Hobit: Šmakova dračí poušť

No jasně, že jsem šel na Hobita do kina. Hned den po premiéře, vždyť to musí bejt. To, že jsem ráno málem nevstal do práce, protože film měl tři hodiny a do toho se mi zamíchaly reklamy s ukázkami na půl hodiny a stejně tak v půlce filmu 15ti minutová přestávka, ať vezme čert. Ale pořád musím říct, že jsem si to užil tak, jako se mně to už hooodně dlouho nestalo. První Hobit byl takovej nemastnej a neslanej. Peter si hodinu a půl pohrával s Roklinkou a než se něco rozjelo, byl vlastně konec. Druhej díl má ale koule. Je plný akce, která ne a ne skončit. Někdy jsem si vzpomněl i na druhý díl Pána Prstenů, kde se vlastně většina filmu odehrála v bitvě o Helmův Žleb. Musím ale uznat, že některé scény Peter připravil fakt geniálně, že jim nešlo nic vytknout. Taková scéna v sudech bude jednou pojmem, která bude mladý režiséry učit toho, jak některé scény ve filmech natočit dynamicky. Tak vtipnou, zároveň akční a efektivní scénu jsem neviděl a nevím, jestli ještě někdy uvidím. Do toho to boží prostředí, boží postavy, kde každá má svůj smysl (taky proč by ne, když Hobit bude mít něco přes devět hodin, jako celek) a především Středozemě! Ta Středozemě, do které se vracím pokaždé, kdy mě moje fantazie přestává fungovat. Byla to krása, neuvěřitelný zážitek. A jsem rád za to, že se kolikrát u tohoto filmu řeší, zdali by se elfka vůbec měla bavit s trpaslíkem a jestli by se s ním vůbec měla nebo mohla skamarádit. To je totiž podstata všech fantasy světů, a když se najde někdo, kdo má chuť tohle řešit, tak nelze dodat nic jiného, než že ten svět opravdu existuje mezi námi. Má takové kouzlo, že nevím, jestli ten rok vůbec budu schopný počkat. Skončilo to totiž tak náhle, že ani týden po tom jsem se z toho ještě pořádně nevzpamatoval. (18.12.2013)

Šmakova dračí poušť naštěstí zdaleka není jen o jednom drakovi a velký prostor dostanou nové postavy. Roztažení Hobita do trilogie nepůsobí zase tak násilně, jak by se při pohledu na jednu úzkou knihu možná čekalo, ale o to větší respekt si dodatečně zaslouží Jackson za ukočírování trilogie Pán Prstenů, kde si pro každý díl vystačil pouze s jedním filmem. U Hobita měl tolik prostoru, že si mohl i vymýšlet a nepůsobí to nadbytečně. Předčasným vrcholem druhé části je únik trpaslíků v sudech a souběžná Legolasova exhibice při kosení skřetů. (31.12.2022)

Je to veľmi dobrý akčný dobrodružný fantasy film, ktorý je pokračovaním obstojnej jednotky. Má pomerne dobrý príbeh pokračujúci presne tam, kde skončila jednotka, Hobit Bilbo je so skupinou trpaslíkov na výprave do Ereboru a neustále ich prenasledujú agresívni škreti, ktorí sa nezastavia pred ničím. A na ceste sa zoznamujú nielen s Elfami, pričom medzi elfkou Tauriel a jedným z trpaslíkov vzniká puto, ale aj s ľuďmi z jazerného mesta a k vstupu do Ereboru im už takmer nič nebráni. So spracovaním som nadmieru spokojný, síce hlavná línia je stále len o tom putovaní skupiny trpaslíkov do Ereboru, ale s predchádzajúcim dielom sa to nedá porovnávať. Už od začiatku som mal z toho omnoho lepšie pocity, dej je podstatne zaujímavejší a dynamickejší, keďže tu sa toho zase udeje celkom dosť, do deja vstúpi niekoľko výborných postáv, hlavne dvojica Elfov, ktorí to výrazne povýšia, všetky svoje scény si berú pre seba na úkor hlavných hrdinov a hlavne celú prvú hodinu som mal pocit, že jedna vydarená sekvencia strieda druhú. Potom to síce na nejaký čas trochu upadne, ale ani s tým nemám väčší problém, keďže tu pribudne ďalší výrazný prvok, ľudia a jazerné mesto a navyše to vynahradzuje celá záverečná fáza v hore, kedy sa stále niečo deje a tak väčšinu času ma to na pomery žánru až prekvapivo dobre bavilo. Akcie je tu pomerne dosť a v rámci svojej kategórie je výborná. Aj tentoraz je veľkolepá, prehľadná, a technicky výborne zvládnutá, ale na rozdiel od predchádzajúceho dielu môžem chváliť aj ďalej. Jednotlivé akčné sekvencie sú odlišné a pritom všetky zaujímavé a dobre gradované, nájde sa tu plno dobrých nápadov a poteší aj kvalitná choreografia osobných stretov. Najviac sa mi páči celá časť so sudmi, za čo môže dvojica Elfov, ktorí efektne likvidujú jedného protivníka za druhým, ale aj celkovo práve ich akcia si ma získala najviac, no určite musím pochváliť aj napínavé finále s drakom, alebo zaujímavú časť a pavúkmi. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, opäť nechýbajú Martin Freeman, Ian McKellen a Richard Armitage, ale tentoraz pribudne aj Evangeline Lilly, ktorá mi ako Elfka sadla perfektne a považujem ju za hlavný klad celej série, k tomu Orlando Bloom, ktorý síce určite nepatrí medzi mojich obľúbencov ale jeho Legolas ma baví a poteší aj Luke Evans v úlohe muža z jazerného mesta. No nájde sa tu viacero postáv, ktoré pôsobia zaujímavo a ponúkajú potenciál do budúcna. Réžia a technická stránka sú stále kvalitné, síce stále je to zbytočne digitálne, čo moc nemusím, ale predsa len mi teraz vizuál prišiel o niečo zaujímavejší, za čo môže aj lepší výber lokácií. A hudba mi tentoraz pripadá o niečo lepšia. Takže po nevýraznej jednotke prišlo takéto vydarené pokračovanie, ktoré je lepšie prakticky po všetkých stránkach, viac ma zaujal dej, akcia, postavy, hudba a vlastne aj vizuál. Na pomery žánru som sa bavil až prekvapivo dobre a keby bol film postavený na Elfoch miesto na trpaslíkoch, možno by som uvažoval aj nad plným hodnotením. 79% (03.01.2015)

Musím připustit, že Špakova srací houšť (Opět dííky za pobavení, genitální překladateli distributorův!!) je kapku otravnější, než když dokonalý Frímen šlápl svou chlupatou nohou mimo Dno pytle poprvé, a to hlavně proto, že si božský Pítr trochu egoisticky zahrál na Džejárára, za což by mu Mistr určitě rozhořčeně narval do prdele svou fajfku. Širším koncem napřed! Doufám, že ty Džexnoviny dotáhne do konce. Docela by mě teď totiž zajímalo, jestli až Kili vyprcá Lilly, bude li z toho Trpelf nebo Elpaslík. Evandželína asi hezky polykala a její vnucená postava kapku kazí onu opravdovou "chlapskou" zábavu, kterou by bohatě zastal již jemně jetý Homolas nebo jeho dokonale žužu otec. Ať je tomu však jakkoliv, vše výše zmíněné je zcela odpustitelné a pořád se jedná o dokonalou, úžasnou a dechberoucí vizulizaci nočních polucí každého fanouška fantasy, zakončenou famózní drakiádou v kulisách, které překonají i ty nejvýpravnější sny skalních příznivců trpasličího porna. Díky, Pítře, díky! (14.12.2013)

Jak já tyhlencty fantasty vždycky nesnášel. Už od útlého dětství, kdy všichni četli Pottera, šili si autentické okrové varkoče a venčili své skřety, já se jako jedinečné dítě věnoval věcem s reálným podkladem. Sice se mi nikdy nepodařilo sestrojit sušenkového robota, ale jsem skutečně rád, že nedokážu abecedně vyjmenovat všechny přezdívky mikroskopických odřenin na Eragonově meči. Jenže pak přišel pan Jackson a dokázal nudné tlachy geneticky deformovaných idiotů transformovat ve vizuálně vytříbené tlachy geneticky deformovaných idiotů. Musím poníženě uznat, že mě druhý hobit doslova přitiskl k obrazovce a nenechal mě vydechnout. Sice absolutně vůbec netuším, o co tam šlo, asi se snažili zpět vybojovat rodinný recept na vaječnou omeletu s parmazánem, nebo tak něco, ale tak krásně se na to koukalo. Bojím se, že po trojce nasolím pět, ukovu si zbroj a dobrovolně půjdu setnout pár hlav sveřepým čarodějům na našem městském úřadě. (30.04.2014)