Jiná země

Nemám rád indiviua, která si myslí, že sci-fi film musí obsahovat jen nekonečnou akci s mimozemšťany nebo superhrdinovskou fantasmagorii. Tohle je prostě tak trochu jiný sci-fi, který není pro každýho. Myšlenka je sice hodně těžce akceptovatelná, ale opravdu zajímavá. Příběh v pozadí dokáže chytnout. Místy je to trochu nudnější a je fakt, že styl natočení není nic extra, ale jinak se jedná o zajímavý počin s fajnovou ústřední dvojicí. 70% (06.10.2014)

Až na přílišnou rozvláčnost, jež byla vlastně po celou dobu k dobru přesvědčivému výkonu Brit one-woman-show, což je vzácně k vidění, šlo o nadstandardní snímek. Mohl by být terapií pro lidi s opravdickou touhou po 2. šanci, pak splnil psychologický prvek svou funkci. Formou sci-fi se dá příběh pojmout jako zhmotnění vnitřních bolestí a tužeb nebo se prostě jedná o čirou fantazii tvůrce, co nepostrádá invenci. Tak či tak nebýt místy pomalého tempa, jde o výjimečný počin střetu fikce a reality. Závěr přesně splňuje poslání filmu ukázat složitý proces od pocitu viny k očištění, znovu opakuji pro lidi, kteří měli smůlu, špatný den, či jinak udělali neúmyslný čin a své utrpení těžce nesou. Stejně si myslím, že většina trestanců nezná lítost; co říct na válečné zločince dodnes žijící v klidu exilu bez soudu, bez trestu. Jak je to u nich s nárokem na další šanci a zpytováním svědomí?! (27.08.2013)

Ztráta. Bezbřehý smutek a spalující hněv. Sebevražda. Krása. Hudba. Harmonie. Zlomená synchronicita. Vykoupení. Nalezení sebe sama. Platónova alegorie jeskyně. Filozofie. Věda. Mystika. Ten film mi vyrazil dech. Teď ve filmových termínech: rozhodně jeden z nejlepších scénářů, které jsem měl to štěstí vidět zfilmované, vynikající režie. Pro mě dodnes neznámá herečka Brit Marling (mimochodem spoluautorka scénáře) mi v každé scéně lámala srdce, v jejím výkonu si nepamatuji jediný falešný tón. Zdatně sekundující William Mapother jako zlomený hudební génius. Brilantní film, který, jakmile se mi proleží v hlavě, bude velice pravděpodobně putovat mezi mé nejmilejší. Dejte mi jeden takový film ročně a zbytek filmové produkce si můžete nechat. 100% P.S.: Jak píše kolega Radek99, abyste si tenhle film plně užili a docenili, musíte být při sledování maximálně citliví a otevření. A přemýšlet. (18.01.2015)

Já tyhle nezávislé filmy s myšlenkou mám rád (jako třeba nedávný The Man from Earth), ale ne vždycky mi sednou. A jelikož nad mým komentářem vidíte hodnocení, je jasné, že se mi to líbilo. Ten film má hodně magickou atmosféru a pocit mysterióznosti. Za poslední dobu jsem nic tak zajímavého nezažil. Sci-fi rovina filmu je spíše kulisou pro hodně emotivně odvyprávěný příběh jedné dívky, která zaviní strašnou věc a snaží se s tím srovnat. Co si budem povídat, nálada Another Earth je depresivní. Celé to působí hodně melancholicky (alespoň na mě) a v závěru to nutí i trochu přemýšlet. Nápad, ač v samotném jádru banální a provařený, je tu pojat zajímavě a originálně. Herecké výkony jsou na velice slušné úrovni, mile mě překvapil Ethan, resp Will Mapother a snad i poprvé jsem ho viděl v nezáporné roli. Celé to je technicky perfektně natočeno a atmosféru snímku dotváří výborný soundtrack. Jednoduše, doporučuju shlédnout. Je to zvláštní film, slovy to moc popsat nejde. (24.11.2011)

Kdybych měl za pár korun natočit film, který nebude pitomý a bude mít lehký sci-fi odér, vydal bych se asi podobnou cestou. Tady jsem se ale trochu sekl, jelikož Another Earth je sci-fi víceméně pouze metaforicky. Ústřední dramatická linka o pachatelce smrtelné autonehody, která se sbližuje s mužem, jemuž zabila rodinu, by sama o sobě ustála důstojný televizní film či nějaké to neambiciózní drámo. Scénář ovšem obsahuje zpestřující prvek v podobě zrcadlové planety Země dvě, která se od počátku všem zúčastněným ukazuje na obloze. Tady film nabírá trochu jinou hloubku a je škoda, že možnosti nevyždímal o něco více. Do hry vstupuje vědomí, že na té identické planetě existují naše duplikáty. Co víc přiměje člověka přemýšlet o sobě, než možnost potkat sebe samého? Trapné ticho by patrně vyhrálo a film také v nejlepší možné chvíli končí. Není dlouhý, je dobře zahraný, není náročný a zanechá podnět k zamyšlení. Ani chvíli si nehraje na něco víc. Výborně. 9/10 (30.01.2012)