Veřejný nepřítel č. 1

Och, tento film mě na druhé zhlédnutí bavil ještě víc než poprvé. Fantastický Vincent Cassel, mistrný střih a dokonalá hudba nechaly společně vzniknout filmu, který mě dvakrát po sobě dostal do kolen. Z profláklého přívlastku "strhující" se už dávno stalo nadužívané klišé, ale na tento snímek sedne víc než trefně. Zvedám na plný počet - toto je mistrné a napínavé drama, která má velmi blízko nakročeno k dokonalosti. (03.03.2013)

Po zhlédnutí druhého dílu měním hodnocení na plný počet, protože oba VEŘEJNÉ NEPŘÍTELE vnímám jako celek, který by jeden bez druhého dost dobře nefungoval. Č. 1 je výborné v tom, nakolik se nestálost a postupné změny Mesrinova charakteru otiskly i do formální stránky filmu, ve kterém se střídají ze scény na scénu nálady, žánry, postupy a zdvojuje se pohled na jednotlivé události, čímž se upomíná i na stylistické postupy filmů let 70. Po všech čertech zábavné, rychlé a výborně natočené i zahrané, jenže to není ničím víc než "výborným příslibem do budoucna". 9/10 (14.12.2008)

Jacques Mesrine. Osoba neuznávající zákony, sebevědomý gangster závislý na popularitě, bezcitný násilník. Hrdina? První část sleduje Mesrina po návratu z Alžírska, jeho přičichnutí k bandě zlodějíčků kolem bosse Guida a přerod ve velkou rybu nejen pařížského podsvětí. Byl to skutečně francouzský veřejný nepřítel č. 1, na film o něm ale Francie může být pyšná. Ukázat celý Mesrinův charakter, přiblížit jeho motivace, nebyl lehký úkol, tvůrci ale hrají na jistotu a jeho příběh proměňují ve velkolepé, vrcholně profesionální, stylové krimi, které však ve své epičnosti rozhodně nezastiňuje ústřední postavu. L'instinct de mort v jednu chvíli překvapí neskrývanou brutalitou (likvidace arabského pasáka v první části, novináře v části druhé), vzápětí z Mesrina udělá bezmála vtipem sršícího sympaťáka, neschopného ublížit mouše. Veřejný nepřítel je takřka dokonale vybroušený, přitom ne chladný. Nabízí spoustu silných scén a momentů (konflikt s manželkou, s rodiči, kanadské vězení…), pravým esem v rukávu je ovšem vynikající Vincent Cassel, který dostal životní roli… Veřejný nepřítel č. 1 je přiznaná předehra, bez Epilogu tak dobře nepůsobí – přesto se jedná o nevšední filmový zážitek. 80% (FFF 2008) (21.11.2008)

Skvělá kriminálka, kterou umějí pouze Francouzi. Hodilo by se přímo rčení co mohou Frantíci vzkázat Amíkům. "Tam kam ty jdeš, z tama já už odcházím". Upřímně mi Vincent Cassel není nikterak sympatický herec, tady navíc hraje vyloženě antihrdinu a já se moc opravdu na háček nechytal. Ale stačila scéna v Alžírsku a já hnedka věděl že tady se mi bude líbit. Myslím že postavu Jacquese Mesrina ztvárnil na jedničku s hvězdičkou, přímo před očima nám ukazuje přerod z celkem sympatického kriminálníčka v hotovou zrůdu, ale to spíše až v pokračování. (16.06.2009)

Po hodně dlouhé době jsem odešel z kina v půlce filmu. Proč teda tady píši komentář a troufám si hodnotit? Protože film se hodnotí už od první minuty a dobrý film si vás podmaní taky už od začátku. Sledovat 45 minut sled nesourodých střípků ze života, pro Čechy neznámého, francouzské lupiče a vrahouna bylo ale utrpení. Nejen že na sebe nenavazovali a mnohdy skákali úryvky z jeho života i o několik let, ale hlavně jsem vůbec nepochopil proč a jak se rozhodl pro tu dráhu na kterou se vydal. Prostě tam nebylo nic o jeho motivacích. A to je na ŽIVOTOPISNÝ FILM zatraceně málo. Pardon, ale množství násilí, brutality a lží nedělá dobrý film, maximalně šokující. A to je to jediné co jsem si mohl na plátně u tohoto nepřítele "vychutnávat". Navíc točit film s vědomím, že nikdo v něm nemá vzbuzovat sympatie je dost špatný nápad. Tohle si může dovolit leda tak Anderson ve svém Až na krev, ale ne francoužští řezníci. (13.12.2008)