Černá labuť

Nevzrušivá hra na psychologicky sofistikované umění. Sice místy lehce dráždivá, zajímavým baletním prostředím neokoukaná, ale pořád jenom hra. Někdo by měl Aronofskymu ozřejmit, že není novým Kubrickem pro 21.století. Náročnost baletního řemesla obdivuji, stejně tak Čajkovského magickou hudbu, ale tenhle film je tak prázdný a používá tisíckrát omleté hororové postupy, až je to k uzoufání. Hype roku.___PS: Nebýt Natalie Portman, která do své role vložila tolik svého úsilí, jdu s bodováním ještě níž. (25.12.2010)

Dlouhé čekání se vyplatilo a Darren mi naservíroval k večeři lahodnou Černou labuť. Není to však klasická večeře, která se jí ústně. Z této se nabažíte pouze očima a ušima. Ústa zůstávají uzavřená a oněmněná úžasem. Sice se nám duše labutě rozkládá přímo před očima a nevinnost se mění v posedlost, která se vás drží jako klíště. Ale to nemění nic na tom, že si tento chod vychutnáte až do posledního tónu. (27.12.2010)

Měl jsem k filmu značnou nedůvěru, myslel jsem si, že půjde o balet a na to vážně nemám nervy, čumět přes hodinu a půl na vyvinuté genitálie baleťáků v bílých elasťákách, jenže zvědavost s čeho že je Květula tak nadšená mě nakonec těžce porazila a včera jsem si to na labuť z vesela štrádoval. Vlastně on to balet je, ale balet s vlastníma démonama. Celou dobu jsem si říkal, co to ten film mele za kraviny, fakt jsem nechápal proč tam je to či ono, abych v poslední čtvrthodině procitnul a z tlukoucím srdcem si říkal no ty krávo, tak to je hustý. S jednotlivých scén bych zmínil společný tanec Vincenta s Natálkou. Hrozně se mě líbilo jak se Vincent Natálky dotýkal, byla z toho cítit vášeň, opravdovost, fakt nádherně zahraný. Tím se dostávám k hereckým výkonům. Je jasný, že tenhle film patří Natálce, když jsem si přečetl co všechno pro roli obětovala, opravdu velký respekt, miluju tu holku a jestli za tohle nedostane ceny, tak ať si z toho nic nedělá, protože se mnou se za odměnu, jak tady zahrála může vyspat kdy bude chtít. Pořád mám v hlavince ..pohled na prince, pohled na publikum a....., nádhera tolik síly a emocí co bylo v jednom záběru, v jednom pohledu... a o tom vlastně celá Labuť je. Je o jediným pohledu, který dokáže zodpovědět všechny ty předchozí proč, co to má znamenat, jak je to možný a další otázky, který se řadily v mé hlavě do fronty a čekaly až přijdou na řadu. (17.02.2011)

Černá labuť je spíše černou kometou, která na konci roku ozářila filmové nebe a za pět minut dvanáct zachránila jinak průměrnou sezonu. Darren Aronofsky přináší další střípek do své skládačky lidských závislostí a jeho režijní styl se stále vyvíjí. Intenzivní deprese a paranoia z Pí a Requiemu s zneklidňující kamerou z Wrestlera ještě prohlubují potlačovanou sexualitu a touhu uspět baletky Niny. Tu famózní Natalie Portman obdařila krásou, potřebnou křehkostí a ve správný moment také naprostou změnou chování. Všechny složky se výborně propojují a podporují, takže příběh o baletce, která se stává svou vlastní postavou, získává netušeně mrazivou atmosféru a graduje do závěru, který málokoho nechá klidným. Co dál? Ignorujte to číslo vpravo nahoře a nenechte si tenhle film zkazit. Za žádnou cenu. A teď si jdu zamluvit lístky na balet... PS: Darren nabral směr "nový Polanski"? V porovnání s Repulsion působivější a divácky atraktivnější. (24.12.2010)

Pro mě to určitě neni film roku a to nejen kvůli tomu, že to je o baletu, což mi ve výsledku vlastně ani nevadilo, nicméně minimálně úvodní polovina toho moc nenabídne, nicméně Natalie Portman je natolik úchvatná ve svý roli a posledních 30 minut za doprovodu stále důraznějšího doprovodu hudby z Labutího jezera tak skvělých, že 4* nedám a jdu naplno do 5*. (30.12.2010)