Půlnoc v Paříži

Velmi příjemný kousek, nápad setkávání se ve snu se známými umělci 20. let 20. století se Allenovi vyplatil, a jejich ztvárnění bylo většinou více než povedené. Paříž ve svých nejlepších letech vás zde okouzlí, genius loci jak má být. Překvapil mě Owen Wilson, k jehož obsazení jsem byl zpočátku skeptický, ale jeho lehce ňoumovský styl do filmu sedl. Co se týče scénáře a režie, nejde zde o nic inovativního, ale to od Woodyho už nikdo nečeká (i když Match Pointem jistě překvapil mnohé). To, co je fanouškům v jeho stylu tak familierní, tedy vybroušené dialogy, kvalitní herci a smysl pro práci s prostředím a atmosférou, je zde zastoupeno v dostatečné míře, takže já jsem za sebe spokojen. (09.04.2012)

Komedie to moc není, je to taková romantika neromantika a fantasy už tuplem ne. Líbila se mi myšlenka, že život je potřeba žít a ne vzpomínat na "zlaté" časy. Nicméně jako celek to na mě působilo tak nějak prázdně, asi i díky hooodně pomalému rozjezdu. (28.03.2014)

Tohle není film pro každýho, ale pro mě je teda stoprocentně. Miluji atmosféru Hemingwayova Pohyblivého svátku, film Půlnoc v Paříži se mi tak nemohl nelíbit. (29.09.2011)

Milý, fantaskní a vlastně skoro dokonalý snímek z nejromantičtějšího města Evropy. (30.10.2011)

Pekný príbeh pri ktorom som síce nebola uchvátená z hlavného hrdinu( Owen bol pre mňa dosť otravný a dokonca otravnejší ako negatívna postava Rachel McAdams-ovej) a ani spád filmu mi nevyrážal dych no napriek tomu príjemné obrazy, zaujímavá myšlienka, krásna hudba. Za tých 5* rozhodne stojí. (06.12.2011)

Není to nějak závratně novátorské, ale celkem milé a dobře zahrané, což je vlastně u Allena standard. Mimochodem vychází to z Allenovy čtyřstránkové povídky "A twenties memory" někdy z počátku 70. let, která mi přijde vtipnější než celý film. Nechápu dvě věci: nominace na Oscara a tu obludnou posedlost Paříží. A ještě pět citací z místních komentářů, které shrnují moje hodnocení: "Prostě je to určeno lidem, co milují Paříž a tu dobu a já nejsem ani jedno." / "Own Wilson nehrál postavu Gila, ale postavu Woodyho Allena, a to se mi moc nelíbilo." / "Milý Allen opět útočí na laskavé diváky, ale už po sté a jedné." / "Nominaci na oscara za nejlepší film? Tak to opravdu nechápu..." / "Je velká škoda, že v Půlnoci v Paříži není o nic víc, než je v téhle krátké povídce." (24.01.2012)

Ještě nikdy nebyla Paříž krásnější, lákavější a romantičtější. A ještě nikdy nebyly výlety do minulosti, ve které najdeme lesk i pomíjivost dřívějších časů, tak vzrušující než v této magické pochoutce pro nevyléčitelné snílky. Kéž bych z té éterické blaženosti nikdy neprocitla. (15.02.2012)

Rachel, stejně jako její jméno, byla nádherná jako vždycky a nejen to, je neskutečně talentovaná herečka. A jak Gila stírala:D. Vůbec se k sobě nehodili, chudák kluk, ten chtěl aspoň něco prožít a ne trávit dny v galeriích a poslouchat toho "pedantskýho" experta na všechno. Paříž tomu všemu dodala na kráse, obzvlášť začátek celýho filmu, což mě donutilo zase přemejšlet, jestli je krásnější Paříž nebo Barcelona. Allen teda ví, jak mě zmást. Naposledy Vicky Christina Barcelona a teď tohle:). Točí kvalitní filmy, drží si svůj styl, ale tomu jsem ani tentokrát nepřišla na chuť. (23.02.2012)

Paríž a Belehrad 20. a 30. rokov, Londýn a San Francisco 60. a 70. rokov, New York a Rím 90. a nultých rokov nového milénia, či podobne vyznievajúci Amsterdam, St. Peterburg s pobrežnými mestečkami bývalej Juhoslávie ako Split, či Dubrovnik v súčasnosti mi prídu ako tie mestá a miesta v čase, ktoré majú svoju atmosféru, ktorá je tak jedinečná, že človek v nej chytá energiu, chuť žiť, znova milovať a radovať sa napriek všetkej tej šedi a smútku vo svete. Možno prechádzam akurát takým obdobím, že viac vnímam veci, viac ich preciťujem, viac sa na ne dívam z romantického a umeleckého hľadiska, no s určitým nadhľadom zároveň, kde sa snažím eliminovať falošné príznaky vecí, ktoré by som vedel mať rád. Každopádne mi tento film dobre padol, paradoxne po teroristických útokoch v Paríži mi táto romantická komédia zas trochu takpovediac vyvetrala hlavu. Krásne sa nechal uniesť Woody Allen, za toto ho musím pochváliť. Je to nenáročné, ale zároveň nie trápne a ani veľmi klišé z toho v mnohých momentoch necítim, kde možno iní áno. Len tak si sadnúť do bratislavského kina Mladosť s nejakým dievčaťom, ktoré má rado to čo vy, máte sa radi a užívate si spoločný večer pri tomto filme, po ňom prší v lete alebo sneží v zime a vy vytiahnete dáždnik alebo naopak v zime si ju silno pritúlite vonku, keď jej kúpite čaj s medom napríklad pri vianočných trhoch tam na Hviezdoslavovom námestí, či trochu ďalej na Hlavnom a plus si k tomu ísť napríklad zahrať na klavíri pod Radnicou, tak tomu hovorím večer a noc pre ktoré stojí za to žiť. Treba byť však sám sebou, tešiť sa z maličkostí, nachádzať krásu v živote, snažiť sa, bojovať za veci, ktoré máte radi a potom aj tie dni o samote občas plynú tak ľahšie a občas sa stane aj taký menší zázrak, že sa na vás usmeje šťastie a môžete toto šťastie zdieľať, ja v to verím. Rachel či Marion som sa veľmi potešil a po dlhej dobe mi urobil radosť aj Owen. Toto je jedna moderná poetická báseň, ktorá len tak pohodovo plynie. (20.11.2015)

Přiznám se, že jsem musel dát tentokrát Allenovi čas uzrát, a pustit si ho podruhé, než si udělám závěrečny obrázek. Čekal jsem totiž klasickou Allenovku a tentokrát dostal něco trochu jiného. Byl to sice menší šok než například Interiéry, ale i tak... No a napodruhé to na mě dýchlo tak jak mělo a já byl v sedmém nebi. Paříž, nosná myšlenka generací, umělci let minulých, hudba... V těch odkazech snad Woody překonal i můjí nejoblíbenější Lásku a Smrt. No prostě zážitek jak má být. Znovu Woody -Děkuji! You can fool me, but you cannot fool Ernest Hemingway! (27.12.2011)

Zde bych mohl zkopírovat komentář k filmu "Vicky Cristina Barcelona", a sice, že mě film extra neoslovil a přišel mi nudný. Já tomu Allenovi asi opravdu nikdy nepřijdu na chuť. Tenhle styl prostě není pro mě. I když rozumím tomu, že se to zejména dívkám mohlo strašně líbit. Prostě pohádka. Ale uznávám zajímavý nápad filmu, kdy se hlavní hrdina stýká se známými spisovateli a taky oceňuji pěkné záběry na Paříž a zachycení její atmosféry. Avšak chce to ten pověstný šmrnc, kterého se mi od velkého Woodyho nedostává. 65% (with J.) (01.07.2012)

Tuhle půlnoc Owenovi opravdu závidím. Trošku jsem se obával klišoidního romanťáku, ale tohle je opravdu velice příjemný film, ve ketrém Woody nenásilně a velice poutavě pracuje s cestováním časem do dob minulých a my tak máme možnost setkat se s bohatým kádrem surrealistických umělců (herci vybráni skvěle!), kde se jakékoliv profláklé romantické tendence posouvají až za líbezné Woodyho fantazírování a atmosféru doby. Půlnoc v Paříži zvedne náladu snad každému. Miluju filmová stará léta. (07.01.2014)

Hned na úvod musím říct, že si nijak nelibuji ve filmech Woodyho Allena a nemám moc ráda Owena Wilsona. Ale :) Skvělým začátkem, tj. snímáním Paříže za různých denních a nočních (a ročních) dob mě Woody dostal do pařížské nálady a podařilo se mu mě u ní držet celých devadesát minut. Tak krásný romantický film (i když nekončí úplně tradičně) jsem snad neviděla. A není to jen Paříží. Touha narodit se do jiné doby je vlastní každému snílkovi - dokonce i intelektuálům, jakým Gil bezesporu je. Někdo touží po dvacátých letech, jiný po Belle Epoque a jiný po renesanci. Jenže co se stane, když se naše sny vyplní? Dokážeme se ještě někdy sejít ve správný čas na správné místě? POtkávání všech těch Pařížanů (ať už dočasných nebo trvale žijících v Paříži) je zkrátka kouzlo samo o sobě. Nejlepší je asi Dalí (skvělý přízvuk Brodyho) a Bunuel, ale kouzelní jsou zkrátka všichni. A ta poslední scéna... a Paříž v dešti... Ach, Paris est Paris. (30.10.2011)

Nadherne lyricke zabery, ktere vam rikaji, ze Pariz proste milovat budete, at uz slunecnou nebo destivou, ale budete ji milovat. At uz jako nekonecny romantik nebo nenapravitelny snilek, Pariz vas dostane. Na pozadi techto zaberu pak Allen rozjizdi usmevny a pro srdce prijemny pribeh pisalka Gila, ktery okouzlen Parizi se propada do jeji historie, mezi sve vzory z pocatku 20. stoleti a nechava se jimi unaset. A tak zde potkame mladeho Hemingwaye, Picassa na zacatku sve slavy, naprosto uchvatne ztvarneneho Daliho v podani Adriana Brodyho (pro me vrchol tohoto filmu) az po Bunuela, Matisse ci Gauguina.. Owen Wilson jako Gil dokazal, ze i pres napovrch vtipnymi grimasami a trochu prihlouplym vyrazem ve tvari vi, ze jeho role je i o dramaticnosti a vypjatosti onech situaci. Kdyz jsem jeho jmeno videl v popisu filmu, velmi jsem tapal a ve skrytu duse pochyboval o Allenove vyberu, nicmene, Wilsonuv vykon me dostal. A tresnickou na pomyslnem obrazotvornem dortu je pak Marion Cotillard jako Adriana, muza Picassa a mnoha dalsich. Klanim se pred Woodym, dlouho, predlouho mne nedokazal takto prikovat k obrazovce a sledovat koncert, jehoz je dirigentem... Woody, dekuji ti za tu nejuzasnejsi reklamu na Pariz... (05.12.2011)

Možná asi jeden z nejpřijatelnějších filmů WA i pro konzumenty a taky film, který si drží dvě dimenze a neví co má být. Adrian Brody jako Dalí válí. (05.02.2012)

Tohle je zase ten Woody, kterej se mi líbí. A Owen Wilson? Jako pardon? Konečně žádnej prostoduchej blbounek, ale pan chlap :) Jak kdosi už odkazoval v komentáři, tak pětiminutovka Brodyho á la Dalí a jeho performance je neskutečná, svojí osobitostí vám učaruje. Taky se mi hrozně líbila minutovka Gada Elmaleha, hned jsem poznala, zač je toho loket :)) Marion Cotillard je nádherná a inteligentní a dělá francouzskám jen čest. Celkově to prolínání přítomnosti s 20's a posléze ještě s hlubší a další minulosti je příšerně zajímavé, ze začátku člověk moc nechápe a čeká, co se z toho vyklube, ale efekt to má náramný. Ovšem konečná scéna je samozřejmě klišovitá, ale vzhledem k poetičnosti a celkové milosti to nelze považovat za chybu. :) (24.02.2012)

Pohoda jazz .... Prosím, seznamte se, půlnoční Paříž nabízí seznamku s těmi nejroztodivnějšími uměleckými existencemi dvacátých let na živo. A je to tedy plejáda k pokoukání. A k popukání taky. Z péra Woodyho snad ani nelze jinak. (06.03.2012)

Jednoduché, svižné, chytlavé a vtipné. Allen nerozjíždí žádnou intelektuální hru. Jednoduše jen znovu a velmi lehce vpasoval jedno ze svých témat do relativně originálního a funkčního námětu.... Fajn Film ;) (29.04.2014)

Woody tentokrát víc nostalgický, než cokoli jiného. Není tu mnoho humoru ani satiry, ale zato spousta nádherných obrazů, které jsem viděl naposledy ve filmu Manhattan. Přesto ale nemohu dát plný počet, protože to defilé různých umělců 20. let mi přišlo docela dlouhé, samoúčelné a trochu na jedno brdo (,,Představoval jsem vám pana Dalího?" ,,Ó, pan Dalí!", ,,Představoval jsem vám pana Hemingwaye?" ,,Ó, pan Hemingway!") I tak ale atmosféru posledního Woodyho počinu žeru a jsem rád, že i přes pokročilý věk stále zůstává umělcem, u kterého se dá na kvalitu vsadit. (29.09.2011)

1) Môj obľúbený herec stvárňujúci môjho obľúbeného surrealistu? Mňam! 2) Obrovský koktejl umelcov namiešaný v skvelej atmosfére 20-tych rokov mi presne sadol do rany, normálne som hlavnému hrdinovi jeho nočné výlety závidela. 3) Je fascinujúce, ako si Wilson dokonale osvojil Allenove mimické a pohybové vyjadrovacie schopnosti. 4) Jedna hviezda dole za otravnú schématickú vedľajšiu linku s ešte otravnejším triom MacAdams, Sheen, Arianda. Inak klasická Allenovka s výborným castingom (potešilo aj cameo Carly Bruni), pohodovou hudbou, tak-trochu-v-sebe strateným hlavným hrdinom a krásnym prostredím (najmä) nočného Paríža. Pekný film, 8/10. (16.11.2011)