Varieté

Mě by ani nevadilo, že příběh je překvapující asi jako vítěz soutěže Zlatý slavík v kategorii zpěvák roku, čertíky vidím jinde. Tohle je totiž spíš film než muzikál. Ne že by mě tak záleželo na zpívání, když stejně nepoznám jestli někdo umí zpívat nebo ne, ale těšil jsem se na pěkný taneční choreografie a dobrej sound, místo toho se mě dostalo opravdu větší než velké množství keců a jen málo písniček a ještě míň tanečních čísel a když už byli, tak jim kamera vůbec nešla na ruku, neudělala z nich žádnou super svůdnou záležitost ala Chicago. Jinak si myslím, že Christina zpívat umí a je zajímavý, že když je nenalíčená vypadá mnohem krásněji, vlastně to zajímavý vůbec není, to platí pro mnoho ostatních žen a zejména dívek. Pokud se však muzikály budou ubírat tímto směrem, budou se muset na příště obejít bez mé učásti v kině. Je mě líto. (10.03.2011)

Muzikálů je málo a vzhledem k tomu, že jsem při sledování měla sto chutí jít vytancovat si kopýtka a vyzpívat si hlasivky... Budu nadržovat 5*. Navíc... Christina by přiměla i mě, abych se do ní zamilovala. :-) Burlesque není nejlepší, co jsem kdy viděla, ale rozhodně ve mně vyvolal radostnou náladu a to se cení. (07.03.2011)

Burlesque je propracovanější a barevnější verzí Divokých koček, kde se hlavní linie točí opět okolo mladé dívky, která přišla do velkého města a má v sobě dar umění - zpěvu a tance. Vlastně tady by se dalo hodnocení uzavřít a dát tomu průměrné 3*, ale tohle já prostě udělat nemůžu. A proč?! Protože Cher, Christina, hudba a choreografie. Obě divy mě okouzlily jak zpěvem, tak i výstupem. A k úžasné choreografii a hudbě nemám slov. Zkrátka je to klišé až to bolí, ale je plné barev, zpěvu, tance a sympatických herců. (22.02.2011)

Ohranější schéma filmu snad už ani nenajdeme, ale má to "něco" a to "něco" je přitažlivější a důležitější než to, že každý víme, co se za pět minut stane a jak to dopadne. Z hlasu Christiny mě mrazí, atmosféra klubu převládá a celkový dojem jen upevňuje. A Stanley Tucci mě tu snad posté utvrzuje v tom, že je to jeden z největších sympaťáků v Hollywoodu. (15.05.2014)

Prostinká a zcela typizovaná historka (která je ještě ke všemu nepřiznanou kopírkou Divokých koček) nemůže nabídnout nic než odvážná taneční čísla, kterými si k udržení divákovy pozornosti vypomáhá víc než často. Mínusem je nesympatická Aquilera, plusem Cher, i když mnohem lépe zní než vypadá. Jednohubka, která neurazí, byť ji před prohrou zachraňuje především slušně fungující atmoséfra klubu. (20.01.2017)