Jeden musí z kola ven

Ono by to na ty 3* i vyšlo, ale když po necelé hodině bylo otázek "kdo a proč" víc než postav, zcela jsem ztratil zájem a jen film pasivně dosledoval. Co měla znamenat závěrečná sekvence vůbec netuším a nejsem v podstatě schopen formulovat byť jednu větu ať o kterékoliv postavě, či celém filmu. Adaptační a režijní selhání na plné čáře. (19.01.2012)

Agentská paranoia na mne obvykle působí pozitivně, ale tentokrát mne nepotěšila sázka na atmosféru, jejíž hustota by našla konkurenci snad jen v mlze nad rybníkem Brčálníkem. Nic proti atmosféře, už vůbec nic proti skvělým hereckým výkonům mých oblíbenců, ale pan režisér se neodvážil zařadit vyšší než druhý rychlostní stupeň a taková jízda by mne nedokázala uspokojit ani v kokpitu formule 1 na okruhu v Silverstone. (09.10.2012)

Tinker, Tailor, Soldier, Spy, ne každému se poddaj'. Pokud tedy každý není v skrytu duše vedle dynamických akčních jízd a špinavých kontaktních bitek s všudypřítomnou tepající hudbou (které najdete v Bourneovi) zároveň nakloněn pomalu se rozkrývajícím atmosférickým (bezútěšným) příběhům se spoustou postav podávajících výborné charakterní výkony - a s hudbou rozličných žánrů a temp od převážně artového skladatele, pokud zrovna nějaká hudba vůbec hraje. Já osobně nemám problém ani s jedním pojetím, tudíž je podle mě TTSS excelentní film. Film, jaký zase dlouho nikdo nenatočí, protože ho nebudou sjíždět masy platících diváků, ale ne zrovna početní příznivci poněkud specifického pojetí špionážního žánru... O ději se nemá smysl rozepisovat (BTW nečetl jsem předlohu a vlastně vůbec nic od le Carrého), vyzdvihnout se tu musí kromě už zmíněné hudby výprava, technické aspekty filmu (který je jen tak mimochodem v těch několika akčnějších scénách překvapivě explicitní, pokud jde o násilí) a špičkové herecké výkony (i když pořád nechápu, co je na tom Cumberbatchově hlasu tak "wrrrrau", jak tvrdí ženské elementy v mém okolí) všech bez výjimky, i když samozřejmě vedou Oldman, Hardy, a ti potenciální "zlí";) Alfredson je skutečně ďábelsky dobrý režisér. Scény z vánočních večírků mají svoji velkou dějovou úlohu, jsou ve své prosvětlenosti a barevnosti pozoruhodným kontrastem k zašedlé realitě studené války, ale hlavně poskytují tomu uzavřenému světu elitních špiónů, které si podvědomě stejně představujeme jako Jamese Bonda, geniálně fantaskní Lynchovskou tečku (viz Father Christmas a "savětskij sajúz"). Netušil jsem, jak bude zpracován závěr celé té nesnadné pouti za pravdou, kde se opravdu strkají figurky po šachovnici, ale přetočení toho před finále už divákovi důvěrně známého, iluzí zbaveného světa, do emocionálního válce podbarveného veskrze pozitivním francouzským hitem dokonalého gentlemana/lamače srdcí Julia Iglesiase (La Mer) mě naprosto zatlouklo do sedadla a nechalo mi pocit téměř dokonalého filmového zážitku. Nemám důvod nedat 90%...a kdo ví, třeba to napodruhé bude ještě o kousek víc;) (31.03.2012)

Pomerne jednoduchý príbeh podaný šialene chaoticky, kde obrovské kvantum mien a prezývok môže divákovi spôsobiť malý myšlienkový kolaps, zvlášť ak sa k tomu pridajú nasekané flashbacky z minulosti, ktoré majú objasniť dejovú súvislosť. Dialógy starších pánov a princípy odhaľovania špionážnej stratégie vyznievajú tajomne, ale bohužial prinášajú aj nudu a chaos. Nevravím však, že snímok má len nedostatky. Naopak, tempo (aj keď slimačie), ktorým sa dej uberá, je v maximálnom súlade s celkovým ladením snímku a charakterom Georga Smileyho. Ak by sa pritvrdilo, divák sa už úplne stratí v nitke súvislostí, mien a faktov. Celkové spracovanie mi osobne až tak neuľahodilo, ale ako čítam, niekto si vie práve na takomto štýle filmu "divácky pošmakovať". (30.01.2012)

"We are not so very different, you and I..." I přes slabší (lehce uspěchaný) závěr se jedná o perfektní snímek, který je nejen důstojným oživením upadajícího žánru, ale především řemeslně zvládnutým počinem, který nemohu jinak, než vřele doporučit... Pooscarové dojmy: Neproměněná nominace pro Garyho Oldmana nebyla žádným překvapením (nejen, že měl silnou konkurenci, ale "Tinker Tailor Soldier Spy" navíc nikoho z "poroty Natvrdlých" nijak výjimečně neoslovil), zbylé dvě - za adaptovaný scénář a za hudbu - už však citelně zamrzely. Pokud jsem letos někomu opravdu fandila, pak to byl Alberto Iglesias, neboť jeho "jednoduchý" soundtrack dokreslil už tak hutnou atmosféru k dokonalosti.;-( (14.06.2012)