Guard No. 47
Režie:
Filip RenčKamera:
Karel FairaislHudba:
Jiří ŠkorpíkHrají:
Karel Roden, Lucia Siposová, Václav Jiráček, Vladimír Dlouhý, Norbert Lichý, Zdeněk Dušek, Vladimír Kulhavý, Luboš Veselý, Zuzana Šavrdová, Radka Fidlerová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Josef Douša (K. Roden) se vrací z první světové války s přáním po válečných útrapách prožít v poklidu spokojený život s mladou manželkou (L. Siposová) kdesi v zapomenutém kraji, v drážním domku u železniční trati. Sžívání dvojice je však při složitých psychických i fyzických problémech hrdiny (který načas ztrácí sluch) nesnadné… Jednoho dne Douša zabrání mladému muži skočit pod vlak. Zachráněný muž – hrobník Ferda (V. Jiráček) – se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. Ačkoliv se Doušovi sluch za určitý čas vrátí, předstírá i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň… Román Josefa Kopty Hlídač č. 47 vznikl v roce 1926 a byl kritikou označen za jeho nejlepší dílo. Poprvé byl zfilmován už v roce 1937 režisérem J. Rovenským s J. Průchou v titulní roli. V roce 2008 vznikla v České televizi jeho nová filmová verze – tentokrát zpracoval předlohu zkušený televizní autor E. Verner, který ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, jenž, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Filmový scénář režiséra F. Renče, na kterém spolupracoval se Z. Zelenkou, podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. (Česká televize)
(více)Recenze (597)
Podle mého názoru zatím nejlepší film Filipa Renče, s tak silnou a hutnou emocionální atmosférou příběhu, tak chladnou, až chvílemi krutě mrazivou, stejně jako ve filmu zobrazovaná zimní krajina, tragické životní drama s excelujícím Karlem Rodenem v roli drážního hlídače Josefa Douši, psychicky a fyzicky poznamenaného válečného vysloužilce, který hledá a doufá, že i konečně nalezne klid a rodinné štěstí po přežitých hrůzách v zákopech, ale osud si jako vždy píše svůj vlastní příběh a osobní přání jednotlivých aktérů děje jsou postupně semílána na prach a rozfoukána, zůstává jen těžká zahořklost ze zklamání, ze zrady a záští živená lidská zloba. ()
Ani druhý pokus mi nespravil dojem... Bohužel, film se nedá postavit jen a pouze na hercích. ()
Bezesporu jedno z nejlepších děl Renče, naprosto dokonalý výkon Rodena. Nemám co vytknout. Snímek je vhodný jen pro náročného diváka. Skvost české kinematografie. ()
Bylo to depresivní, pochmurné, dramatické a hlavně dobré. Málokdo u nás je schopen natočit film podobného kalibru, Renč se pouští do neprobádaných vod a to je dobře. Samozřejmě, že celý film táhne na svých bedrech Karel Roden, o tom není pochyb, ale taky prosadit se ve filmu vedle něj je sakramentsky těžké. Je pravda, že Jiráček hraje trochu toporně a ostatní "herci" se snaží, co jim síly stačí, snímku to ale, myslím, neubralo. Je potřeba zmínit také Vladimíra Dlouhého, který zde má sice malinkatou roli, ale zvládá ji naprosto s přehledem. Záběry jsou pěkné, prostřihy z války se taky povedly (na naše poměry určitě)... Akorát hudba se mi zdála chvílemi trochu nezapadající do dané scény, jinému to ale může přijít jiné. ()
"Ten Roden je fakt dobrej," řekla moje maminka. A maminka má vždycky pravdu. ()
Ano je to tak - i u nás na vesnici máme občas kulturní večery v místním biografu a i dnes večer jsem se rozhodla, že zavítám za kulturou právě na tento snímek. Hodně jsem se těšila. Proto, když jsem se pozdravila s posledními přicházejícími domorodci, sál potemněl a ozvalo se známé vrzání roztahující se opony, byla jsem opravdu dychtivá. Proto mě trochu zklamal zvuk, jen co hlavní postavy promluvily. Zvukaři se opět (co se dabingu týče) činili přespříliš - bohužel. Dialogy na mě zpočátku působily, jak kdyby postavy mluvily jen tak, aby řeč nestála. Jako by herci plácali věty, co je zrovna napadly. Naštěstí po tomhle těžkém rozjezdu tohoto opravdu těžkého monstra se příběh dostal do patřičných otáček. Karel Roden rozehrál hru hodnou mistrů a všichni ostatní (snad jen kromě Vladimíra Dlouhého) za ním jen tak vláli. I přes to, že při záběrech z hrůzy 1. světové ze zákopů se mi vždy vynořily vzpomínky na mou oblíbenou pasáž o zákopech z knihy Jak jsem vyhrál válku, musím retrospektivy pochválit. Sečteno a podtrženo - střih výborný (ČL zasloužený), Roden a Dlouhý - bez debat! Hudba - v jednoduchosti je krása a exteriéry byly fantastické - atmosféra na mě dýchala z Krušných Hor až k nám na Slovácko. Takže mohu jen říct, že kultura se nakonec dostavila a děkuji za tento silný zážitek, který jen umocnila scéna "Tak chlapa povídáš?" :-) ()
Perfektní důkaz toho,že česká filmová scéna ještě stále umí vykouzlit opravdu kvalitní film!Kouzelníkem se stává F.Renč a jeho eso v rukávu je K.Roden nejml.kterého mám opravdu rád a v tomto dramatu bych si nikoho kromě něj ani nechtěl představit!Ale nebudu to chválit jen jednoho herce celkový výběr hereckých obsazeních je velice kvalitní stejně tak jako výkony!Výborná zimní atmosféra staré české vesnice a skvělý příběh ani na chvilku nezanudí!Výborně a KONEČNĚ! ()
Poměrně slušný český film,který drží nad vodou hlavně opět výborný Karel Roden a především pak na české filmové poměry nadstandartní atmosféra,která u mě dodala celému filmu 50% celkového úspěchu.Samotný příběh Josefa Douši je též docela fajn.Sice není nikterak strhujícím,ale ikdyž si plyne tak nějak poklidně,vůbec nenudí a chvílemi je i vážně napínavý.Závěr je pak výrazný a i docela padnoucí.Chyby vidím v opravdu katastrofálních efektech ve vzpomínkách z války,to jsou šíleně zpackané záběry a stylu kamery,která má prostě ještě pořád až moc televizní image.Jinak ostatní herci krom Rodena jsou taktéž trefně vybraní,Siposová je vážně hříšná kočka,Jiráček s Dlouhým jsou správně a především uvěřitelně ulítlí a zbytek tvoří už prakticky jen kompars.Hlídač č.47 se zkrátka u mě zařadil k tomu málu výraznému z porevoluční české filmové tvorby,dokáže si udržet laťku kvality poměrně vysoko a až na pár chybiček jde o zajímavou podívanou. ()
až na hudbu nemám de facto co hodnotit, děj dosti mizerný, gradace děje chybí a i herecké výkony stály za obnošenou fusekli. Renč prostě předvedl svůj momentální standart a to jsem od filmu čekal rozhodně více, vzhledem k relativně dobrému hodnocení zde, na CSFD.. ()
No, je ode mě sice krapet nefér, že hodnotím, páč sem to na takovejch 20 minutek regulerně zachrápnul, ale co už :o). Smutný na tom je, že právě těch 20 minut mi přišlo na celém filmu skoro to nejlepší... Hned od začátku Renč posadí diváka do promrzlého prostředí jakéhosi nádraží a toto ponuré počasí trvá po celý film. Děj je úplně jednoduchý a nechci říkat zrovna slovo předvídavý, ale i to by se tady dalo použít. Co se týče hudby, tak ve mně ani na jediný moment nevyvolala jakýkoli pocit, Renč použil stejnou melodii při smutku, radosti, vzteku, no a to není rozhodně ta správná volba. Co mě ale nadzvihávalo z křesla, tak byl herecký a hlavně přemluvený výkon Lucie Siposové, to se mi v kapse otevírala kudla v každým momentu, kdy se objevila. To samý při sledování a poslechu Václava Jiráčka, jehož postava horkotěžko dosahovala na IQ hopacího koně. Renč nikdy nebyl a nikdy ani nebude mým šálkem kávy (možná jako herec, ale jako rejža nikoli), která by se náramně včera hodila a to nejen pro zahřátí. Dobrou s kobrou Filipe :o) ()
Nemám ráda „Renče“, vyjma jeho Requiemu (výjimka potvrzuje pravidlo). Mám ráda Rodena. A tak to zůstává i nadále, žádný zlom. Roden září, vedle něj tím spíš vyniká neumětelnost hlavní hrdinky (celou dobu jsem si říkala, hrát hlavního hrdinu trošku horší herec, tolik by to nebilo do očí, takhle to bylo k uzoufání…, ale chápu proč byla obsazena, vizáží naprosto odpovídala – nenápadně hezká s vyváženým poměrem odpovídající pragmatičnosti s nezbytnou špetkou oduševnělosti, jen to hraní prostě neodpovídalo). Z ostatních herců se mi nikdo nějak výrazněji nedostal pod kůži – všemi zmiňovaný Dlouhý, hmm, jo dobrý, ale jeho postava tam zas tolik prostoru neměla, větší prostor měl hrobník a ten nebyl špatný, ale ani nijak výborný – z mého pohledu to prostě celé bylo dílo Rodena. Ze začátku příjemná hudba mě postupem času začala dost nudit a úplně postupem času vyloženě lézt na nervy, stejná, nijaká. Za ty hovory hlavního hrdiny k sobě bych ubrala rovnou jednu celou hvězdičku, kdyby si to neřekl, asi bychom na to nepřišli….Je tam pár opravdu zajímavých scén, ale ve výsledku nic moc. ()
Nevěděl jsem, že ČT1 dává v neděli po osmé hodině šanci snímkům z dílen studentů FAMU... Jak jinak si vysvětlit servírování flashbacků na téma Rodenovy nevěryhodné zážitky z války, neskutečně rozházenou kameru, iritující nehodícíse hudbu a bezpointový děj. Dvacet minut amatérského filmu a stačilo bohatě. ()
Obsah je v pořádku, bohužel už ne tak forma. Neustálé prostřihy do minulosti po celý film, přílišná skokovost děje na začátku a kromě Karla Rodena žádné zajímavé herecké výkony (nechápu, za co při vší úctě pan Dlouhý dostal Českého lva). Hudba a zvuk krom ústředního motivu mi vyloženě vadily. A hlavně jedna velká nuda. ()
Herci odvedli svou práci na výbornou, hudba byla podmanivá a režisér, kterého jinak nevyhledávám, dal dohromady film, na který se znovu jednou velice ráda podívám. ()
Jen k hodnocení podotýkám, že to jsou lepší tři hvězdičky, možná, až uvidím víc braku, se Hlídač vyšplhá na 4. Ten film má výborného herce v hlavní roli, jak všichni píšou, souhlasím, ale hned na druhém místě má skvělou hudbu. To, co se jinde nedaří a vyloženě atmosféru i kazí, se tady podařilo na tisíc procent. Hudba vykonala kolikrát víc než ostatní herci a třeba v posledních pěti minutách filmu byla výživnější a výstižnější než obraz. Sníh a vlaky - , to mně osobně evokuje náročný život někoho, kdo cestuje nebo dělá v cestovním ruchu. Ale taky mi to nahání strach a ze všeho nejhorší mi přijde smrt na kolejích. U Hlídače jsem se bála, občas i dojala, ale řekněme že sex, nevěra, vražda je už dost vytunelované téma a film mi nakonec přijde takový průměrný, snadno zapomenutelný. ()
Renčův zprasek, příšerná hudba, kýčoidní kamera, otravné stále stejné prostřihy, hercům pod jeho vedením nevěří člověk vůbec nic, no a scénář, kde postavy mění své postoje naprosto chaoticky, bez důvodu, bez vysvětlení, z jakýchsi nízkých pudů, které chápe asi jen renč (přitom vše okolo se ve filmu tváří děsně hluboce). Rebelové byli dobrý film, co do hloubky asi maximum, do čeho by se měl tenhle režisér pouštět bez rizika (nebo spíš jistoty) naprostého průseru. ()
Dojemnej a nevšední příběh byl zabit dá se říct televizní produkcí. Renč buď šíleně nebyl ve formě (jestli se s ní vůbec někdy potkal), nebo se mu jednoduše nepovedlo sladit všechny aspekty filmu. Hudba zní jak z pohádky pro děti, kamera je snad horší než v leckterym českym seriálu a hercům tu nejde věřit ani jeden štěk. Kromě Rodena samozřejmě. Ten nezklame troufám si říct nikdy. Co tu ale předved třeba ten Jiráček... Na jeho místě bych se o sobě styděl řikat, že jsem herec. V lepším zpracování to moh bejt jeden z nejlepších filmů poslední dekády, tohle bylo jen nepovedený béčko po česku... ()
Filip Renč nezklamal. Po delší době české drama, které nepůsobí špatným dojmem, byť hlavně kvůli dobrým hercům (Roden, Jiráček). Děj nesplývá přirozeně, byl hodně kouskován. Když už jsem u přirozenosti, film je velice tmavý a to jí rozhodně nepřidá. Uplně mi to nevadí, páč temnota aspoň symbolicky dokresluje 20. léta 20. století a období je zde převážně zimní. Kdo mě dostal byl samozřejmě Vladimír Dlouhý, který zde hrál svou poslední roli vůbec. Jeho profesionalita a přístup v posledních chvílích jeho života je dechberoucí. K úctě, kterou k němu chovám mé rozhodování mezi 2* a 3* bylo značně ulehčené. ()
Pěkný a kvalitní film, nečekaně postaven na heroickém výkonu Karla Rodena. Pokaždé, když ho slyším afektovaně ječet a řvát, vybaví se mi scénka z Brabcovy Kytice, kdy jakožto umrlý voják poletuje nad krajinou, strachy nahánějícím polomrtvým skřehotem vyřvávajíc do krajiny. Renčovi se za pomoci tohoto pana herce povedlo to, že filmový divák prožívá emotivní pocity s hlavním hrdinou (viz momenty, kdy hlídač Douša usíná a v polospánku se mu objevují neblahé a krvavé vzpomínky a zážitky ze zákopů 1.světové války). Fakt dobré. Zimní krajina a všudypřítomný vítr jakbysmet. Vladimír Dlouhý taktéž, budiž mu země lehká................moje hodnocení = 8 z 10. ()
Hvězdičku hlavní postavě hlídače č. 47.Když už si člověk říká v polovině filmu,že Karel Roden už asi ničím neoslní,tak ztratí sluch a postava dostává další rozměr.Hrobník je opravdu zoufalý a nepřesvědčívý.(řekl někdo panu Jiráčkovi v čem hraje?)Vladimír Dlouhý byl dokonale slizký a být mladší,tak věřím,že hrobníka zahraje právě on naprosto dokonale.Hvězdičku dávám za hudbu...a jednu za celkový dojem. ()