Šigurui

Je krásný letní den, období šogunátu, na hradě Sunpu se právě schyluje k souboji. Proti sobě stanou slepý Irako Seigen a jednoruký Fujiki Gennosuke. Kolbiště je zaplaveno slunečním jasem a vzájemnou nenávistí... A temný seriál Shigurui bude sledovat stopy této nenávisti až k okamžiku jejího vzniku. Anime bývá obvykle pestrobarevné, Shigurui se snaží o pravý opak a tou jednolitou barevnou jednotvárností, která se příliš nehýbe, šedí a černí, kterou dokáže zahnat jen proud rudé krve, minimem zvuků, ale zato hlasitých a následovaných temnou ozvěnou, vytváří převelice ponurou atmosféru. V tomto seriálu neexistuje radost. Pokud je v něm smích, je ďábelský, pokud je v něm úsměv, je úšklebkem. Postavy jsou bez výjimky buď krutí zvrhlíci nebo trosky a oběti, případně všechno dohromady - nejodpornější přehlídka kreatur, kterým naprosto nezáleží na lidském životě, leckdy ani jejich vlastním. S tím vším je Shigurui asi nejtemnějším příběhem z dob samurajů, který jsem kdy viděl. Škoda jen toho, že občas zajdou tvůrci v líčení odporností IMHO zbytečně daleko a místo zhutnění atmosféry se dostaví pravý opak. Tato drobnost mi brání v tom, abych dal maximální hodnocení. Pevně doufám, že v tomto duchu bude natočeno pokračování, které příběh uzavře. Lepší ****. (04.02.2008)

V každém komentáři zde, je užito jedno slůvko a já nezůstanu dlužen. Temné je to! Dějově se to táhne a v rámci vizuálu budete rádi za jakýkoli pohyb. Třeba takový vzlet motýla v lepším případě útok šermíře, kterému ovšem předchází dlouhý popis jeho techniky a tlumené myšlenky přihlížejících. Budete rádi za každý zvuk, občas zazní zvonkohra, lehké brnknutí do strun tradičního nástroje nebo dopadnutí kapky vody na plášť bubnu. Nehledě na výše zmíněné to všechno hezky funguje a rafinovaně staví jedinečnou atmosféru. (27.02.2012)

Surové, temné a působivé. Dlouhé, statické záběry v barvách, které připomínají přepálené fotky na kinofilmu. Skoro až nesnesitelné zvuky okolního světa. Sluneční výheň před kterou není úkrytu. Tradiční japonská hudba, dodávající více znepokojivé děsivosti, než jakýkoliv jiný možný soundtrack. Fyzické a psychické deformace poznávacím znamením téměř všech postav. A Iwamoto Kogan - snad jediná osobnost schopna měřit se soudcem Holdenem - personifikovaný ďábel. (21.09.2011)

Když chceš brát, musíš nejdřív dát. Pokud chceš někoho oslabit, musíš ho nejdřív posílit. Když chceš někoho srazit, musíš ho nejdřív nechat vyniknout. Z tohoto důvodu.. Když chceš něco uvolnit, nejdřív to schovej pod pokličku! /// Ze začátku tenhle seriál vypadá celkem divně, ale pak asi od 5dílu se to pěkně rozjíždí.. A ještě by to chtělo jeden díl jak spolu ti dva bojují, aby to bylo krásně uzavřené.. Jinak je to až trochu moc drsné, perverzní a hrubé na můj vkus.. Párkrát se mi z toho udělalo i blbě, třeba z prvního dílu to jak si vyndává střeva.. (24.05.2012)

Anime konečně potkalo chanbaru. / Což technicky vzato není pravda, ale ani mučení pomocí králičí pacičky mi nezabrání vnímat to jinak / Vznikla naprosto unikátní podívaná, která sází na dokonalou atmosféru, které je podřízeno takřka vše, nejvíc patrno je to na kresbě a animaci, která prakticky permanentně působí jako nějaký hodně psychedelický sen laděný výhradně do tmavých barev od postav po prostředí feudálního japonska, narušovaných pouze všemi odstíny krve. Všechny postavy bez jediné výjimky (!) jsou vesměs banda hajzlů, úchylných degenerátů a egomaniakálních samurajských hovad, ovšem přesto je neskutečně zábavné pozorovat jejich vzájemné interakce, vztahy a obzvláště zcela geniální souboje, které nejsou tisíckrát viděným nekonečným šviháním a řinčením nejkvalitnější oceli, ale jsou v drtivé většině ve znamení jednoho pečlivě promyšleného úderu (díky čemuž se seriál uchyluje k tvoření napětí převážně pomocí obrazů, což je za prvé ozvláštňující, za druhé skvělé). Naprostej skvost, znějící v tónech nenávisti (mimochodem, ona i ta minimalistická hudba je dokonalá) a násilných činů všeho druhu, kterej se vymyká jakékoliv škatulce, do které by ho někdo mohl zařadit. A přesto stále ve snové atmosféře, která často působí poeticky jako kaligrafické obrazy hor a jezer. Věčná škoda, že seriál nemá vyvrcholení a příběh není dořečen. "To co muselo začít pře tisíci generacemi... Když oblohu osvětloval měsíc... " (12.07.2014)