Vojna a mír

Konečne som si pozrela aj toto spracovanie Vojny a mieru, a na rozdiel od názoru niektorých užívateľov sa mi páčilo oveľa viac ako Bondarčukovo - natočené o niekoľko rokov neskôr. Áno, je to síce typicky hollywoodske a menej ruské, ani výpravou sa Bondarčukovmu nevyrovná, ale nemôžem si pomôcť - oveľa viac tu cítim Tolstého. U Bondarčuka je síce atmosféra výraznejšie ruská, herecké výkony, výprava a réžia perfektná, ale v scenári predsa jasne cítim vtedajší ideologický vplyv. Mladšia generácia, ktorá nezažila každodenný život s komunistickou absurdnou ideológiou asi nebude vedieť o čom hovorím..... ale to je dobre!! (Aspoň že o tom vie z dejepisu). (16.04.2009)

V režii Kinga Vidora se Američanům v roce 1956 podařil téměř husarský kousek, a to natočení dvoudílného veledíla "Vojna a mír" s bezkonkurenčním mezinárodním hereckým obsazením. Tomuto filmu tleskám, ale současně velice chválím i zfilmované dílo režisera Sergeje Bondarčuka z Ruské produkce r. 1965 - Vojna a mír, které je zpracované a vytvořené v drsnější a prozaičtější reálii, než přepis USA. (26.02.2007)

Mám rád staré hollywoodské velkoprodukce, jako točil třeba David Lean a jiní, ale tohle byl jen takový dietní čajíček, který nesahá Bondarčukově verzi ani po kotníky. Sovětská verze tuto americkou předčí ve všem – je nesrovnatelně výpravnější (rozdíl několika set hlavého hollywoodského komparzu versus 120 tisíc ruských komparzistů, převážně povinně nahnaných vojáků Rudé armády, je sakra znát, nehledě na to, že jde dodnes o nejnákladnější filmovou produkci všech dob), je režijně mnohem invenčnější, zajímavější, exteriérově bohatší (počet 168 lokací, kde se sovětské verze natáčela, je v zápisu Guinessovy knihy). V porovnání s tím je Vidorova verze taková…...strojená, bez života, bez vášně a bez emocí. A i když miluju Audrey Hepburn, ani ta by neobstála ve srovnání s Ljudmilou Saveljevou a jejím půvabem, vášní a neodolatelnou bezprostředností. (16.02.2012)

Film se mi velmi líbil. Ale k tomu je třeba mít rád staré americké velkofilmy, odmyslit si jakékoli triky a užívat si báječných herců. Nevím, nakolik byla původní předloha Tolstého zprzněna nebo dodržena, ale z čistě filmařského hlediska jsou především davové scény velmi dobře udělány, kulisy jsou velmi milé, přestože Moskva nevypadá jako ruské velkoměsto a u mnoha scén jde vidět, že jsou natáčeny ve studiu a ne v reálu. Ale to přece nevadí, důležité je, jak film na vás působí. A já jsem měl z něho upřímhou radost. (30.10.2003)

Typický, solídní hollywoodský velkofilm natáčený v Cinecittà v 50. letech. Ústřední trojice herců je velmi dobrá. Nataša v podání Audrey Hepburn měla náběh na úžasnou, oduševnělou mladou ženu, ale ve scéně po válce je z ní najednou kvočna-hospodyňka. Na dnešní poměry směšně vyzní výlet Pierra Bezuchova podívat se na válku. Z objemné knihy Lva Nikolajeviče Tolstého zůstal srozumitelný výběr scén událostí a zvratů. Všechno skvělé zapadá do sebe, scény utíkají jedna za druhou. 3 hodiny při sledování filmu uběhly jako nic. (02.06.2014)