Zmatená duše

Hrozně rád bych řekl, že tohle je nedprůměrný film s vynikajícím Matthewem Perrym a s krásně popsaným charakterem člověka, který na tom není psychicky dobře. Ale přímo takhle to říct prostě a jednoduše nemůžu. Nemohu se až tak nadšeně přidat k uživatelům, kteří o tomto filmu mluví jako o nejlepší roli Matthewa Perryho. Takto to já rozhodně nevidím, za nejlepší roli a nejlepší film Perryho považuji film Triumf: Príbeh Rona Clarka, kterému jsem dal pět hvězdiček. Tohle je jen solidně udělaný mírně nadprůměrný film, který má i přes poměrně krátkou stopáž několik velice hluchých míst, u kterých jsem se docela nudil. Na druhou stranu zde Perry dokazuje, že herecký talent v sobě má a že dokáže zvládnout i dramatičtější herecké úlohy. Jinak ale nadšení z tohoto filmu nesdílím. Je pravda, že dějově je to velice zajímavý film s hlavní postavou, která trpí psychickou poruchou. Občas je to i vtipné. Ale občas to nudí. Neříkám, že by k nadprůměrnému hodnocení chybělo mnoho. Naopak, chvíli jsem i o čtyřech hvězdičkách uvažoval. Ale pro tři hvězdičky rozhodlo právě těch několik nudných scén. Perry si ale zaslouží za tuto roli pochvalu, to bezpochyby. Ale nemohu opravdu dát více než tři hvězdičky. (16.11.2008)

Existují dvě herecké polohy Matthewa Perryho. První, která ho proslavila, je ten vtipný ňouma Chandler z Přátel, nebo zubař z dvoudílné taškařice o Sousedovi zabijákovi. A pak je tu druhá poloha, kterou tak skvěle předvedl hlavně ve Studiu 60, a která je o moc zajímavější a pro mně osobně i atraktivnější - sarkastický, ne už tak roztomilý, zato dospělý Matt, s rozšířeným rejstříkem hereckých schopností a také s velkým charizma. V komedii/dramatu Zmatená duše, zůstal tak na půl cesty této duality a stejně tak film samotný. Momenty, kdy se jeho Hudson snaží léčit svoji duševní chorobu, jeho vztah s rodiči nebo láska k Sáře jsou fajn, ale strašně mi tam neseděl románek s bláznivou psychiatričkou, působilo to vyloženě lacině. Přestože nemůžu říci, že bych se těch 93 minut nudila a pro Matthewa mám celkem slabost, tak se kloním spíše k lepší trojce, na víc to tentokrát nevidím. (03.06.2013)

Nechci upírat Matthew Perrymu jeho herectví, opravdu jsem mu ty jeho psychózy věřil. Ale jeho výkon film sice drží na úrovni, na kterou by bez něj asi těžko sahal, ale pro mne je v tomto filmu použito až příliš mnoho klišé. Přítelíček, který poradí jen když mu z toho něco kápne. Fame fatal, se kterou to vypadá nejprve jasně, pak podmračeně, aby zase začalo svítit slunce. Jedna odbočka na cestě za láskou, která skoro pomůže, skoro,... Docela jsem se těšil, že na konci se prostě nic nestane a Perry bude zase sám, byl bych asi citově ochuzen, ale na druhou sranu by to filmu dodalo šmrc. Jedinci skákající na koncích filmů do náručí tu byli budou a jsou... A nejen to. Princip prolínání vzpomínek a snů se skutečností je také čím dál tím ohranější. Navíc v Numbovi není zrovna dotažen k nějaké smysluplnosti. Snad jediné, co nám řekne je to, proč má Numb rád otce, ale ono tom stejně mluví v jednom kole, tak proč se zatěžovat tím, že to shlédneme ještě jednou v "reálu". Numb není špatný film. On je to film, na který se moc pěkně kouká, jen je tu jeden problém. Člověk nesmí začít přemýšlet, kde tohle všechno už někde viděl. (19.06.2008)

Mám rád tahle nečekaná setkání s menšími filmy, od kterých nic nečekám... Naposledy se mi něco podobného stalo se Zbouchnutou, která se chvilku poté střetla v kinech s nadšením přijetím (teprve po tomto úspěchu přišlo ohrnování nosů) a doufám, že to samé čeká i Numb (s hrůzou čekám, s jakým překladem se distributor vytáhne, jestli to bude něco jako "Necita", asi už se rozhoupu k nějakému pořádně sprostému dopisu). K filmu - jak to u takových menších filmů tradičně bývá, prim hrají herci a dialogy, které jim scénárista vloží do úst. Chvíli jsem se sice bál, že se Matthew Perry natrvalo schová za tu jedinou grimasu, nakonec film ale suveréně utáhl, s tím, že ze svého hereckého arsenálu vytáhl kalibry vskutku nečekané. Lynn Collins, která naposledy prozářila Kupce Benátského je tady "Fuck!" oh so great... tedy výborná. S velikým povděkem jsem taky kvitoval nenásilnou komickou nástavbu, která dala poměrně smutnému, melancholickému příběhu příjemnější drajv. Budu trochu opatrnější než u již zmiňované Zbouchnuté - Numb je velice nenásilná, vkusná jednohubka, s potencionálem vás víc než mile překvapit a stát se vaším velice osobním snímkem. Bing! :) 70% (29.05.2008)

Psát tady o tom, že se Matthew vymanil z role Chandlera nebudu, protože už dávno vím, že to není jenom poťouchlý vtipálek a budižkničemu. Role v Numb mu sedla dokonale, protože i v osobním životě si toho dost vytrpěl se svou závislostí na drogách. Ale je sympaťák a já mu fandím a fandit mu budu. Lyn Collins (to jméno si zapamatuju), je překrásná a příjemná žena, která se pro roli také hodila. Numb pro mne není překvapení, protože jsem se na něj těšil a byl jsem spokojený... (03.06.2008)