Kdopak by se vlka bál

Velice originální pohled na rodinnou krizi, tentokrát z pohledu malé holčičky. A jedná se opravdu o milé překvapení mezi tím současným českým bahnem. Je to originální, výtvarně i vypravěčsky zajímavé a herecky výborné( hlavně Pavel Řezníček). Jenom ta malá holčička mi ze začátku trošku vadila, ale pak už jsem si zvyknul. Hodně milé české překvapení. (25.09.2009)

Dobrodrůžo! Vlka jsem obdivoval, protože miloval jídlo jako já. Jenže tohle sexysticky slinatjící zvíře nikdo neměl rád. Marie Procházková však má rozum a vyspravila mu reputaci. Krom toho, že je film jedna velká fantazie, má i obrovský časový rozsah. Vrátil mě do doby, kdy jsem se pod vahou barevný aktovky protloukal dětstvím, bez vlka, bez odvahy. Jo, do tý doby, kdy byl krajíc chleba větší než má hlava. Dostal jsem chuť... odjet na výlet do lesů!.!.! (23.05.2010)

Dokonalý mix naivního dětského vyprávění a syrového rodinného dramatu a zároveň jeden z nejzajímavějších českých počinů posledních let. Po dlouhé době mi v českém filmu nevadili dětští herci, kteří jsou zde rovnocennými hereckými partnery, kteří trapně nepřehrávají a nepitvoří se. A nebýt lehce utahaného konce, mohlo tu být o hvězdu navíc. (02.01.2010)

Je zvláštní, jak moc si dospělí, i přestože tento omyl je všeobecně známý, myslí nebo asi lépe řečeno chtějí myslet, že: jejich děti jsou slepé, hluché, přihlouplé a bez dedukce. Přál bych si mít dětsky čistou mysl, logiku a schopnost vidět tak daleko. Toužím po tom umět namalovat beránka tak akorát. Čas, věk a zkušenosti mi to všechno ukradli a já je za to nenávidím. To, že se dětská mysl pohybuje po jiných cestách, cestách bez dláždění, omezení rychlosti, přikázaného směru jízdy a slepých odboček dospělé nějak přesvědčilo o tom, že se nikdy nedostanou do cíle. ,,To víš, že jo.. maminku někdo vyměnil. Zase plácáš, jdi spát..'' Dospělí až moc málo přemýšlí nad tím co děti říkají a dělají. Je to obrovská chyba. Pro mě jeden z nejhezčích českých filmů. (09.10.2009)

Spíše než o klasickou rodinnou kratochvíli se jedná o lehčí psychologickou sondu, kterou dospělý člověk potěšen zhltne, dítě pochopí a oba se možná něco naučí - tudíž vlastně optimální stav. V intencích rodinného žánru bych těžko hledal snímek obdobných kvalit. Ty spočívají především v dokonalém vyjádření dětských iluzí a deziluzí ohledně chodu světa dospělých, kteří se často zdráhají říci pravdu o vlastních problémech. Pokud není možnost citové záchovy, i malé dítě potřebuje znát skutečnost; zatajování vyhrožuje traumatickou deformací a přestože to všichni víme, často konáme jinak. Maria Procházková to ve svém díle vystihla na výbornou. Představitelé (zejména dětští) jsou velmi dobří a hlavně se tahle psychologická ukázka pro celou rodinu většinou obejde bez moralistického kázání. A vizuálno je tu také skvělé... 9/10 (21.02.2010)

Příliš mi vadí nastrojenost a jisté "neherectví" paní Čvančarové apod. Tzv. "nová vlna čes.herectví" nestojí za mnoho.! :-( (04.01.2010)

Začátek tohoto českého filmu mě moc nebral a říkal jsem si, nakolikrát ho budu dokoukávat. Ale nakonec z toho bylo jedno koukání v kuse na celkem příjemný a pohodový český filmeček, který má dobré obsazení a to jak v dětských tak i dospělých rolích. Z poslední doby učitě jeden z těch podařenějších kousků, ke kterému se dá ještě jednou vrátit. (19.10.2009)

Malé české hluboké překvapení, aneb za málo peněz opravdu hodně dobrý muziky, zlatý český ručičky, kdo umí, umí! Kdopak by se vlka bál je názorný příklad toho, že s dobrým nápadem a talentem se dá natočit cokoliv, bez ohledu na finanční možnosti. Perfektní Pavel Řezníček. (23.09.2009)

Spíš "Kdopak by se na tohle mohl koukat až do konce?!", pomyslel jsem si po prvních minutách... ale ono to nakonec nebylo zas tak hrozný. Dětští protagonisté mnohdy překonávali ty dospělé, což je trochu k pláči, nicméně sumárně jde o relativně příjemný film s mnohými originálními prvky. Být tak dítě nebo mamina na mateřský s koňskou dávkou estrogenů, hodnotím asi i výše, ale zas TAK dobrý to, ruku na srdce, nebylo... jedno shlédnutí neuškodí. A růžová mimozemšťanka Čvančarová byla velmi přijemným pokoukáním v každé své scéně... 60% (30.09.2009)

DVD/// Obsazení 8/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Prostředí 7/10/// +jednoznačně Dorotka Dědková, i další herci potěší, především pak Pavel Řezníček, hezký obraz a snové sekvence, napínavější závěr, hlavní hudební téma -slabý příběh, děj skoro o ničem, nikam se to moc neposunuje, v některých místech je to hodně rozvleklé/// Klidně by název článku pojednávajícím o natáčení tohoto filmu mohl znít: "Maria Procházková bude točit Červenou Karkulku." A byla by to v podstatě pravda aneb náš svět z pohledu dětských očí. Trailer mě zaujal a já si řek, že tohle prostě musím vidět. Dost jsem se na to těšil. A film je opravdu hezký, milí, rodinný...najdou se tu dobré záběry. Dialogy mnohdy nemají chybu. Herci jsou fain. Jen je škoda, že film není lepší po obsahové stránce. Dlouho jsem čekal o co pude, co mi chce film zdělit. Rovněž jsem se moc nenasmál. Je to víc rodinný drama a je to film o tom jak okolní události prožívá malá holčička, která teprve začíná chápat svět. Takže ve výsledku jsem trošku zklamán. Dorotku bych však rád viděl v nějkém dalším filmu./// Celkem 65%/// (30.11.2009)

Takrka dokonala sonda do hlubiny detske duse. A skatulku rodinny film tak nejak nechapu. Film je totiz spise zamyslenim se nad chovanim nas dospelich a o tom jak toto chovani mohou deti vnimat. (13.02.2012)

Jsem velmi, velmi mile překvapen. Od dob Velryb a Polepšoven zase jeden kvalitní rodinný film. Po formální stránce ještě lepší a nápaditější, než dnes již klasické filmy paní Poledňákové. Sice tak nepohladí, je to větší drámo (což je pohádka O červené karkulce také), ale opravdu po dlouhé době česká filmová kvalitka. (01.02.2009)

Marii Procházkové se podařilo natočit příjemně civilní rodinné drama, které vybočuje z řady žánrově spřízněných filmů díky originálnímu nápadu, kdy je po celý film na partnerskou krizi pohlíženo očima malého dítěte. Ještě, že se Procházkové podařilo vybrat talentované dětské herce a dovést je k naprosto přirozeným a upřímným výkonům, neboť právě na nich celý film stojí. Na nich a na dobře napsaném scénáři s přirozenými dialogy, které vůbec nešustí papírem, což se u českého filmu moc nevidí. Škoda jen, že je na filmu v některých scénách hodně patrná jedna nemoc českých filmů - televizní vizuál. Film díky zvolenému formátu v některých momentech připomíná spíše lacinou televizní inscenaci, což je škoda, neboť kameraman v jiných pasážích prokazuje nesporný um a vizuální cítění a například taková scéna koncertu byla nasnímána opravdu krásně. Po vizuální stránce je film tedy značně nevyrovnaný. Film také v několika scénách shazuje nepříliš důvěryhodná psychologie postav a lehce nelogické jednání, což v kontrastu s kvalitními dialogy zamrzí. Ve výsledku mi z Kdopak by se vlka bál? vychází příjemný film, který se zaměřuje na všechny věkové kategorie. Na české poměry rozhodně nadprůměr a příslib do budoucna. 70% (31.07.2009)

Když vám někdo vymění maminku za mimozemšťana, který se chce vrátit zpátky na Venuši, v noci vás straší vlk a ještě možná nejste jejich, není to žádná sranda. Malá Terezka se s pomocí kamaráda Šimona snaží přijít na kloub celé téhle strašlivé rodinné krizi, ovšem rodiče vůbec nespolupracují. Divák se ale s příběhem zaručeně spolupracovat bude, ať už dítě při Terezčině dobrodružství, nebo dospělý s originálně a s fantazií zpracovanou životní situací. Propojením světa dětí s tím mimozemsky dospělým se dostáváme víc a víc pod povrch všem komplikacím, ale naštěstí má Terezka strašně hodného tatínka a naštěstí pohádky vždycky dobře dopadnou. I když mimozemšťané jsou nesmrtelní. A Japonci možná taky. (11.02.2012)

Horší vrabec v hrsti (profesionálne natočená laskavá tragikomedie ze života), ako holub na streche (amatérsky pôsobiaci experiment). Už dávno som sa pri aktuálnom českom filme nezabavil/nedojal tak, ako pri Vlkovi. Odvážna forma rozprávania je perfektne zvládnutá, divák verí, že štylisticky natočené zábery vidí rovnako aj Terezka. Takže jej musí držať v jej rozprávke (rozprávky sú poväčšinou depresívne, ale dobro nakoniec víťazí nad zlom) palce. Pokial vás sklamal záver a čiernobielosť postáv (maminka je ale dočasne "ambivalentná"), tak sa treba zamyslieť nad subjektivitou rozprávania/ rozprávača a žánrom, ktorý je v tomto prípade skutočne rozprávka. Dokonalé herecké výkony, či skôr typologicky presné obsadenie (to je pre rozprávky typické) sú základom úspechu tvorcov. (20.04.2014)

Další z řad těch povedených, českých rodinných filmů. Rozvod rodičů z pohledu malé Terezky (D. Dědkové), to je oč tu běží. Líbilo se mi také občasné doladění filmu pomocí kreslených efektů, které dodávaly příběhu takovou pěknou jiskru. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (30.12.2012)

70% Obrovské překvapení, které hodně získává především z dětského pohledu na svět. Přestože je v některých scénách zvláště uprostřed poměrně rozvláčný, některé scény opravdu překvapily (přiznám se, že pád skleničky mě vyděsil jako už dlouho nic, přičemž horory mě obvykle dost nudí, protože pro mně nejsou příliš děsivé). Velmi příjemný film a pokud mohu posoudit, nejlepší dětský film za hóódně dlouhou dobu. (17.12.2008)

Největší české překvapení roku 2008 - alespoň pro mě! Naprosto dokonalý dětský svět, nenásilný scénář, všechno, všechno, všechno -- vlk, karkulka a ufoni. :) (12.05.2009)

O dnes tolik rozšířeném traumatu nevěry a rozvodu očima šestileté holčičky. Podle mého názoru průměrný český film, jemuž by možná prospěla zkratka, vešlo by se vše hlavní do 60 minut. Ženské autorství, citlivost a vnímavost k tématu jsou tu naprosto zřejmé. Kladem filmu je, že končí dobře, že ukazuje správné východisko (které ovšem v českých poměrech vždy stojí na pohyblivém písku). (01.01.2010)

Příjemné překvapení! Film, který nepodceňuje dětského diváka a dokáže být stejně zajímavý i pro dospělé. Režisérce se povedlo to nejošidnější, totiž obsazení hlavních dětských rolí. Dorotka Dědková se okamžitě zařadila mezi ty nejlepší, co kdy v našich filmech hráli dětské postavy, a Matouš Kratina s ní celkem drží krok. Z dospělých je nejpřesvědčivější Pavel Řezníček, ale pochvalu si zaslouží i Jitka Čvančarová. Konec je sice dramaturgicky poněkud nezvládnutý, ale i tak jde o pozoruhodný film. (05.02.2009)