Mezi zdmi

Takmer dokumentárnym spôsobom podaný film z prostredia školských lavíc kdesi vo Francúzku. Je to strašne provokatívny obraz, tak pre samotných Francúzov, ako aj pre budúcich učiteľov. Je viac než isté, že o zmene povolania po zhliadnutí tohto filmu začnú minimálne uvažovať. Súčasné deti a hlavne puberťáci sú čoraz drzejšie, rešpekt k učiteľom sa úplne vytratil. Dialógy sú pilierom filmu, takže kto nemá rád konverzačné a ukecané filmy, nech sa mu radšej vyhne. Najviac do očí bijú jemné rasistické narážky hoci aj letmým pohľadom kamery po triede. Vidíte tam vôbec nejakého Francúza? Možno..., no hlavne sú tam černosi, arabi, Číňania, Mexičania a pár európanov. Voľnou imigračnou politikou si Francúzko narobilo kopu problémov a že sa niečo začína diať, svedčí aj súčasná kritizovaná deportácia Rumunských rómov. Darmožráčov sú tam milióny a určite nestoja o ďalších. Nikto nemá záujem o nevzdelaných a lenivých ľudí, ktorí budú iba celý život vyciciavať sociálny systém. Vzdelanie je cesta ako z toho von, ale myslím, že o to nestoja. Blbca nepresvedčíš. Na záver odkaz pre budúcich učiteľov od klasika Hrušinského: "Jdi, obhlídni si to tam, ať víš do čeho jdeš"...80%. (28.09.2011)

Na jedné straně perfektně vyjádřený stereotyp učitele, který se musí potýkat s neskutečnými omezenci, na druhé straně je několik drobností, které mi lehce pokazily celkový dojem. První a asi nejvýraznější je studentka Khumba, v jednu chvíli naprosto ignoruje cokoli co se po ní chce a mrknutím oka se z ní stane pilná studentka, která se na konci filmu krásně uculuje na učitele, kterého před chvíli pěkně nesnášela. Určitě je záměrem tvůrce, že film neobsahuje nějaký výrazný dějový zvrat a pro stereotyp filmu to je určitě klíčový faktor. Jeden z nejlepších filmů ze školního prostředí. (17.02.2013)

Já jsem naprosto spokojený človíček, protože znám dost učitelů (a školu vedle), tak vím, že takhle nějak to probíhá v reálu a ruku na srdce, je to někdy pěkná fuška na psychiku. Je to skoro umění udržet žákovu pozornost a já to skutečně obdivuji. Nedávno jsem se dozvěděla, že i pro autistické děti je zavedená pomoc v podobě pracovnic (zní to studeně, ale není), které jsou školené a mají empatickou duši. Celou dobu výuky je s tím dotyčným žákem v lavici a přesně ví, co dělat, když se tento žák prvního stupně na gymnáziu nějak projeví. Já tomu nerozumím, ale vážně klobouk dolů. A v tomhle případě jde také o skutečnost, kterou převedl samotný aktér na plátno a ještě si v něm zahrál. Ne vždy všechno dopadne k učitelově obrazu, ale za každou trošku pokroku patří takovým lidem velká chvála. (23.11.2016)

Obsahovo realistické, filmársky absolútne minimalistické zobrazenie jedného školského roka na jednej problematickej francúzskej strednej škole. Herecké výkony (ako inak) autentické, dialógy takisto, čo vedie k tomu, že školské prostredie je vystihnuté priam dokonalo. Z plného hodnotenia trochu uberá prílišná dĺžka filmu (a ubrať 20 minút by nebol problém, keďže z dramaturgického hľadiska je tu veľa scén, ktoré nie sú nijak kľúčové) a hlavne absencia nejakého ukončenia. Dramatický oblúk to nemá, takže žiadne "rozuzlenie" som ani nečakal, ale niečo tam byť mohlo, niečo viac ako futbal a prázdna rozhádzaná trieda... 8 / 10 (21.03.2009)

Mezi zdmi nabízí úžasný protiklad. Jak někdo dokáže natočit takový excelentní film odehrávající se v prostorách školy s kvalitním scénářem a bravurními a přirozenými neherci a vytvořit tím prvotřídní materiál, kdežto v případě českého výtvoru Bastardi, s podobnou tématikou, dopadl výsledek zcela obráceně. Také v něm vystupovali neherci a jednalo se o třídu složenou z různých národnostních menšin. Zpracování je však kvalitou a výkony na zcela jiné úrovni. Jeden člověk dokáže díky ucelenému námětu, představě, zapálenosti a ve spolupráci s herecky nezkušenými a přirozenými lidmi, vytvořit vynikající a chutný dezert. Který není načančaný, přeplácaný a drahý, z luxusního obchodu, ale skromně domácí. A jiný se "vzmůže" na přesný opak toho. Česká variace mi oproti tomuto přišla jako laciná, vyplivnutá žvýkačka, zašlapaná na špinavém chodníku. Toť poznatek na úvod:) François Bégaudeau je velký sympaťák a já si říkala, že takového učitele bych chtěla mít. Studenti byli všichni excelentní a zaslouží si potlesk. Jinak poslouchat celé dvě hodiny v kuse francouzskou mluvu mě totálně vyšťavilo. Film má pár skromných míst, kde se nehovoří, abyste si chvíli oddechli a potom Vás opět zavalil náporem slov:) (05.04.2011)