Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 2154 existují dva druhy lidí: velmi bohatí, kteří žijí na nedotčené umělé kosmické stanici s názvem Elysium, a zbytek živoří na přelidněné zničené Zemi. Tajemnice Delacourt (Jodie Foster) je ochotna udělat cokoli, aby pro obyvatele Elysia zůstal zachován jejich luxusní životní styl. A naopak lidé na Zemi jsou ochotni udělat cokoli, aby se jim povedlo získat své místo na Elysiu. Max (Matt Damon) se zapojí do nebezpečné operace, která by mohla přinést rovnost dvou polarizovaných světů. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (17)

Trailer 3

Recenze (1 596)

Cival 

všechny recenze uživatele

Luxusně natočená sračka. Exhibice režírujícího fanboye, který ze sebe lehce sype jednu sci-fi radost za druhou a oslňuje nadupanými scénami i ikonickými záběry které-jste-vždycky-chtěli-vidět. Bohužel tak činí uspěchaně a podle superklišoidního scénáře, jenž nedává smysl. A nemá ani takový tah, ani tak dokonalé mimikry, abyste si toho nestihli všimnout. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Kdo se těšil na další District 9, bude si po závěrečných titulcích otírat pláčem rozmazané oční stíny a přepudrovávat nos. Nejl se v Holyvůdu nakazil akutním patosem a je z toho, byť skvěle natočené, tuctové a neoriginální předvolební video ČSSD, vyteplené jako přízvuk Šarlta Koplyho, ve kterém se Matt Mnemonic bez jakékoliv invence snaží setřít povýšenecký škleb zkorumpované ministryně Miss Fretčí xicht a ve spravedlivém boji o bezplatnou zdravotní péči zachraňuje holčičky s leukémií. Závěru chybělo už jen to, aby si uzdravená předškolačka skákla s maminkou do útulku pro nějakého toho opuštěného labradora se smutnýma očima a obě se vydaly proti zapadajícímu slunci položit kytku k soše Nelsona Mandely. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Modré límečky Paula Schradera křížené s Total Recall Paula Verhoevena. Expozici má Elysium syrovější než lecjaké artové sociální drama. Z bláta do louže, z louže do sraček. Pracuj tvrdě, zemři v bolestech. Stejně ošuntělé prostředí jako v Districtu 9. Bída, špína, žádný řád (represivní aparát o sobě dává vědět teprve tehdy, pokusí-li se někdo proniknout do světa privilegovaných). Jenom si přejete, aby melodramatické flashbacky nezačaly diktovat tón vyprávění a film se nezvrhnul ve stejně otravnou duchovní příručku jako Atlas mraků. Naštěstí ne. Elysium se svým hezčím já – rád bych věřil, že vnuceným studiem – až do konce, kdy teprve přichází non-plus-ultra idealistické vyměknutí, statečně bojuje. Romantická linie bohužel selhává vinou krátkého času, který spolu partneři na plátně stráví, a zřejmě bylo záměrem, že třídní boj nakonec vyznívá jako silnější motivace než láska. Hlavní cíl a nekompromisní deadline jsou stanoveny s béčkovou přímočarostí: hrdina chce tohle a musí pro to nejpozději za X dnů udělat tohle a tohle. Bonusem pro marxisty budiž, že Maxova mise je nepřímo motivována neférovým zdravotním systémem, přehnanými postihy pro ilegální přistěhovalce a nerovnoprávností občanů, kteří již očividně neřeší rasu nebo národnost, ale pouze sociální třídu (krom toho v příběhu sehraje významnou roli vynášení citlivých dat mocných na veřejnost, což nelze nevnímat jako narážku na aféry Wikileaks a Snowden). Pohoršení některých amerických kritiků nad naivní propagandou Elysia, v němž jsou hodní opravdu hodní, zlí vážně zlí a jakákoli morální ambivalence představuje tabu, považuji s ohledem na mnohem záludnější adoraci kapitalismu ve většině hollywoodských blockbusterů, přinejmenším za krátkozraké. Bez ohledu na jeho ideologickou podstatu a bezelstnost, s jakou ji dává na odiv, Elysium je hlavně brutální, dějově našlapanou kyberpunkovou dystopií s takřka hororovou atmosférou (většina scén s monstrózním Copleyem), obtížně předvídatelným vývojem (postavy jednají nevyzpytatelně, občas se prostě něco podělá a v jednu chvíli je pěkně přechcán také star system) a, bohužel, s vrcholně nepřehlednými akčními scénami. Vyjma extrémně zpomalených záběrů, které jsou cool díky tomu, že jimi Blomkamp neplýtvá, jsem kvůli nadbytku střihů měl vážně problém poznat, kdo komu uštědřil ránu. Proměnlivost směru, který vyprávění volí, dělá z Elysia společně se Světovou invazí a Dreddem jeden z nejvideohernějších filmů posledních let. Konec je stanoven, průběh naznačen, konkrétní podoba akce záleží na hráči (který je zde napůl člověkem a napůl strojem) a jeho schopnostech, a nemusí být tudíž nutně tak úhledně nalajnovaný jako ve standardnějších akcích. Studijního materiálu (ať už by se měl týkat ideologie nebo naratologie) by jistě mohlo být více, ale jako zábava na léto rozhodně dobrý. 75% ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Za jakých podmínek se kritizované vlastnosti Elisia mohou jevit naopak jako inspirativní ozvláštnění? Podle mého lze film chápat jako určitý průnik dvou tradic: klasické hollywoodské a sovětské montážní školy. Více viz Douglasovy poznámky. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Bez dlouhých řečí asi takhle - nejde říct, že by svůj první vysokorozpočtový počin Blomkamp zvoral. Je taky otázka do jaké míry měl volnou ruku při práci - z výsledku ale za sebe říkám, že on a jeho věrný amigo Opaloch vytáhli svým uměním hodně slaboučký scénář ze sr... ehm, ze srandovního levelu na úroveň v rámci žánru snesitelnou a opodstatňující nějaké ty kačky, co vás může stát lístek do kina. Po Districtu 9 je to nicméně zklamání, to bez debat. A to se radši moc nepouštějme do diskuzí o tom, co vlastně (a jestli vůbec) sem Blomkamp tentokrát strčil za poselství - už jsem četl několik výkladů, a žádný mě moc nepřesvědčil. Po technické stránce je to zase vychytané a "obyčejný" svět ukazovaný po většinu filmu by klidně mohl fungovat... no, dobrá, to asi úplně ne, ale kdo obojí viděl, musí uznat, že do absurdní demence nového Total Recallu má Elysium asi tak daleko jako Eman Zeman do nadstranického prezidenta dolních deseti milionů;) Bohužel příběh shazuje celý film o hodně dolů - už zmíněná technická stránka, ale i herecké výkony jsou víc než dobré. Tedy aspoň pokud je co hrát, což u Damona bohužel moc není - zastává opravdu "jen" úlohu toho, kdo to celé fyzicky oddře. Očekávatelně luxusní je Copleyho magor Kruger, ale taky až karikaturně chudiny se štítící ředitel Carlyle Williama Fichtnera. Jodie Foster má bohužel krom sveřepého výrazu na práci jen prezentovat se jako věšák na kostýmky od Armaniho. Vzato kolem a kolem, oprávněná vysoká očekávání jsou zklamávána poměrně značně, ale i tak jsem ochoten se za čas mrknout znovu (samozřejmě minimálně v 1080p:)), což třeba u vjemově ještě vychytanějšího Oblivionu nehrozí. Na červenou zónu má Elysium jen tak tak, takže výsledek je 70%. ()

Galerie (121)

Zajímavosti (33)

  • Programovací jazyk, ve kterém John Carlyle (William Fichtner) kolem 40. minuty píše, je obyčejný 32bitový assembly language (assembler) pro platformu x86. (kriplozoik)

Související novinky

RoboCop přišel o režiséra

RoboCop přišel o režiséra

16.08.2019

Režisér filmů Elysium a především chváleného District 9 Neill Blomkamp se té smůly nezbaví. Jeho pokračování Vetřelce se Sigourney Weaver bylo zaříznuto poté, co se Ridley Scott rozhodl pokračovat ve…

Neill Blomkamp a návrat RoboCopa

Neill Blomkamp a návrat RoboCopa

13.07.2018

Tak nakonec ne Vetřelec, ale RoboCop. Režisér Neill Blomkamp se zapsal do paměti všech fanoušků sci-fi s povedeným District 9, po něm přišlo nevýrazné Elysium a nakonec Chappie. Mezitím ale dlouhé…

Nej filmy roku 2013 dle ČSFD.cz

Nej filmy roku 2013 dle ČSFD.cz

29.12.2013

Seznam nejlepších filmů roku 2013 dle ČSFD.cz si můžete nechat zobrazit ve specifičtějším výběru Žebříčků, a to i zvlášť pro jednotlivé žánry. V celkovém žebříčku divácké líbivosti vedou s úžasnými…

Hugh Jackman jako kumpán sci-fi rapperů

Hugh Jackman jako kumpán sci-fi rapperů

29.09.2013

Přestože Elysium značnou část diváků zklamalo, následující film Neilla Blomkampa budí zájem a postupně sbírá hvězdy. Plakátovou tváří bude bezpochyby Hugh Jackman, který na filmovém festivalu v…

Reklama

Reklama