Hranice smrti

Těžko popsatelná směsice snad všech horrorových subžánrů, kde si tak každý najde své. Tu mutanti, tu trocha atmosféry s napětím, tu pohled skrze objektiv kamery, tam hektolitry krve. Tvůrci tak jednak honili postavy kam se jim zrovna hodilo a scény nápadně připomínali jiné horrory. Zápletka ze začátku byla slušná. Pak následovala už jen konfrontace s až přehnaně zvrácenou rodinou. Celý koncept příliš nezaujal, občas postrašil a účel tak do jisté míry splnil. Až se mě ale někdo zeptá na dobrý horror, Frontiere(s) ode mě neuslyší. Podobný survivor založený na skutečných událostech je Wolf Creek. Alternativa: Hostel, Wolf Creek, Borderland, Captifs. (19.02.2010)

„Odnes ho k roštu a upeč ho na sádle“ . Horory nevyhledávám, ale když už se kolem nějakého vytvoří aura extrémně brutální řezničiny a jeho sehnání není srovnatelné s hledáním Svatého grálu, rád nakrmím pana Hydea v sobě. Režisér si klidně může tvrdit cosi o metaforickém zobrazení politické situace ve Francii (kde mají údajně nemalý vliv extrémní pravičáci, ale vsadím se, že ne tak lidumilní jako ti filmoví), já jsem si dopředu zakázal hledat za těmi nakřáplými lebkami, vařeným lidským masem a koupelemi v prasečích výkalech nějakou hlubší myšlenku. Odvážná délka, jež byla filmu přiřknuta, překvapivě nachází své uplatnění. Xavier Gens je stejně nekompromisní scénárista jako režisér a při „odkrvování“ čtyř nepříliš sympatických, ale v porovnání s jejich mučiteli mimořádně sympatických hrdinů vykazuje nebývalou míru invence. Předpokládané (a zasloužené) skony jednotlivých (iracionálně jednajících) obětí si hned na začátku zajímavě rozplánuje a až do konce dokáže staré dobré ultranásilí umně prokládat zabijácky černým humorem a obstojně idiotskými dialogy. Tato k žánrovým klasikám odkazující a dle pravidel žánru k pozvracení (ne)chutná lahůdka v žádném směru nevyčnívá a nabízí efektivní, drásavou podívanou. Zběsilý střih, jakýsi Gensův tik, upomínající na jeho videoklipařskou minulost, nenarušuje neexistující atmosféru a pouze znásobuje fyzické znechucení. Nedělám si iluze, že by tahle do osmnácti let rozhodně nepřístupná řezničina unikla pozornosti krvelačných nezletilců, vlastně bych je vedle hororových fanoušků viděl jako nejideálnější adepty pro zhlédnutí. Tohle v učebnicích anatomie nenajdou. (Ano, jsem škodolibý bastard.) 65% Zajímavé komentáře: betelgeuse, tombac, Nick Tow, SeanLSD (19.04.2008)

„Adam... choď ich vyškvariť.“ Druh hororu, kde záporná postava má pred sebou na kolenách bezmocnú hrdinku, mieri na ňu brokovnicou, päť minút ziape „zabijem ťa, suka, zabijem, počuješ, zabijem a už dáš pokoj, zabijem ťa, ááááá, zabijem ťa, no poď, vpálim ti to do lebky, áááá, zabijem ťa, zabijem ťa!“... ale nezabije ju, hrdinka ju v poslednej sekunde skopne k zemi a odhryzne jej nejakú časť tela. Nepostrehol som akú, lebo mi prišlo zle od nudy, ktorou ma rozhodne nie zručný režisér Xavier Gens valcoval takmer dve šialené hodiny. Ostrá šlichta. Odporné „kladné“ postavy pozostávajú z pozoruhodnej sekty odporných vyholených vulgárnych hovád na úteku pred zákonom. Nepáči sa vám? Fandiť môžete ešte opačnej strane – kanibalskej nacistickej rodinke. Hmmm. Mám rád hixploitation, ale toto bolo hixploitation skôr len prvú hodinku (a rozhodne to malo bližšie skôr k hovadinám typu CARVER, než ku klasikám ako VYSLOBODENIE). Druhú hodinu sa to zvrtlo na Filozofické Niečo, kedy má byť hrdinka prostredníctvom dennodenného násilia... ale nie, nebudem spoilerovať. Ale ak ste videli MUČENÍKOV Pascala Laugiera, budú vám HRANICE SMRTI povedomé. Už Laugierova masakra sa mi nepozdávala, ale toto je ešte horšie (vrátane samoúčelného a čo je horšie, ZLE nakrúteného, násilia). (28.05.2011)

Francouzská variace na Texaský masakr motorovou pilou dopadlo o poznání hůře než jsem čekal. Přestože Eli Roth točil svůj Hostel díky přísné cenzuře se zařazenou spátečkou, podařilo se mu využít potenciál snímku mnohem více něj jeho evropskému kolegovi. Na horor podobného formátu až příliš přestřelená stopáž, která ja navíc díky podivnému scénáři naplněna spíše spoustou vaty než opravdivých jatek, po kterých jsme tolik toužili. Dalším problémem jsou i hlavní postavy, které nebyly obdařeny přílišnou dávkou sympatičnosti, takže jim v podstatě smrt spíše přejeme, než naopak. Navíc svým občasným chováním - jako například vstup do podivné šachty - si o podříznutí hrdla přímo koledují. Jednotlivá zabití nejsou ničím zajímavá, režisér neútočí ani na divákův žaludek přehnaně detailními záběry, ale zároveň odmítá i přílišné sadistické protahování. Zbytečná se pak jeví fašistická linie v popředí s postarším führerem a jeho šíleným klanem. Přestože se Xavier Gens nechal inspirovat hned několika horory, nedaří se mu bohužel překonat ani jeden z nich. Jisté kvality se jeho snímku však vytknout nedají. Zejména vizuální stránka je v několika momentech opravdu povedená, jenže to není věc, která by se v dnešní MTV době dala považovat za příliš veliké plus. (14.04.2008)

Takový Texaský masakr motorovou pilou s nacistickými kanibaly. Nic originálního, film čerpal z mnoha dalších hororových filmů, pořád ten samý vzorec dokola - Dejte do filmů pár lidí, šoupněte tam nějaký magory, kteří je umučí a zabijou, ale někoho nechte přežít. Celkově je to tak nezáživné a nudné, že jsem si chtěla vytrhnout svojí vlastní kůži a mučit sama sebe, jen abych ten film udělala trošku zajímavějším. (10.06.2012)