Polski film

Sousloví "český film" prý v polštině znamená zmatek, chaos, něco jako naše "španělská vesnice". Tak tímhle "polským filmem" jsme si reputaci příliš nevylepšili... Film, ve kterém není úplně jasné, proč byl natočen, ani o co v něm jde, vypráví o partě herců, která točí film, ve kterém není jasné, proč ho točí, ani o co v něm jde. V nezávislém filmu se často setkáváme s tematikou toho, že někdo chce něco točit, ale nemá dost prostředků / nápadů / profesionálů, aby to dokončil a vytvořil něco hodnotného (Život v oblouznění, Největší z Čechů...) Když už ale točíte takovou ptákovinu, tak se do toho musí pořádně šlápnout. A to se povedlo. Pokud bych měl sestavit svůj osobní žebříček nejcharismatičtějších českých herců, tento jeden brněnský otylý ročník se špatnou mluvou a podivným humorem by byl upřímně někde hodně nízko. Komediograf mě nebere. Ale tady? Tady se kluci urvali ze řetězu, hranice humoru přeletí tak rychle, že si ani nevšimnete, že šlo o humor, neustále shazují sami sebe (vstup Mirky Spáčilové, či poznámka jistého polského filmaře: ,,Mám rád český humor, ale spíš takový od Petra Zelenky.") a na diváky kašlou, až to vygradují do zcela bizarního finále, co se nachází někde mezi mystifikačním dokumentem, černou komedií a hororem ála Blair Witch. Jedním z mých nejoblíbenějších filmů je Monty Pythonův Smysl života. Pokud to máte stejně, nelze než vám Polski film doporučit. (26.03.2020)

Bylo to vážně vtipný nebo to mělo být vtipný? Velice se omlouvám, že tento styl nějak nejsem schopná ocenit. Jediné, co bych tak mohla ocenit, je totální zmatení, které jsem na konci filmu dostala. Vůbec nevím, zda teda hráli sebe nebo hráli někoho jiného, zda to měla být komedie nebo drama, jestli šlo tedy o film ve filmu nebo jestli to vůbec dávalo smysl či šlo jen o snůšku nahodilých obrazů, které mohly někomu, když mu bylo dvacet, přijít jakože cool. Cool mi to nepřišlo, vtipné taky ne a o té inteligenci lehce pochybuji. Vtipnej byl akorát Honza Budař, kterému tímto děkuji, kvůli němu jsem ochotná to neposlat do jámy odpadové. (25.05.2013)

Všichni si myslí, že herectví je umění přetvářky. Ale herectví je umění vcítit se do situace, ne do přetvářky kurva. Třeba tyhlety hadry jo. Sem oblečený jako čůrák, ale nehraju čůráka. Já sem čůrák. Jednám jako čůrák, chodím jako čůrák, cítím se jako čůrák, sem čůrák. A těmhle mým oblíbeným čůrákům, dávám plný počet. Díky za Pavla Lišku (♥) i za ostatní čůráky s jedinečným humorem. Víc takových čůráků! A Havlátů! (21.02.2013)

Klukovský film ve veskrze pozitivním slova smyslu - točený pro radost, házící šablony a konvence za hlavu, těšící se z chaosu. Třebaže tu a tam zpomalí, či zakopne, do cíle dobíhá s hlavou a prostředníčkem vztyčenými. Tudy rozhodně ano, přátelé. 80% P.S.: Lví podíl na mém hodnocení má pan Daniel, respektive Havlát. (28.05.2014)

Na tento film jsem se díval z důvodu, že mám jeho hlavní představitele v oblibě. Myslím, že tak by to mělo i zůstat, tento film je hlavně pro fanoušky. Pokud nejste fanoušek, film Vám nejspíš nic nedá, možná se budete i nudit. Ono se ani tak nejedná o film, ale spíše takový film o filmu, který je plný parádně přirozených hlášek, které v klasickém filmu moc nenajdete. "No můj typ to moc není... ale dal bych jí, kdyby chtěla." (15.12.2016)