Napříč vesmírem

Legenda se z tohohle muzikálu asi nikdy nestane, ale fanoušky Beatles a romantiky potěší a ostatní snad neurazí. Použité písničky byly vybrány velmi pečlvě, ani by mě nenapadlo, že by se pomocí nich dal téměř seskládat nějaký příběh. Navíc coververze jsou ve většině případů povedené a u několika písniček dokonce perfektní (gospelové "Let It Be" nebo třeba nádherné "If I Fell") a znalce potěší i všudypřítomné narážky na Beatlsácké texty a jména z písní ("How did Prudence come in?"... "She came in through the bathroom window."). (02.07.2008)

Across the Universe je jako pomeranč. Napovrchu má hezkou blýskavou barvu, když ho však oloupete, ztrácí na vnější ladnosti. Jeho vůně však rázem navnadí vaše smysly jiným směrem. Najednou si myslíte, že jste odhalili jeho pravou voňavou podstatu. Pak ho sníte a po pár minutách zjistíte, že i ona chuť je jen pozlátko, které sice zprvu nadchne, avšak stejně rychle odkvapí. A nakonec zůstane jen vzdálený pocit primitivního uspokojení. Zpěvánky Beatles v podání Julie Taymor jsou sice netradiční a originální, ale zoufale průhledné a jednorozměrné. Což mě tak trochu zaskočilo, vzhledem k předchozím majstrštykům paní režisérky. Vizualita nadevše, k tomu zajímavě přezpívané skladby a je tu dvouhodinový blok videoklipů. Ouha, ty však po první hodině začnou nudit. Nejsilnější okamžiky: Happiness Is A Warm Gun a I Want You. 75% s osobní slabostí v zádech :-) (22.04.2008)

Nothing's gonna change my world. Za nádhernou kamerou, osobitou interpretací broučích songů a naprostým pohlcením při hudebních číslech se skrývá lehce zmatená směs vypadající jako výtvor minimálně desítky scénáristů. Ztráta lásky, nevinnosti nebo naděje tak při častém přerušování jednoduše načrtnutými figurkami typu Sadie nebo Prudence vyzní minimálně polovičně. A přitom ta love story s rozdílnými názory na krizovou dobu mohla vyznít naprosto dokonale. Na jednu stranu mě mrzí, že z takového potenciálu zůstalo jen pár dokonalých a několik velmi solidních scén. Na druhou ale ty klady (hlavní dvojice, kompozičně dokonalá Strawberry Fields, dojemně vygradovaná All You Need Is Love) natolik září, že přehlušují přílišnou surreálnost a roztříštěnost. 70% (22.02.2008)

Amen, Julie Taymor! Zažil jsem jízdu "Do Nikam" s partou hippies, během níž mi narostly brutálním způsobem vlasy, odešly hlasivky ze samého zpívání a srdce je někde v poloviční cestě za mnou, protože nedokázalo držet krok s rychlostí, tak nemilosrdně nabranou. Máma mi sice nepouštěla Beatlesáky, když jsem si podupával nohama v kočárku, ale to nic nemění na faktu, že jsem si to neužil. U "Let it Be" jsem brečel u "Hey Jude" jsem měl ruce ve vzduchu a chtěl tam být s nima, pokud tohle není dostatečný důkaz, pak prosím vyhledejte na můj rozkaz polního lékaře. A jestli můžu, pak Vám povím ještě tohle: Across the Universe je o lásce, nebuďte takový sobci a podělte se o tenhle film s tím, koho máte rádi. Je smutný, když vidíte hlavní postavy v objetí a váš zrak náhle padne na prázdnej pokoj a gauč na kterým sedíte sami. Není to ani tak do nebe volající, jako spíš trapný... Vivat Hippies!!!!!!!! (12.07.2009)

Překvapení roku. U Across the Universe je důležité, jak moc rádi máte Beatles, respektive jak moc rádi je máte od jejich pátého alba, a jak moc vám vadí, když si s těmi písničkami někdo pohraje. Julie Taymor a celý její tvůrčí tým prokázal neuvěřitelnou kreativitu, když z asi 30ti songů vytvořil sice prostinký, ale v detailech působivý příběh, který stojí právě na práci jak s texty, tak s hudbou. Film doslova přetíká stovkou různých nápadů a nevím, co bych zde upřednostnil dříve. I Want You, kde jsem si nevím proč vzpomněl zrovna na Hair, nebo gospelovou Let It Be, která mě málem rozplakala, či snad Strawberry Fields Forever, kde jsem si zase vzpomněl na The Wall? Ne že by šlo o nějaké vykrádání, jen tím chci říct, že bych s trochou tolerance zařadil Across the Universe k výše zmíněným skvostům. (13.01.2008)