Zaslaná pošta

Přiznávám se bez mučení. Kdyby Pratchettovy spisy nezabíraly skoro celou poličku v mé skromné knihovničce, čtyři hvězdy bych Zaslané poště dal jen stěží. Pravda, mohlo to být horší, TV filmy logicky nedisponují takovými možnostmi, jako populární blockbustery. Výprava přesto nebyla nejhorší, některé postavy byly výborné (mladší, později starší pošťák kupříkladu) atd. Na druhé straně Vzoromil u mě není senilní dědek a laciné masky (golemové, Angua) byly trochu moc pod úroveň celkového zpracování. Nu což, vzhledem k ambici zeměplošských příběhů, navzdory jejich relativní populárnosti, působit spíše na sečtělé čtenářstvo ochotné přemýšlet, jsem žádné megazpracování nečekal (popravdě jsem nečekal žádné zpracování). Atd. atp., tuhle čtyřku dávám z osobní náklonnosti a nečtenářům Pratchetta bych to moc nedoporučil. Ale dovedl bych si na téhle úrovni zpracování představit seriál všech dílů. To by bylo něco. (02.05.2011)

Ke knihám Terryho Pratchetta se nějak stále nemůžu dokopat, ale Zaslaná pošta už byla druhým filmem, který jsem na motivy jeho knih viděla. Začínám být docela zvědavá, jak jsou napsány a jak moc se film s předlohou odlišují. Některé pasáže, hlavně teda v první části, tak trošku koketovaly s hororem a upířinou, na druhou stranu některé zas tak trochu nudily. Musím však uznat, že jako celek to působilo jako unikátní, zábavná podívaná. A to hlavně díky tolik specifickému britskému humoru a brilantním hereckým výkonům. Vychutnávala jsem si vyšperkované kostýmy a ten nápad! satirického pohledu na dnešní svět plný internetů a mobilů, protože kdo z nás dostal naposledy od někoho obyčejný dopis? Nepočítám bankovní výpisy a úřední obálky. Jaké to je, vzpomeneme si? (28.02.2017)

Ztebeplacka je více, než kult. Je souhrnem niterných a těžko sdělitelných představ každého z nás. Tedy v každém z nás. Nebo co... Na počátku stála páně Prathcettova olbřímí fantasie, to nelze popřít, ovšem již po několika řádcích započaly fungovat imaginace naše. Hýčkáme si své vlastní představy Mrakoplašů, Barbarů Cohenů, Odkrágliů či Smrťů, sekáčů z nejnekompromisnějších. A právě proto jsem se dlouho vzpěčoval natočeným dílům z krajů, balancujících na hřbetech čtyř chobotnatých. Nedávno mi však bylo naznačeno, abych nebyl takový přiteplený srábek a dělal konečně něco se svým životem. Tak jsem si tedy pustil Zasranou Poštu, ha! A vypadá to dobře, knihy mám načtené pět - i vícekrát, představy jsou patrně dostatečně hluboko v limbickém systému. Arcikancléře Výsměška stále vidím jako bodrého, dvousetkilového raptora, nikolivěk jako toho připokáleného strejdu, co se zde mihnul jen tak mimoděk. Až si ověřím, že skutečně nebylo napácháno škod v mém světě za zrcadlem, pustím si rád další zfilmovaný příběh. Tedy za pár let. (24.02.2015)

Ani tentokrát Terry Pratchett nezklamal. A zase je tento díl úplně jiný, než předchozí. Je pomalejší, jednodušší, ale zase pohádkověji vyprávěný. V příběhu, v němž v podstatě nejde o víc, než o boj dobra se zlem, se tradice a čest utkávají v boji s bezpáteřnou vypočítavostí. A zajímavé je, že vlajkonošem dobra je odsouzenec k smrti, ex-padouch první kategorie. A takhle by se dala rozebírat scéna za scénou, mnohost významů, kamenný anglický humor, nadčasovost... A hlavně žádná velká "Amerika". To se mi na tom líbí nejvíc. Je mi to zkrátka blízké a milé....80% (15.01.2012)

24.10.2010 ~ Na rovinu. Já vám nevím. Respektive vím. Vím, že existuje Terry pratchett, Zeměplocha a že existují povídky a romány tohoto autora do této země zasazené. Ovšem nikdy jsem se s Pratchettem a jeho Zeměplochou nesetkal, tedy až do teď. A musím uznat, že mi to přišlo trochu... příliš. ~ Máme tady zlodějíčka, chudáka, který zjistil, že podvody a obíráním lze vydělat hodně. A tak podvádí a obírá, až se ucho utrhne, protože jak se do lesa volá... Po jeho fingované smrti se mu dostává šance. Může si vybrat, buďto pomůže znovu rozjet zchátralý a nepoužívaný poštovní úřad a nebo si tentokráte smrt vyzkouší na ostro, nefingovaně. Náš zlodějíček souhlasí, jak jinak, a při první šanci se pokusí utéct. Nemá přílišného štěstí, jeho hlídačem je totiž hliněný golem, který sice neumí sprintovat, ale za to netrpí nedostatky lidského bytí, nespí, nejí, pracuje do úmoru. Nezbývá tedy, než se poštovního úřadu ujmout. Zlodějíček Vlahoš nebude prvním poštmistrem, tři jeho předchůdci se ovšem příliš vysokého věku na jeho postu nedočkali. S jejich nehodami totiž má tak trochu něco společného majitel konkurenční formy přenosu informací, Hercule Poirot, tedy vlastně herec David Suchet. Tahle slizká malá stvůrka totiž vlastní síť světelných "morseovkových" věží. Nesnaží se poskytovat kdo ví jaké služby, o věže se nestará a ty se pomalu rozpadají. Jeho primárním cílem je na tomhle byznysu vydělat a existence konkurence mu tyto plány jaksi hatí. Vlahoš ale v tomto případě využije svoje zlodějské zkušenosti, díky kterým si vytříbil i poměrně dobré schopnosti manažera s marketingovým citem. A aby nebyl příběh příliš jednoduchý, vstupuje do něj i krásná temná slečna, s jejíž temnou minulostí má co dočinění Vlahoš, její armáda golemů, skupina středověkých hackerů, hlavoun města, skupina poněkud zvláštních pošťáků, nějací vampíři či co, koně, trubky lidé, špendlíky, známky a hromada a hromada dalších věcí. ~ Vymyslet takovouto slátaninu fantasy, moderních technologií a nápadů do tohoto světa zasazených, stvůr a nestvůr, pošahaných jmen a vůbec moderních vědních oborů (považujete-li za ně management a marketing) může buďto velký fantasta nebo člověk s hodně rozsáhlou psychickou chorobou. Já totiž musím uznat, že mi vadila ta přílišná moderna, která mi do fantasy světa nějak neseděla. Fantasy příběh, ve kterém se postavy zodpovídají akcionářům a technologie se tu míchá s čáry a kouzly, upíry a golemy, mi přijde trochu šáhlá. Přesto se jedná o dobrý filmek na sobotní večer a na to, že se jedná o televizní film, i poměrně dobře zpracovaný. Do kin by tohle asi nikdo nedal, přišlo by pouze velké málo Pratchettových příznivců a ti, o jehož existenci nemají potuchy, by zřejmě v míře nemalé film poplivaly. Ostatním by se to líbilo. Podmínkou ovšem je mít představivost natolik velkou, aby se do ní tahle dvoudílná televizní inscenace vešla. (07.04.2013)