Mezi zdmi

To snad ani nemohl být hraný film, spíš dokonalé využití principu cinema vérité. Prostě stačilo postavit kameru doprostřed třídy a nechat ji běžet... A že je o čem přemýšlet! Smečka drzých neurvalých spratků dokonale ilustruje krizi současného školství nejen ve Francii - demokracie všude a za všech okolností není a ani nemůže být všelékem, ačkoli za něj často bývá nesmyslně považována. Snímek navíc poukazuje i na problematiku přistěhovalectví a bariéru neporozumění v multikulturně složené třídě. Nezbývá než tleskat, když se za minimální peníz povede natočit natolik silné dílo s nepominutelnou výpovědní hodnotou. (23.01.2009)

Mezi zdmi je film natolik realistický, že vlastně není ničím překvapivý... To schéma zná každý, kdo kdy měl co dočinění se školou - ať už jako žák/student či učitel. V tom není to nejpodstatnější, co snímek nabízí. Důležitější je to následné neodbytné nutkání přemýšlet o řešení problému, který je stejný ve Francii i u nás (viz komentář učitele Radka99 :-) ) A mně navíc dodal další záminku k tomu, proč nikdy neskončit jako kantor.. :D Problém je na obou stranách barikád a chvílemi mi to připomnělo tu starou historku, kdy si F. Truffaut povzdechl nad ironií vzdělávacího systému, který nutí člověka utíkat ze školy, aby si mohl číst Balzaca... Zde vidíme, jak se učitelé dohadují, čemu ty třináctileté děti můžou asi tak rozumět a co pro ně bude těžké, a přitom při elementárních otázkách o smyslu výuky sami argumentačně tápou a neumí své žáky nijak motivovat... Jaký to pak div, kdy jedna z třídních buřiček ve chvílích volna čte Platona. Co to ale pomůže, když učiteli ve třídě sedí agresivní individuum bez zájmu o cokoli kromě fotbalu, nebo klučina, co si při prvním vyrašeném chloupku na bradě myslí, že sežral všechnu moudrost světa... (04.01.2009)

Experiment, který se vyplatil - nevěřila bych, že několik hospitací na hodinách francouzštiny dovede strhnout pozornost diváka takovou měrou, jako tento snímek - nepřikrášlený, nepodbízivý, nic nepodsouvající, pravdivý a podaný perfektní formou, je vidět, že ti, kdo se na něm podíleli, čerpali ze svých zkušeností. Kdo pracuje ve školství, tak jako já, bude si muset několikrát zavřít pomyslnou kudlu v kapse, vybavujíc si vlastní bezradnost, bezmoc i ponížení při práci s podobnými exempláři, zde těžší o pestřejší národnostní složení. O to větší je moje poklona učiteli francouzštiny, za jeho profesionalitu, přirozenou autoritu, trpělivost, slušnost, porozumění a lidství a také sílu pokračovat dál s vědomím, že výsledky se nikdy ani nepřiblíží vynaložené námaze. NEJLEPŠÍ SCÉNY: Nenávistný projev mladého učitele ve sborovně a přiznání dívky, která se za celý rok nenaučila vůbec nic. (06.03.2012)

Výborne remeselne zvládnutý film, ktorý vychádza zo skutočných udalostí a ktorého postavy boli stvárnené skutočnými ľuďmi - nehercami. Sám spisovateľ si privlastnil hlavnú úlohu učiteľa a zvýšil tým uveriteľnosť snímku. Vo filme sa toho veľa nedeje. Sme svedkami obyčajných školských problémov, ktoré trápia každého teenagera - zapadnúť, protestovať, objavovať samého seba a všetky tieto zmeny sú konfrontované s triednym učiteľom, ktorých ich chce niečo naučiť, zároveň ich pochopiť, ale ktorý je tiež len človek a keď situáciu nezvláda, tak situáciu jednoducho nezvláda. Film si vystačí bez dramatických situácií a aj keď sa tam nejaké nachádzajú, nie sú vyhrotené. Je to citlivý, intímny príbeh do duše žiakov a učiteľov, ktorý nevypovedá o všetkom - ani sa o tom nesnaží, ale pritom v sebe nesie množstvo myšlienok(veď je na nich koniec koncov postavený), ktoré nútia k zamysleniu a ktorých hlavným cieľom je pochopiť súčasný svet, ktorý sa vymkol kontrole, ktorý neponúka mladým žiadny normálny vzor a ktorý sa cítia rovnako stratený ako dospelý. Bol som nadšený a poprosil by som viacej takýchto filmov. (20.02.2012)

Tento francouzský snímek si mě získal svou uvěřitelností a přímostí - kvitovat navíc musím i fakt, že si autor zahrál hlavní roli sám (a velmi dobře). Celý film se odehrává mezi zdmi jedné francouzské střední školy a soustředí se výhradně na postavy a komunikaci mezi nimi. Bál jsem se klasického klišé, které už jsme viděli tolikrát (nezvladatelní žácí X vnímavý a originální kantor X happy end) - tady vítězí skutečnost, žáci jsou spíše znudění a klackovití, učitel temperamentní a přímý, občas ale i prchlivý, nic není přikrášleno a divák nemá chuť ani čas se od filmu odpoutávat. Moc zajímavé a moc dobré. 8/10 [LFŠ 2012] (30.07.2012)