vážně míněný realistický seriál poměrně banální a jejich jednání je hlavně ze začátku často nedospělé nebo je nepřiměřené situaci. Tato nedotaženost je tedy nakonec příčinou stereotypu, nudy nebo dokonce znechucení a několik posledních lepších dílů to nedokáže zachránit. Pokud jde o šablonu, podle které je celý seriál sestaven, tak ta také bohužel není příliš originální a těží z osvědčené sympatie k outsiderům a k jejich následnému sebenalezení. Navíc způsob, jakým se vesmírní popeláři heroizují, je spíše k pousmání. Nicméně to, že se Taniguči snaží život na vesmírné stanici zobrazovat pokud možno civilně a že díly většinou gradují nějakou tou popelářskou akcí (nečekejte ale žádné hvězdné války, hlavním nepřítelem je odpad a později teroristé), zaručují jistou zábavu, díky které si Planety své diváky pravděpodobně najdou. Musím také vyzdvihnout hudbu, která někdy dokáže hezky dramatizovat děj. Celkem mi z toho vychází slabší tři hvězdičky - tedy průměr. (25.01.2007)