• subic
    *****

    Pamatujete si na nezapomenutelnou hlášku velké mamky Gábi: Proč já si nevzala Pištu Hufnágla? Přišel dopis, tak jedou, resp. letí prvně do Austrálie, ale ještě před tím prodají veškerý nábytek, aby měli na útratu. Pak se honí za iluzí Pišty Hufnágla, který se naopak nastěhuje k nim do bytu. A když se vrátí domů do prázdného bytu, v kapse ani floka, tak aby spali na zemi :-)(11.10.2014)

  • gudaulin
    *****

    Z odstupem doby a s přívalem konkurence moderních animovaných seriálů, jako jsou Simpsonovi, na kterých se vyřádili celé pluky scénáristů, už pochopitelně někdejší kultovní obraz rodiny Smolíkových poněkud vybledl. Tempo je z dnešního pohledu příliš pomalé, chybí vychytávky typu měnících se úvodních "titulkových" vtípků atd. Je ale nutné si uvědomit, že v době vzniku šlo na našich obrazovkách o bombu, o průnik kresleného animovaného dílka z dětského světa do sféry nejširší rodinné zábavy uváděné v zajímavých vysílacích časech. Postupně se objevily 3 série, z nichž Prázdniny jsou nejzralejší a s přesahem pro dospělého diváka. Vůbec není náhodou, že první dvě série, víc dětské, mají i vyšší hodnocení, holt nostalgie tady hraje podstanou roli. Smolíkovi si vlastně zopakovali podobnou cestu, jakou podnikl o nějakou tu generaci dříve hrdina románu Julese Verna. Jen ty problémy jsou současnější, takže mj. si rodinka maďarských popletů odsloužila tvrdý žoldnéřský výcvik v tropické Africe nebo střetnutí s jihoamerickou mafií. Byl to jediný maďarský seriál, který se zapsal do vzpomínek diváků tehdejší doby a který se dnes dá bez problémů reprízovat. Soused Halíř je životním ztělesněním skepse a představuje nový level zapšklosti. Celkový dojem: 90 %.(5.3.2013)

  • mortak
    ****

    Proč jsem si já nebohá nevzala Pištu Hufnágla. Než poslouchat v reálném životě tuto větu, tak jsem se raději neoženil. Díky Gábi! Maloměšťácká rodinka na prázdninách je od shlédnutí tohoto seriálu moje noční můra. A tak zatímco mí kolegové trpí na dálnici do Chorvatska, já si pouštím v klidu rodinu Smolíkovu.(13.8.2017)

  • ainny
    *****

    Já prostě musím nekriticky dát pět hvězdiček. To je seriál mé povinné školní docházky, těšili jsme se s tátou na každý díl, sedali jsme k obrazovce pět minut předem a nikdo nás nesměl rušit. Písnička mi naskočí do hlavy vždycky když se moji mládežníci začnou štěkat. Takže Smolíkovi kdykoli, kdekoli a pořád dokola.(12.3.2012)

  • Kri-kri
    ****

    Jsem asi jedním z mála, ale ze Smolíkovské trilogie se mi tento seriál líbí nejvíc. Mám rád, když na sebe jednotlivé díly navazují a seriál tak tvoří od začátku do konce ucelený příběh. Pozitivem pro tuto sérii je i absence prvků sci-fi, přece jen k rodinnému seriálu se lépe hodí reálný děj (třebaže občas trochu přitažený za vlasy). Navíc v této řadě dostanou rovnoměrně prostor nejen všichni členové rodiny, ale také věčně pesimistický a ironický soused Halíř. Není zde nouze ani o vtipné hlášky (zejména Týna zde perlí jednu hlášku za druhou) a originální, sotva uvěřitelné zápletky. Nápaditost je i v tajemném a stále se skrývajícím Pištovi Hufnáglovi. Výslednou kvalitu dokresluje povedený brněnský dabing v podání vesměs málo známých divadelních herců. 80%(30.9.2008)

  • - O Pištu Hufnágelovi byla zmínka už v prvním seriálu o rodině Smolíkových, Odkaz budoucnosti aneb Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy (od r. 1969). (SONY_)

  • - Ideologickému dozoru nad dabingem se zdálo původní jméno Týniny kočky Mafie nepatřičné, a proto ji přejmenovali na Žofii, to ale v tomto díle přineslo nelogičnost a zmatek, protože do hry vstupuje organizace mafie a dochází k záměně se jménem kočky, nezbývalo tak než kočku přejmenovat. (sator)

  • - Tato epizoda vypráví o mafii v USA. Tohle jméno ale v Americe mafie nepoužívá. Na území Spojených států používají jméno „Cosa nostra“. (sator)