Velký šéf

Špičková komedie se špičkovými herci. Herecký koncert čtyř mušketýrů, čtyř velikánů světové kinematografie. Francouzi způsobem sobě vlastním si udělali pořádnou prču i z odchodu Francie z vojenských struktur NATO. Film okořenily i nesmrtelné hlášky. Asinistra, asinistra, křičí mafiozo, skvěle zahraný Eli Wallachem, na Bourvila. Jak daleko je do Sinistry ptá se za volantem bezelstně prosťáček Bourvil. Blbče, doleva ti říká, doleva, umravňuje prosťáčka Belmondo. To prostě nemá chybu. Stejně jako celý snímek. Pětka je určitě zasloužená. (06.10.2012)

Gerárd Oury dělal francouzskému komediálnímu žánru přestiž.. Natáčel chytré veselohry, které se navíc mohly pyšnit poměrně vysokými rozpočty a bylo to na nich vidět. To se týká i Velkého šéfa, kde si v první půli dokonce hezky prohlédneme Paříž. K tomu se vlastně jedná o takové spojení Francie, Ameriky a Anglie. V popředí máme čtyři herce, přičemž dva z nich pochází ze země galského kohouta, třetí z Britského králoství a čtvrtý ze spojených států Amerických. I celý film vlastně působí jako kombinace typické francouzské komedie a nějaké britsko/americké crazy podívané a la Růžový panter. A mě to takhle dost bavilo. Dobrý pestrý mix, u kterého ta bláznivost byla dost chytlavá. U scének typu domlouvání loupeže v bazénku v nafukovacích plavidlech jsem se prostě dostal do správné nálady. A když Velký šéf Niven promítl svým kumpánům animované instruktážní video k loupěži, začal jsem doslova slintat a po celý zbytek filmu to nepřestalo. Niven jakožto Velký šéf si to po celou dobu ve VELKÉM dává a své dva silné francouzské spoluhráče i překonává. Je to jízda. I díky němu ale i závanu končících šedesátek, skvělé titulní písničce a filmovému uvolnění jsem se nakonec rozhodl až pro plnou palbu hvězd. JAK UVIDÍTE, JE TU OPRAVDU VELKÝ ŠÉF. (05.06.2020)

V rámci objektivity musím konstatovat, že snímek je vzhledem k zubu času nejlépe použitelný jako vedlejší rozptylová činnost - k žehlení, společenským hrám i odvedení pozornosti při návštěvách příbuzenstva a podobných zážitkových kratochvil... a to ještě za předpokladu, že jej nevidíte prvně, můžete tak efektivně rozdělovat svou pozornost. (09.02.2024)

Jeden z nejlepsich Belmonduv a Ouryho filmu ( samozrejme Posetilost mocnych je nejlepsi ). Je to primo uz klasika, navic se skvelou hitovkou, kterou si ted porad broukam v hlave. Ve filmu se objevuje spousta teatralnosti, az bych to hodnotil jako parodii, ovsem je to vytribeny humor, ktery pobavy. Rad se na tento film kdykoli podivam. (31.10.2008)

• Muž je mimoriadne technický nadaný a inteligentný. Jeho mozog je abnormálne veľký. Je tak obrovský, že jeho váha musí značne namáhať krčný stavec. Preto nakláňa hlavu na stranu k ramenu, hlavne keď ho niečo rozčúli alebo vzruší, potom je úplne neschopný udržať hlavu vo vzpriamenej polohe, a tak jeho hlava padá zakaždým k jednej strane, vľavo a po druhé ako iste pochopíte, vpravo... = Veľký šéf • Úvodné titulky sprevádzala neuveriteľne rytmická pieseň od americkej rockovej skupiny The American Breed (Americké plemeno) s názvom "The Brain", čím v podstate priamo nadväzovala na hlavnú myšlienku tohto, nadpriemerne vydareného a pohodového filmu, ktorý sa môže tiež pochváliť zrovna aj tým, že disponuje, vskutku nadštandardným, hereckým obsadením, veď predsa skúste následne posúdiť sami: Jean-Paul Belmondo, Bourvil, David Niven a Eli Wallach, keď práve dokonca jeden z nich, je zároveň i centrálnym mozgom snáď tých najtrúfalejších finančných operácií, aké si ani len (ne)dokážeme predstaviť, a to mimochodom s konkrétnou vidinou rozprávkového zbohatnutia... • Síce my diváci sa čochvíľa dozvedáme, o koho sa to vlastne jedná, ale nakoľko všetky postavy to medzi sebou vôbec nevedia, vďaka čomu je to samo o sebe zaujímavé, tým pádom vari automaticky dochádza k samým nedorozumeniam, a kvôli tomu sa oplatí vydržať až do samého konca, keď sekvencia v Novom Yorku ponúkne záverečnú sumarizáciu danej situácie. • Bébel tentoraz nepredvádzal svoju typickú "One man show", ako možno býval predtým trochu častejšie zvyknutý, keďže vo väčšine jeho scénach mu zručne sekundoval "André Robert Raimbourg", ktorý je Belmondovi nielen naprosto rovnocenným kolegom, ale súčasne by som rovnako podotkol, že zrejme patril k tomu najlepšiemu, čo mohol tento snímok ponúknuť. • Ďalej: Angličan "James David Graham Niven" a Američan "Eli Herschel Wallach", keď prvý bol jednoznačne najlepším článkom celého filmového diela, pričom čo sa týka toho druhého pána na holenie, tak v tomto prípade si myslím, že nebol dostatočne využitý jeho tvorivý potenciál, najskôr bolo jeho stvárnenie len akousi, bližšie nešpecifikovanou karikatúrou, ktorej som skrátka nikdy poriadne neprišiel na chuť. • Svojim spôsobom bola každá zo štyroch postáv "Veľkým šéfom", pretože každý herec využil svojich kapacitných možností presne tak, ako mu to umožňoval napísaný scenár, a tak na záver dodávam iba to, že toto "kvarteto snov", sa postaralo o ukážkový, herecký koncert, ktorý fungoval nielen po častiach, ale aj ako celok, a ktorý som si náramne užil, za čo všetkým zúčastneným veľmi ďakujem... • A síce sú všetci už po smrti, čiže v spoločnom, hereckom nebi diskutujú o svojich filmoch, no svojim spôsobom sú tu stále s nami...  (11.11.2022)