Mamas & Papas
Režie:
Alice NellisScénář:
Alice NellisHudba:
Jan PonocnýHrají:
Zuzana Bydžovská, Petr Franěk, Filip Čapka, Zuzana Čapková, Natalia Volkova, Ivan Shvedoff, Michal Čapka, Marika Procházková, Martha Issová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Čtyři příběhy filmu tvoří mozaiku osudů několika manželských či partnerských dvojic, které v určitém zlomovém bodě života řeší otázky chtěného, nechtěného, vytouženého nebo zmařeného rodičovství. Záměrem scénáristky a režisérky Alice Nellis je ukázat pomocí souběžného vyprávění několika příběhů, že problém moderního rodičovství je širší a hlubší než konkrétní situace kterékoliv jednotlivé postavy. Domácí režisérka číslo jedna opět přichází s příběhem, který se může dotknout diváků bez ohledu na věk či postavení. Každý z vyprávěných příběhů o touze po dítěti, osudovém rozhodnutí, zda dítě mít či nemít nebo snaze vyrovnat se s nástrahami, které před nás život postavil, může být právě ten váš. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (244)
Nejsem žádný velký fanda ženských za kamerou, protože mi prostě nesedí jejich přetažená pocitovost. Stejně tak nejsem velký fanda depresivních blábolů o tom, jak je život na hovno, když nemáte aspoň jednoho fakana. Já jednoho měl a nechal jsem ho utratit, aby byl klid, a jsem snad nespokojený? Nejsem..:-) ()
Alice Alice, hrom do tvé palice. Kam se to po výletních tajnostech ubírá tvoje tvorba? Čtyři dokumentárně hrané příběhy jsi zmuchlala do jedné koule a prskla je na plátno, snad aby si v tom každý našel svoje. Jen těžko se v tom ale něco hledá, když polovině dialogů není rozumět, děj je rozházený jako zrní po dvorku, a dané situace znám leda z pohledu mimina. Je mi záhadou ten lví humbuk okolo, asi že je to něco jiného. No jo, když stačí jenom tohle... ()
čtvrtý film alice nellis, počtvrté spokojenost - člověk by si snad přestal i myslet, že je to náhoda či že mu v žilách koluje výhradně testosteron... musím přiznat, že jsem seděl jako přikovaný a hluboce sdílel osudy hlavních protagonistů (kromě tradičně vynikající zuzany bydžovské nezklamali ani ostatní)... přes těžké nosné téma si režisérka dovolila i špetku humoru, který nechala přirozeně a nenásilně naklíčit v hrstce scén, snad abychom se v tom dočista neutopili... vše uvěřitelné a nápaditě se prolínající s na míru šitou hudbou - prostě jako celek velmi dobré. bylo by to tedy spíš na čtyři hvězdy, ale díky zdejšímu silně podhodnocenému průměru na protest zvyšuji na 90%. ()
Skvělí herci, dobrá myšlenka, přesto velké zklamání. Tak neuvěřitelně UTAHANÝ film jsem dlouho neviděl. ()
Mé první setkání s režisérkou bylo příjemné. Dlouhá stopáž mi nepůsobila nejmenší problém, ani roztroušenost a jistá neucelenost všech osudů, které jsou v některých případech dost přetažené. Vše vyvažuje jisté alternativní pojetí snímku, které je dnes dost vzácné. Při pohledu na pokusy o kriminální drama s našimi nepřizpůsobivými spoluobčany či oprašování starých vesnických komedií, jež jsou postaveny na stupidním sexistickém humoru, je pro mě tento snímek známkou jisté záruky, že způsob vyprávění Alice Nellis je osobitý a celkově jiný. Možná přecitlivělý, nicméně slz máme v životě všichni dost. Mé hodnocení drží pevně i velmi jemný a nenucený hudební doprovod. Celkově se pro mě jedná o pozvánku na další filmy Alice Nellis. ()
Nejdřív jsem se těšila. Nejasná mlha představ o charakterech, postavách a střípky dějové linie v hlavě režisérky a spousta herecké svobody, která příběh postupně vytváří. Znělo to geniálně - něco nového, zajímavého, nekonvenčního. Jenže pak...zklamané reakce diváků i kritiky. Docela to znejistí, ale i tak mě snímek lákal. Bylo proč. Pár křehkých příběhů, zajímavých zápletek, tragických chvil, životních paradoxů i úsměvných okamžiků, výborná Zuzana Bydžovská i ostatní herecké výkony mě ujistily v tom, že dát na první dojem se někdy opravdu vyplatí. ()
Mozaika s predvídateľnými dejovými líniami a vopred odhadnuteľnými stretávacími bodmi. Na druhú stranu Nellis celkom prekvapila relatívne odvážnou formou akejsi intímnej telesnosti, ktorá k tejto téme patrí a jednotlivé osudy tak pôsobia celkom uveriteľne a postavy ako skutoční ľudia. Jeden chce mať decko a nemôže, ďalší nechce a je v tom, iný je zas už v rokoch a tak ďalej, a tak podobne. Ale veď o takýchto životných paradoxoch mozaiky občas sú a vždy budú a sem tam ma celkom poteší, keď na ne narazím aj v "našej" kinematografii. Všeobecný hate ide s odstupom času tentokrát mimo mňa. ()
Výborné herecké výkony.. i režie - ale vše je až moc uměle naroubováno do sebe, což (alespoň u mě) kazí celkový dojem. ()
Podivně rozpadlý film. Celá ta tematika kolem dětí je jistě zajímavá a některé příběhy by si zasloužily celý film. Takhle pohromadě se ale kupodivu spíš ruší, než umocňují. A potápěčské dobrodružství Zuzany Bydžovské už mě nudilo kompletně. Je tu mnoho postav, celá řada výborných herců, ale výsledek je podprůměrný. Škoda. ()
Navrhujem vyčiarknuť slovo psychologický z popisu žánru tohto filmu. Tento film je pre ľudí bez duše, pre telá, čo sa radi len tak nudia, nepotrebujú rozmýšľať a cítiť. Z tohto filmu nesála vôbec nič. Okrem toho, že postavila pozíciu muža v spoločnosti ako len bezmozgovitého nositeľa nejakého genofondu. ()
Alice Nellis si vzala příliš velké sousto a nedokázala ukočírovat čtyři dějové linie. Čtyři příběhy mi přijdou zbytečně moc a snímek díky tomu ztrací na kvalitě. Aspoň je snímek hodně lidský a depresivní. Každý člověk má jinou starost a každý se sní vyrovnává po svém. Někdo dítě chce, ale nemá peníze na kvalitní péči a někdo dítě moc chce, ale zase má pár zdravotní problémy. Film byl prezentován jako tragikomedie a já boužel prvky komedie moc neviděl. Obrovská škoda za nevyužitý potenciál. Dále se mi docela líbil casting což na české filmy není moc obvyklé a z hlediska herectví taky není moc co vytknout. ()
Takže, když nepočítám To je Balkán, který nikdo neviděl, měla u mě Alice Nellis hodnocení 4-4-2. Solidní Enne, geniální Výlet, "zajímavé" Tajnosti. Mamas & Papas je tryzna, utrpení, a nikoliv porod, jaký předvádí Natalia Volkova. Jak směšné názory členů České filmové a televizní akademie, kteří tragický výkon Zuzany Bydžovské ocenili Českým lvem. Pusťte si část, kde rodině Dolanských vysvětluje, jak se to má s rodičovstvím. Takhle se vyjadřuje doktorka? Pokud měla být Zuzana nenucená, povedlo se až moc. Potěší jedině výkon Filipa Čapky, protože ostatním protagonistům nebudete držet palce ani za milion. Alice, děkujeme, zkus víc vzpomínat na minulost a míň se plácat v rádoby psychologii. ()
36. LFŠ UH 2010 - VISEGRÁDSKÝ HORIZONT - Český horizont (Mamas & Papas / MAMAS & PAPAS / Mamas & Papas) ()
Komentáře ostatních mě neodradili, film jsem zkoukla nadvakrát, ale pořád se nějak nemůžu rozhodnout, zda to bylo spíše dobré, nebo propadák. Co mě hodně rušilo byl nevyrovnaný zvuk, scény s Zuzanou Bydžovskou jsem si musela zhlašovat skoro na 100%, abych jí rozuměla, pak zase rychle tlumit. Pak taky způsob zpracování, kdy herci měli vlastně volnou ruku při natáčení- na jednu stranu vyznívali přirozeně, nevyumělkovaně, na druhou stranu si hodně často skákali do řeči. Může to být chyba vnímání, kdy už jsme hodně zvyklí, že ve filmech každý ví, kdy má co jak říct a pak, když vidíme něco odlišného, tak nás to zaskočí, takže tohle nechci zas tak moc kritizovat. Co mě hodně zasáhlo, byla dvojice, neustále čekající na dítě, a když je měla, tak byla šťastná jen jedna polovina páru. Nakonec dávám tři*, protože i když mě tam hodně věcí rušilo, byla jsem z něj smutná, tudíž nějaká citová reakce tam byla :-). ()
O partnerství převážně vážně. A hlavně nedějově. ()
Jen bych opakoval, co napsali Bluntman a Tetsuo. Alice Nellis mě už podruhé zklamala, tentokrát ještě více než u Tajností. Celé to schéma jako okopírované z televizních seriálů z poraden, na tuto roli špatně zvolená Zuzana Bydžovská plus některé scény... Pořád Alice Nellis umí natočit scénu, aby vypadala maximálně realisticky a dokáže vést herce, o to žádná. Ale jako celek to vypadá křečovitě, nedůvěryhodně, přesně jako selanka a doják pro masy, bez jakéhokoliv alespoň náznaku něčeho pozitivního v tom ubrečeném spektáklu. ()
Hlavní postavy pořád brečí. Brečí štěstím, brečí zoufalstvím, brečí smutkem. Filip pro jistotu pracuje na veterině, protože i tam se dá brečet. Brečet kvůli trápícím se zvířatům. A to je prakticky celá psychologie Alice Nellis. --- Jo, přiznávám, že ty příběhy mohly i díky nepřipravenosti herců vypadat reálně, uvěřitelně. Ale stále to jsou extrémy, které "psychologické drama" udělají vlastně samy. Víte, přijde mi zbytečně jednoduché vzít manžele marně se pokoušející o dítě a demonstrovat na nich nějakou tragiku, hrát si na hrozného psychologa. Navíc ty průhledné charaktery viz Ukrajinka. Ta "skvělá" režisérka se teda moc nepředvedla. ()
Ze začátku hodně dobré, a pak už se mi to líbilo méně a méně a ještě méně. Některé dvojice bylo nejlepší vyhodit, vyměnit a s těmi zajímavými si lépe a účinněji pohrát. Alice Nellis si Tajnostmi do budoucnosti nasadila dost vysokou laťku. ()
Ten konec mě trochu naštval, ale jinak! Jsem z toho filmu naprosto nadšená! Nechápu proč je to tolik v negacích, ten film je...Alice Nellis prostě jede! // 36. LFŠ UH ()
Alice Nellis = tešil som sa. Intimní velkofilm = bál som sa. Oprávnene. Snímka s najväčším počtom zbytočných ukazovacích zámien - ten Petr, ten sociální obor, ten pôrod...???!!! ()