Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1920 a bolševické Rusko má v úmyslu obsadit a sovětizovat oblasti, které vnímá od dob carského impéria jako sféry vlivu. Režisér sleduje obranu Polska za zachování svrchovanosti z několika stran, nejviditelněji prostřednictvím ústředního manželského páru. Zatímco kabaretní tanečnice Ola zůstává v napjaté Varšavě, její muž Jan se ocitá na bojišti. Velkolepé historické drama režiséra Jerzyho Hoffmana, který je dlouholetým odborníkem na podobné domácí velkoprodukce (například filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze Ohněm a mečem), bylo zároveň vůbec prvním polským hraným filmem natočeným ve formátu 3D. (Febiofest)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (46)

Vavča 

všechny recenze uživatele

Po letech musím filmu jednu hvězdičku přidat, protože Jerzy Hoffman historické velkofilmy skvěle umí. Navíc je velmi dobře obeznámen s reáliemi, a tak srdce militaristy plesá nad všemi těmi detaily uniforem, zbraní, vojenství obecně. Chápu, že příběh působí příliš chtěně a uměle, nicméně pro mě je autentický, mohl se stát. Film má působivé herce, výpravu, velkolepě pojaté bojové scény, navíc neztrácí tempo, dovolí si pár vtípků. I od doby svého vzniku je to pořád svěží dílo, které si reprízu zaslouží. A v rámci literatury musím doporučit https://www.databazeknih.cz/knihy/polsko-v-boji-se-sovety-296202 ()

charlie_ando 

všechny recenze uživatele

Režisér Jerzy Hoffman si společně se scénáristou Jaroslawem Sokólem ukousli opravdu velký krajíc válečného komisárku, protože chtěli vyprávět epický příběh "zázraku na Visle" a vše to válečné zápolení měla spojovat hedvábná nitka milostného příběhu ústřední dvojice. Bohužel se to tak zcela nepodařilo a film je spíš souborem jednotlivých výpravných obrazů. Pokud se něco výrazně povedlo tak jsou to bojové scény a zvlášť jezdecké útoky, které jsou však často devalvovány roztřesenou digitální kamerou. Pro české diváky bude asi dost těžce stravitelná výrazná náboženská linka a rovněž to, že bez znalosti historických souvislostí je vyprávění dost nepřehledné a chaotické. Začátek ještě jasně ukáže, jak jsou v tomhle příběhu rozdané karty a kdo stojí na jaké straně barikády, ale pak už to jsou spíš jednotlivé střípky historie, ač se snaží být někdy až dokumentární. Hlavní hrdina mobilizovaný polský jezdec Jan Krynicki (Borys Szyc) má hlavu plnou furiantských hloupostí a tak se není co divit, že se dostane do pěkné šlamastiky a vojenským tribunálem to jen začíná. Děj někdy až necitlivě střídá scény z bezstarostného varšavského varieté, aby zvýšil kontrast výjevů z bitevního pole. Ač nesmiřitelný střet hrdého polského orla s rudou sovětskou záplavou sliboval velkou hloubku a silné drama, emocí je ve filmu jako šafránu. Vděčná historická událost, která by si zasloužila výrazně lepší scénář. ()

Reklama

Koly 

všechny recenze uživatele

Proč jenom my nedokážeme natočit takový film? Myslím si, že námětů se v naší historii najde víc než dost a možná i režiséry na to máme, chce to jenom investovat nějaké peníze. Poláci se evidentně investic do podobných projektů nebojí a Jerzy Hoffman je prostě jistota. Ten chlap snad nedokáže natočit špatný historický flák. Bitva o Varšavu sice v mnohém připomíná ruské válečné velkofilmy, ale to mně osobně vůbec nevadí a nemám problém ani s vyobrazením Poláku jakožto zachránců světa před šířením bolševismu. Koneckonců kdo ví, jakým směrem by se ubírala historie, kdyby Poláci tu bitvu prosrali a tím pádem by v roce 1920 na hranicích s Německem vznikl stát pod přímým vlivem Lenina a jeho bolševické nákazy. ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Je-li tohle film, který má reprezentovat Polsko na mezinárodní scéně (z faktu, že běží v britských kinech, bych tomu tak rozuměla), pak se dá o našich sousedech vyvodit závěr jediný: Poláci neumí psát scénáře. Tenhle film totiž není nic víc než několik na sebe téměř nenavazujících scén s válečnou tématikou, při kterých se režisér vyžívá ve zdůrazňování kontrastu mezi životem na frontě a životem ve válkou nedotčené Varšavě. (Jinými slovy, každá bitevní scéna musí být zákonitě prostřižena záběry z kabaretu a obráceně.) Hlavní mužský hrdina putuje neustále sem a tam, ale nikde se vlastně nijak neohřeje, nikde nedochází k jeho interakci s ostatními charaktery. Sotva začne sloužit u polské armády, je už zajat sovětskou, sotva se dostane k sovětům. už zase zdrhá zpátky na "správnou stranu". V kontextu toho, jak neuvěřitelně dlouhých mi přišlo oněch 115 minut, je zvláštní, že jim někdo nedokázal dát alespoň nádech slušného příběhu. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Tak právě jsem přišel z kina, takže zážitky jsou ještě čerstvé. První polovina filmu nádhera. Prostě jsem se párkrát přistihl i s otevřenou pusou a jen jsem si říkal, jaká je to škoda, že i my Češi neumíme tak nádherné a velkolepé historické filmy. Kostýmy chválabohu nevypadaly lacině, čehož jsem se obával, bojové efekty jakož salvy z děl, kulometů byly také na Evropu oku lahodící. Ani herci neudělali filmu ostudu. Jediná věc, která dle mého názoru chyběla k úplné dokonalosti, byl mírně odfláknutý scénář. Do takovéto látky se dalo přece vměstnat ještě více děje (například v zajateckém ruském táboře, nebo se mohla ukázat reakce Lenina na zpackanou bitvu trochu podrobněji) - největší vadou na kráse tak bohužel zůstává příšerný happyend, který zde za žádnou cenu nepatří. Těšil jsem se na realistické ztvárnění, v závěru jsem bohužel dostal přeslazený Hollywood. Vždyť přece zdání, že musí vždy všechno skončit dobře nechme amíkům, ti si tím léčí svoje komplexy, my Evropané (a hlavně Slované) přece víme, že se ne vždy všechno vydaří. Takže shrnutí: film dobrý, s trochu slabším scénářem, dílko, jež se Polákům povedlo - dílko, jež znovu trochu povznese už tak velký patriotismus a vlastenectví všech Poláků (u nás tímto filmem, který měl povznést národní hrdinství, se měly stát Lidice) - posuďme sami, jestli se tak stalo... ()

Galerie (75)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu se objevila pistole Browning High power, která ještě neexistovala, s jejím vývojem začali až v roce 1921 a dokončena byla v roce 1935. (ČSFD)
  • Ve snímku můžeme zaznamenat scénu, ve které maršálek Pilsudski (Daniel Olbrychski) seznamuje generalitu s plánem protiútoku na Sověty. Divák může nabýt dojmu, že největší zásluhy při vítězství nad Sověty měl maršálek Pilsudski. To ovšem není zcela přesné. Za myšlenkou tohoto protiútoku stála jiná osoba, konkrétně generál Tadeusz Rozwadowski. (majky19)
  • Ve scéně, kdy jedná premiér Wladyslaw Grabski (Michał Żebrowski) s maršálkem Pilsudskim (Daniel Olbrychski), Pilsudski očekává, že Grabski podá demisi a odstoupí z vedení vlády. Prý kvůli tomu, že přestal věřit ve vítězství polské armády. Skutečnost byla ovšem jiná. Vláda Grabského byla pouze dočasná (pol. tymczasowa) a v důsledku polsko-sovětské války byla utvořena Vláda národní obrany (pol. Rzad Obrony Narodowej) pod vedením Wicentyho Witose. (majky19)

Reklama

Reklama