Polski film

Ono je strašně vyčerpávající a otravný, když vám hraný film pořád dokola stereotypními zcizováky opakuje, že je jen hraný film. Nejde totiž o žádný experimentální/subverzivní princip, nýbrž o princip zcela stupidní, který diváka připravuje o to, co je na hraném filmu nejkouzelnější. Což zákonitě vede k resignaci a následnému otrávení nudou - pokud tedy nejste nenároční diváci, kteří se spokojí s přiblbou exhibicí herců, kteří si dělají srandu "sami ze sebe". A největší zklamání Polskiego filmu tkví vlastně v jeho srabáctví: V tom, jak se bojí fikční realitu narušit nějakým opravdovým zcizujícím efektem a namísto toho na sebe jenom vrství další roviny filmů o filmu (respektive jsou jen tři a je složité se v nich zorientovat jen díky jejich nedotaženosti). Všechno je dopředu napsaný a ten odvážný krok do dokumentární reality - který by popřel to trapné hraní si na hru a možná doopravdy něco sdělil - není nikdy učiněn. (A tak mi na filmu nejvtipnější vlastně přijde, že Krakow vypadá ve filmu doopravdy jako Brno a že Matonoha vážně vůbec neumí hrát.) (19.07.2012)

"Všichni si myslí, že herectví je umění přetvářky. Ale herectví je umění vcítit se do situace, ne umění přetvářky..." Takový ne-vtipný ne-film :-D. Ani nevím co mi na tom přišlo kolikrát tak vtipné, ale opravdu jsem se pobavila. Skvělí herci - velká spousta těch, co opravdu hrají..Skvělé hlášky. Jejich reálné a filmové já se spojilo v jeden celek, a vytvořilo cosi, co překračuje dimenze normálna. Herci se zde nebojí odhalit nejen profesně a osobně, ale také pár z nich odhodí své oblečení - nikoliv nějak vulgárně. Velmi mě pobavila scéna, kde Polák říká o českém filmu jako celku, že je to jako španělská vesnice :-D. "..kolik hraješ rolí, tolikrát jsi člověkem." p.s. asi se někdy podívám na komediograf . (25.03.2013)

Vůbec jsem tomu filmu nerozuměl. Parta českých herců...mimochodem dost dobrých českých herců a hereček, se tady ale vysloveně našla. Ve filmu fungují narážky na ně, narážky na celou českou kulturu a narážky na vztahy Čechů s Poláky. Chvílemi jsem absolutně nerozuměl, ale snad pokaždé jsem si říkal, že jsem se v samotném úžasu zapomněl smát a pak jsem se div nezadávil. Některý záchvaty ale proběhly a ty mě donutily, abych filmu nakonec dal čtyři hvězdičky. Asi jsem blázen, ale mně se film fakt líbil. Snad i díky tomu, že jsem od něj nedokázal spustit oči. Říkal jsem si, tři jsou málo a míň si to snad za tu svojí šílenost ani nezaslouží. Třeba takoví Midi Lidi odvedli naprosto skvělou práci, na druhou stranu nepochybuju, že to jsou stejní umělečtí magoři, jako tady ti naši vybláznění herci. Polski film sice nebude mít podle mě výraznější hodnotu, ačkoliv se tváří svojí originalitou, ale je vidět, že partička lidí se v tomhle vysloveně našla. Řádila, ukázala jak dobří dramatici to jsou, divák nechápavě zakroutil hlavou, párkrát se div nezadávil u vtipu...no a jedeme dál no... (07.07.2013)

Nevím, proč jsem byla dlouhodobě ze všech stran varována tím, že tenhle počin se mi nebude líbit. Rozhodně film lze brát jako jednoduchou komedii, u které netřeba přemýšlet, jen se z plna hrdla smát (což jsem činila). Ale myslím, že i nějaké to přemýšlení by se ujalo (což mám v nejbližší době v plánu). A dále si myslím, že každý film by se měl bez ohledu na původní žánr vyvinout v Záhadu Blair Witch (což říkám jako člověk, který Záhadu Blair Witch nemá rád). (08.06.2013)

V jednotlivostech chvílemi geniální, jako celek poněkud zmatené. A nejvíc snímku škodí přepálená stopáž - devadesátiminutová verze Roku ďábla je mnohem lepší než 108 minutová speciální edice téhož snímku, i mystifikace se musí dávkovat s rozumem. Film prostě postupně ztrácel "tah na branku" a závěr filmu byl jedna velká křeč. Škoda, první půlka filmu naznačovala, že bych po dlouhé době mohl tuzemský snímek ocenit pěti hvězdičkami... (13.07.2012)