Čert ví proč

-"To se nestydíte, okrádat chudáky ?!" -"Nekaž zábavu, usmrkanče !" Jedna z mála možných princezen, akční chytrý princ, vytunelované království. Scénáristicky ojedinělé záblesky invence v koncepci i jednotlivých scénách (story: Miloš Macourek), snaha o vizuální kvalitu v lokacích i výpravě, nepříliš častá kameramanská snaha o obrazovou hloubku. Škoda nesjednocené stylizace a herecky i režijně nevypracovaných výkonů. "-Kolik máme našetřeno ? - Mám nápad na novou hymnu. - Kde jsou zlaťáky ? - Poslední jsem dala cikánce, aby mi věštila." - dialog vládnoucí elity. (26.12.2012)

Pár velice zábavných epizodek (v čele s géniem čeké idiocie Pavlem Liškou), jako celek bohužel velice neuspokojivé. Nádherná výprava, kamera jako z Výletu, mladicky roztomilá Iva Janžurová..atd atd. Můžu tu udělat nekonečný výčet, ale stejně se nakonec dostanu jen k tomu, že Čert ví proč nemá ani trochu slušně stavěný scénář... A tak Roman Vávra prochází chvalitebně pouze jako režisér. (03.03.2003)

Parádní výprava, množství dobrých herců, slušný soudtrack. To jsou klady. Ale jinak je to naprosto plochá bezduchá slátanina, ve které je přirozená snad jen Janžurová, jinak všichni jsou zcela bezradní. Nevím, jak je možné, že poslední léta vznikají tak trapné pohádky, asi je to tím, že ani sami účastníci filmu tomu projektu nevěří, alespoň já z nich mám vždycky pocit, jakoby na place duchem ani nebyli. 45% (31.08.2013)

Řekla bych, že Čert ví proč patří rozhodně k té lepší části novodobých českých pohádek, i když pro děti možná tak úplně není. Obzvlášť mě potěšil herecký ansámbl - Somr, Lábus, Holubová a pekelníci by si zasloužili metál, ostatní jim to aspoň nekazili. Co pohádce ubírá body pracně získané hudbou (Ostrouchov jako vždy ve formě), kostýmy, krásnými obrázky krajiny či Pernštýnu, to bylo rozuzlení celé "dramatické zápletky" - to totiž působilo asi tak, jako že si scénárista odběhl na záchod a dopsalo to za něj šestileté robě, neboť geniální lest zůstala zcela bez vysvětlení (nebo aspoň jeho náznaku), takže se nesla v duchu hesla: "Abrakadabra hepyend!" Jinak ale vtipné a správně atmosférické. (01.01.2014)

Aniž bych chtěl nadměrně chválit či vynášet tuto postmoderní českou pohádku, nemohu nezdůraznit právě akcent na slovo postmoderní. Doba, která programově rezignovala na hodnoty, lumpeninteligence, jejíž hlavní přínos spočívá v nihilistické anihilaci jakéhokoliv kvalitativního hodnotícího rozlišování, se nemůže neprojevit ani v rázu zdařilé televizní pohádky. Zdá se, že ani scénáristé, ani režisér nedokázali - nebo také dokonce vědomě ani nechtěli - rušit původní půdorys Macourkova námětu. Je-li tomu tak, nalezneme v pohádce nejen karikující pohled na metrosexuálního Lucipera, hraného s mimořádnou bravurou Csongorem Kassaiem, (celé peklo doslova vrže postmodernou), ale především na praktiky, které posléze vedou ke kýženému vítězství dobra nad zlem; pozitivní tunelování pekla, které přitom vytane na mysli, je ovšem víceznačné a nese paralelně celou řadu konotací, jež toto zdařilé dílo vracejí do standardního řádu klasické české pohádky psané, divadelní i filmové, jež svůj dosavadní zenit prožila v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Teprve v tomto nazírání oceníme bravurní královskou kreaci Josefa Sommra, nadanou paralelou s osudem opakovaně dějinně zkrušovaných českých politiků druhé a třetí čtvrtiny minulého století, i pro svěží a pozoruhodný výkon slovenské herečky Taťány Pauhofové, jejíž osobité pojetí princezny-hrdinky nevylučuje okamžiky nejistoty a zárodky selhání; jakoby tu navazovala na velkolepou galérii princezen o generaci starší Libuše Šafránkové; buďjakbuď se tu před šesti léty divákovi prezentoval silný a původní talent, který už tehdy nebyl jen příslibem. Zralý výkon nestárnoucí ženy zralých středních let babího léta Ivy Janžurové je dalším přínosem otázkové pohádky ČERTVÍPROČ. Opomenout nelze ani pěvecký vklad Zuzany Navarové, která během natáčení filmu sváděla statečný, bohužel však i beznadějný boj se smrtelnou chorobou. České televizi se nesporně podařilo vytvořit pozoruhodné dílo, které je současně věrným obrazem naší doby. Patří jí za to, za její nezastupitelnou roli, srdečný, upřímný dík. (19.04.2008)