Seirei no moribito

Dokážu pochopit většinu pětihvězdičkových hodnocení a jejich obhájení, ale sám se s nimi úplně neztotožňuji...Seirei no moribito je vizuálně vynikající záležitost...zvuk je perfektní, dabing je perfektní, hudba je skvělá, kresba je výtečná..tady není v ničem problém...ovšem v čem už problém vidím je samotný děj a postavy...co se týče postav, připadali mi nepříliš vyrázné, někdy chladné a nijak zvlášť vyvíjející se..s žádnou postavou jsem se neztotožnil, k žádné postavě jsem necítil větší sympatie a tím pádem mi bylo docela jedno jak která skončí nebo co se jí právě děje...co se týče dějové stránky , není nijak výrazná, není ani překvapivá a není nijak moc hutná...celková pointa je jak už tu někdo také psal nevýrazná...nechci tím říct, že děj je vyloženě špatný to určitě ne...ale opravdu povedené jsou v něm jen jednotlivosti. Zařazení mimo jiné i do žánru fantasy je také poněkud diskutabilní, protože fantasy prvků a scén je jak šafránu, vlastně nejsou téměř žádné...speciálně v téhle věci jsem čekal daleko víc...co říct na závěr? Seirei no moribito je technicky brilantní, dějově lehce nadprůměrný seriál na který se určitě vyplatí podívat (minimálně kvůli kresbě) ,ale moc dlouho si jej pamatovat nebudete a pokud ano, tak rozhodně ne kvůli ději...hlavně za vizuálno - **** (27.10.2010)

Po vizuální stránce dosahuje Seirei no moribito chvílemi až filmových kvalit. Co se množství pohybu a detailů týče, těžko by hledal mezi současnými seriály konkurenci. Dalším plusem byla postava Balsy. Po všech těch středoškolačkách s emocionálními problémy je příjemnou změnou vidět schopnou ženskou hrdinku, které je více než šestnáct (tedy s výjimkou dvou dílů) a která nepotřebuje pořád zachraňovat. Příběhová stránka by ale mohla být více strhující. Pomalejší tempo vyprávění v prostřední části nevadilo, ale když ke konci začalo jít do tuhého, vyřešilo se všechno snad až moc snadno. (19.10.2007)

s odstupem času snižuji o jednu hvězdu a to předevšímproto, že už vůbec nemám potřebu to vidět znova. soundtrack má opravdu pěkné skladby (některé dokonce pomáhaly jako background při sepisování mé novely Devět dní), ale jiné jsou fakt děsné, až se to nedá posluchat. a hlavně je to strašně zdlouhavé. do ted si pamatuju jeden díl, který byl úplně k ničemu. okleštit na 20 dílů a bude to super dílo (23.05.2015)

Dostat se Seirei pod kůži není žádná legrace. Balsa je sice statečná hrdinka jedna radost a věrný Tanda dokonalý nejlepší přítel, ale poslouchat roztodivné myšlenkové pochody prince Čaguma jde občas trochu ztuha (a epizody typu "Čagum si hledá kamarády" tomu vůbec nepomáhají). Když pak musím sledovat i počínání učence Shugy, který místo toho, aby plnil roli potenciálního hybatele děje, jen objevuje fakta, která jsou divákovi dávno jasná, nebyl jsem si jistý, jestli putování s vejcem vodního démona vůbec dotáhnu do úspěšného cíle. Ale chtělo to jen menší dávku trpělivosti. Zcela atypický přístup tvůrců, kteří vypráví hlavní linku jako pozvolné fantasy drama i kapitolu alternativního dějepisu zároveň, si mě postupem času získal, nemluvě o dokonalé audiovizuální stránce. Při sledování čarokrásné krajiny podkresleném pohádkovým soundtrackem Kenjiho Kawaie zkrátka není možné neroztát. V závěru poslední epizody jsem se cítil jako na konci výletu plného zážitků a dojmů. A na pár chvil mi bylo upřímně líto, že to nebylo doopravdy. (21.01.2013)

Guardian of the Sacred Spirit je žhavým kandidátem na anime roku, a to nejen díky skvělému, dospělému příběhu, který v sobě kombinuje fantasy s asijskou kulturou provázenou detailní animací a dobrým soundtrackem od Kenji Kawaie – OP a ED jsou naopak poměrně slabé. Celou dobu trvání seriálu mě překvapovalo, jak se seriál zaměřuje na zdánlivě bezvýznamné detaily všedního lidského života a lidské činnosti. Všechny tyto body spolu s poselstvím o rovnováze, o věčném koloběhu života, o nezabíjení a o tom, že největším zlem na světě je nevědomost, vytváří obrovský dojem filmovosti, tudíž mi nezbývá jinak nežli hodnotit 100 % (06.11.2007)