Reklama

Reklama

Vlahoš von Rosret přišel jako mladík o oba rodiče a snažil se uživit, jak se dá. Velmi záhy zjistil, že má velké nadání pro podvody, a postupně své „umění“ zdokonaloval. Celou dobu, po kterou páchal tuto činnost, byl přesvědčený o tom, že tím vlastně nikomu neubližuje. Soud na to měl jiný názor a udělil mu trest smrti oběšením. Od jisté smrti ho zachrání lord Havelock Vetinari, který se považuje za jakéhosi anděla spásy a nabízí Vlahošovi místo poštmistra v Ankh-Morporku. Druhá možnost je pád do hluboké propasti a jistá smrt. Vlahoš tedy volí práci na zanedbané poště a doufá, že se mu podaří upláchnout. Hlídat ho bude golem Pumpa 19, který je něco jako probační úředník a ujišťuje ho, že se postará o to, aby neutekl, ale také o to, aby se mu nic nestalo. Na této poště totiž za záhadných okolností zemřeli již čtyři poštmistrové. Na poště jsou dva zaměstnanci. Starý, přesto mladší pošťák Toliver Grešle a mladý Slavoj Zálepka, vášnivý sběratel špendlíků. Protože pošta nedoručuje již léta žádné zásilky, všude jsou miliony dopisů a balíků. Velkým konkurentem poštovního úřadu je Nadosah Pozlátko, který vlastní systém klikacích semaforů, jež jsou mnohem rychlejší v doručování zpráv než pošta. Vlahoš na poště trpí halucinacemi, které mu ukazují, co všechno svými podvody v minulosti způsobil. Jeden z jeho podvodů s cennými papíry ovlivnil i život rodiny v tomto městečku. Pan Srdénko byl vynálezcem a majitelem semaforů, ale neměl dostatek peněz a musel si půjčit u banky. Když Vlahoš svým podvodem banku připravil o peníze, banka na svých klientech, včetně pana Srdénka, požadovala okamžité splacení půjčky, a tím byl pan Srdénko zlikvidován. Jeho systému semaforů se zmocnil podnikatel Nadosah Pozlátko. Pan Srdénko zemřel a na jedné semaforové věži zahynul i jeho syn Jan. Naživu zůstala jen jeho dcera Krasomila Adoráta Srdénková, která se o sebe musela postarat sama a vymyslela obchod s golemy. Vlahošovi se líbí a už kvůli ní se pokusí poštovní úřad obnovit, aby se pomstil Pozlátkovi. Vymyslí systém poštovních známek a nabízí expresní doručení zásilek. Krasomila Adoráta ho zprvu moc nemusí, ale když vidí, že bojuje proti Pozlátkovi, dovolí mu, aby ji pozval na večeři. V tu chvíli již díky halucinacím Vlahoš ví, že nepřímo způsobil smrt jejích blízkých, a chce se od ní raději držet dál. Tím ji však urazí. Na Pumpovu radu napíše na papír pravdu o tom, proč ji odmítl, a díky Pumpovi Krasomila Adoráta přijme pozvání na večeři. Zatímco čte dopis o všech Vlahošových skutcích, na poště začíná hořet. Způsobil to zlý bánší, který pracuje pro Pozlátka a který způsobil i smrt bývalých poštmistrů. Nyní čeká na Vlahoše a dočká se. Vlahoš se vrhne do ohně, aby zachránil Slavoje Zálepku. Bánší se Vlahošovi přizná k vraždám i k tomu, že teď hodlá zabít také jeho. Dojde k explozi a Vlahošův osud je v tuto chvíli neznámý. (TV Prima)

(více)

Recenze (320)

fmash 

všechny recenze uživatele

Přiznávám se bez mučení. Kdyby Pratchettovy spisy nezabíraly skoro celou poličku v mé skromné knihovničce, čtyři hvězdy bych Zaslané poště dal jen stěží. Pravda, mohlo to být horší, TV filmy logicky nedisponují takovými možnostmi, jako populární blockbustery. Výprava přesto nebyla nejhorší, některé postavy byly výborné (mladší, později starší pošťák kupříkladu) atd. Na druhé straně Vzoromil u mě není senilní dědek a laciné masky (golemové, Angua) byly trochu moc pod úroveň celkového zpracování. Nu což, vzhledem k ambici zeměplošských příběhů, navzdory jejich relativní populárnosti, působit spíše na sečtělé čtenářstvo ochotné přemýšlet, jsem žádné megazpracování nečekal (popravdě jsem nečekal žádné zpracování). Atd. atp., tuhle čtyřku dávám z osobní náklonnosti a nečtenářům Pratchetta bych to moc nedoporučil. Ale dovedl bych si na téhle úrovni zpracování představit seriál všech dílů. To by bylo něco. ()

Ainy 

všechny recenze uživatele

Ke knihám Terryho Pratchetta se nějak stále nemůžu dokopat, ale Zaslaná pošta už byla druhým filmem, který jsem na motivy jeho knih viděla. Začínám být docela zvědavá, jak jsou napsány a jak moc se film s předlohou odlišují. Některé pasáže, hlavně teda v první části, tak trošku koketovaly s hororem a upířinou, na druhou stranu některé zas tak trochu nudily. Musím však uznat, že jako celek to působilo jako unikátní, zábavná podívaná. A to hlavně díky tolik specifickému britskému humoru a brilantním hereckým výkonům. Vychutnávala jsem si vyšperkované kostýmy a ten nápad! satirického pohledu na dnešní svět plný internetů a mobilů, protože kdo z nás dostal naposledy od někoho obyčejný dopis? Nepočítám bankovní výpisy a úřední obálky. Jaké to je, vzpomeneme si? ()

Reklama

kulyk 

všechny recenze uživatele

Ztebeplacka je více, než kult. Je souhrnem niterných a těžko sdělitelných představ každého z nás. Tedy v každém z nás. Nebo co... Na počátku stála páně Prathcettova olbřímí fantasie, to nelze popřít, ovšem již po několika řádcích započaly fungovat imaginace naše. Hýčkáme si své vlastní představy Mrakoplašů, Barbarů Cohenů, Odkrágliů či Smrťů, sekáčů z nejnekompromisnějších. A právě proto jsem se dlouho vzpěčoval natočeným dílům z krajů, balancujících na hřbetech čtyř chobotnatých. Nedávno mi však bylo naznačeno, abych nebyl takový přiteplený srábek a dělal konečně něco se svým životem. Tak jsem si tedy pustil Zasranou Poštu, ha! A vypadá to dobře, knihy mám načtené pět - i vícekrát, představy jsou patrně dostatečně hluboko v limbickém systému. Arcikancléře Výsměška stále vidím jako bodrého, dvousetkilového raptora, nikolivěk jako toho připokáleného strejdu, co se zde mihnul jen tak mimoděk. Až si ověřím, že skutečně nebylo napácháno škod v mém světě za zrcadlem, pustím si rád další zfilmovaný příběh. Tedy za pár let. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Ani tentokrát Terry Pratchett nezklamal. A zase je tento díl úplně jiný, než předchozí. Je pomalejší, jednodušší, ale zase pohádkověji vyprávěný. V příběhu, v němž v podstatě nejde o víc, než o boj dobra se zlem, se tradice a čest utkávají v boji s bezpáteřnou vypočítavostí. A zajímavé je, že vlajkonošem dobra je odsouzenec k smrti, ex-padouch první kategorie. A takhle by se dala rozebírat scéna za scénou, mnohost významů, kamenný anglický humor, nadčasovost... A hlavně žádná velká "Amerika". To se mi na tom líbí nejvíc. Je mi to zkrátka blízké a milé....80% ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

24.10.2010 ~ Na rovinu. Já vám nevím. Respektive vím. Vím, že existuje Terry pratchett, Zeměplocha a že existují povídky a romány tohoto autora do této země zasazené. Ovšem nikdy jsem se s Pratchettem a jeho Zeměplochou nesetkal, tedy až do teď. A musím uznat, že mi to přišlo trochu... příliš. ~ Máme tady zlodějíčka, chudáka, který zjistil, že podvody a obíráním lze vydělat hodně. A tak podvádí a obírá, až se ucho utrhne, protože jak se do lesa volá... Po jeho fingované smrti se mu dostává šance. Může si vybrat, buďto pomůže znovu rozjet zchátralý a nepoužívaný poštovní úřad a nebo si tentokráte smrt vyzkouší na ostro, nefingovaně. Náš zlodějíček souhlasí, jak jinak, a při první šanci se pokusí utéct. Nemá přílišného štěstí, jeho hlídačem je totiž hliněný golem, který sice neumí sprintovat, ale za to netrpí nedostatky lidského bytí, nespí, nejí, pracuje do úmoru. Nezbývá tedy, než se poštovního úřadu ujmout. Zlodějíček Vlahoš nebude prvním poštmistrem, tři jeho předchůdci se ovšem příliš vysokého věku na jeho postu nedočkali. S jejich nehodami totiž má tak trochu něco společného majitel konkurenční formy přenosu informací, Hercule Poirot, tedy vlastně herec David Suchet. Tahle slizká malá stvůrka totiž vlastní síť světelných "morseovkových" věží. Nesnaží se poskytovat kdo ví jaké služby, o věže se nestará a ty se pomalu rozpadají. Jeho primárním cílem je na tomhle byznysu vydělat a existence konkurence mu tyto plány jaksi hatí. Vlahoš ale v tomto případě využije svoje zlodějské zkušenosti, díky kterým si vytříbil i poměrně dobré schopnosti manažera s marketingovým citem. A aby nebyl příběh příliš jednoduchý, vstupuje do něj i krásná temná slečna, s jejíž temnou minulostí má co dočinění Vlahoš, její armáda golemů, skupina středověkých hackerů, hlavoun města, skupina poněkud zvláštních pošťáků, nějací vampíři či co, koně, trubky lidé, špendlíky, známky a hromada a hromada dalších věcí. ~ Vymyslet takovouto slátaninu fantasy, moderních technologií a nápadů do tohoto světa zasazených, stvůr a nestvůr, pošahaných jmen a vůbec moderních vědních oborů (považujete-li za ně management a marketing) může buďto velký fantasta nebo člověk s hodně rozsáhlou psychickou chorobou. Já totiž musím uznat, že mi vadila ta přílišná moderna, která mi do fantasy světa nějak neseděla. Fantasy příběh, ve kterém se postavy zodpovídají akcionářům a technologie se tu míchá s čáry a kouzly, upíry a golemy, mi přijde trochu šáhlá. Přesto se jedná o dobrý filmek na sobotní večer a na to, že se jedná o televizní film, i poměrně dobře zpracovaný. Do kin by tohle asi nikdo nedal, přišlo by pouze velké málo Pratchettových příznivců a ti, o jehož existenci nemají potuchy, by zřejmě v míře nemalé film poplivaly. Ostatním by se to líbilo. Podmínkou ovšem je mít představivost natolik velkou, aby se do ní tahle dvoudílná televizní inscenace vešla. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (5)

  • Film knihu poměrně věrně kopíruje. V několika drobnostech se ale rozcházejí. Například smrt Tragoječe je v knize "brutálnější", když spadne do kouzelné třídičky pošty. Také zpráva, kterou Vlahoš (Richard Coyle) pošle po Velké lince, není odvysílána ze staré semaforové věže, jako ve filmu, nybrž z opuštěné kouzelné veže. Ve filmu se také například neobjeví jedna ze zásadních zeměplošských postav Smrť, přestože v původní literární předloze figuruje. (Chegi)
  • V kostýmu pana Pumpy byl holandský kaskadér Marnix Van Den Broeke, který hrál v předchozích filmech Smrtě. (Chegi)
  • Sir Terry Pratchett, autor knižní předlohy, se ujal role jednoho z pošťáků, který se objevil v závěru filmu. (Tom_Lachtan)

Související novinky

Indyho brácha chce vlastní seriál

Indyho brácha chce vlastní seriál

05.04.2012

Nejslavnější filmový archeolog měl spoustu inspirací. Jednou z nich byl lovec Allan Quatermain z románů H. R. Haggarda, který žil na konci 19. století a v Africe pátral po pokladech a ztracených… (více)

Reklama

Reklama