Mogadišu

V roce 1977 došlo k únosu letadla Landshut členy Lidové fronty za osvobození Palestiny požadujícími propuštění vězněných čelných představitelů Frakce Rudé armády. Německé televizní drama rekonstruuje tuto událost formou výpravného „amerického“ blockbusteru. Ačkoli patos a obrazová opulence zdaleka nedosahují roviny snímků Michaela Baye, scény s kancléřem Helmutem Schmidtem evokují tradiční schematické momenty, kdy američtí prezidenti v Bayově podání dramaticky dávají rozkaz k útoku či s hrdým hlasem nakřápnutým zajíkavým dojetím oslavují oběť padlých hrdinů. Nicméně zdejší míra patosu a naivity se drží v únosné rovině, takže účelně vede diváky k filmaři zamýšleným emocím, aniž by hrozilo zvrtnutí do nechtěného smíchu či campu. (15.08.2011)

Tak tahle TV záležitost hravě strčí do kapsy nejeden regulérní katastrofickej film týkající se únosů dopravního letadla, Hollywood nevyjímaje. Kéž by bylo více takových TV filmů. Film perfektně kopíruje dění na palubě uneseného Boeingu Lufthansy č.181 i tehdejší politické poměry v celosvětovém měřítku... Sedmdesátá léta přála únosům a nejeden Palestinec si tehdy unesl ten svůj Boeing se zkaženými západními cestujícími aby vymohl svobodu jinému teroristovi co už za atentáty a terorismus bručel... Herecké výkony hlavních představitelů ať už na straně teroristů, letušek, pilotů, ale i zasahujících policistů z GSG9 byly výborné. Ač ne vždy mám rád ,,dokumentární'' roztřesenou kameru, tady nevadila, naopak pomáhala pumpovat mi do žil stále více adrenalinu. Ke konci jsem zjistil, že se třesu zimnicí !!! Snímek slušně graduje a v závěru jsem opravdu měl nervy nadranc (jak to ve skutečnosti dopadlo jsem nevěděl). Čest památce statečnému kapitánovi letounu Jürgenu Schumannovi, který se skutečně nemusel v Adenu vracet do letounu. Jenže on byl pravý kapitán svého letounu, cítil odpovědnost za všechny cestující i členy osádky a vrátil se... Hodně podobný film opět na téma únos velkého dopravního letounu Palestinci je tento : http://www.csfd.cz/film/5232-operace-blesk/ * * * * (08.12.2013)

Tak já se přiznám, že jsem o této události neměla ani ponětí, ale snad mně bude omluvou, že je to už docela vzdálená minulost. To ovšem vůbec nic nemění na bezvadném zpracování, kde se s postupnou gradací a napětím orosilo potem čelo i mně. To bych chtěla v každém případě vyzdvihnout, protože ty emoce jsem jim všem do písmene věřila a jak tam mělo to malé děcko čelo skutečně orosené potem, přidalo na maximální autentičnosti už v tak napjaté atmosféře. Jen jsem nějak nepobrala, proč si měli všechny ženy sundat ty silonky, ale snad mi to někdo vysvětlí, zřejmě mně to nějak uniklo. Co také oceňuji, je fakt, že teroristi tady nejsou vyobrazeny jen jako fanatický bestie. Výborný film a já Němcům opět tleskám i když ten konec malinko sklouznul k patosu. 4,5* (25.02.2014)

Neobvykle kvalitný televízny film sa vracia o 30 rokov späť, aby pripomenul, ako vtedy fungoval letecký terorizmus. Prvým pozitívom filmu teda je, že mohli v ňom byť uplatnené skúsenosti, ku ktorým sme dospeli v priebehu zmienených 30 rokov, druhým, že sa pomerne verne drží skutočného priebehu udalosti, tretím, že sa režisér nedal zlákať akčnosťou, dynamickosťou a inými atribútmi obdobných filmov hollywoodskej produkcie, ktoré by film urobili pozerateľnejším, ale za cenu nižšej uveriteľnosti. Páčila sa mi aj pozornosť, aká bola venovaná viacerým detailom. Vôbec nebolo zbytočné tento film vidieť. (21.12.2012)

Brilantně vyvážený, převelice atmosférický, autenticky vyhlížející, nadmíru emocionální - a přesto uměřeně civilní příběh ... podle skutečných událostí ... z oněch dávno zapomenutých a svým způsobem idylických časů, kdy teroristé bojovali za své ideály a představy o svobodě - a letadla unášeli primárně proto, aby VYJEDNÁVALI, tudíž cestující měli (navzdory neutěšené situaci) určitou NADĚJI. Dnes jsme se posunuli kamsi na vyšší level - zmínění teroristé se zatvrdili, tudíž už nic nepožadují a bomby v letadlech odpalují rovnou a bez odkladů, neboť jejich jediným cílem je pozabíjet co největší množství nepřátel. Přičemž za nepřátele považují veškeré obyvatelstvo bezbožných nepřátelských států. Trochu si za to můžeme sami, neboť prostřednictvím ohně a meče vnucujeme naše "západní" hodnoty kdekomu .. a pak se nestačíme naivně podivovat, co jsme to vlastně stvořili ... jakého zradikalizovaného džina jsme nezodpovědně vypustili z láhve. Neboť svět je komplikovaný: Globalizace je neúprosná, leč světonázory rozličné, rozprostření moci a kapitálu nerovnoměrné, útisk, násilí a nespravedlnost běžné, zbrojařská lobby vlivná a zájmy malých státečků, regionálních mocností i světových velmocí protichůdné ... každý žije (a popřípadě i bojuje) tak, jak umí - a jak mu to okolnosti dané místem a časem jeho pomíjivé existence dovolí ... 4,5* (13.02.2018)