Amélie z Montmartru

Veľmi neobvyklý film s pozitívnym naladením a krásnym posolstvom. Je tak svojský, že by som ho neprirovnala k ničomu, on má samostatnú kategóriu a víťazí v nej:) Mal by vidieť každý. "Kto zná tolik přísloví, nemůže být špatný člověk" (03.01.2012)

Pokiaľ sú pre vás Francúzi žabožrúti, ktorí by mali mať na vlajke skôr zelenú ako modrú a Taliani, známi aj ako azzurrová squadra zas naopak modrú, tak tento film vás zaujme hneď od úvodu. "Tak pán je estét!" No to nie je len maliar vo filme, ktorý maľuje po nociach repu, je aj tento film, umelecky podfarbený zelenou farbou, kde vás počas filmu bude sprevádzať nádherná francúzska hudba od Yanna Tiersena. Milujem citát z tohto filmu, ktorý približne znie takto: "Iba hlupák sa pozerá na prst, ktorý niekam ukazuje." Ja si tento film viem pochopiť po svojom, rozobrať si ho, takže veľmi nerozumiem, čo chcú ostatní k tomuto popísať, pre mňa to bol umelecký film. V mnohom som sa videl, až na ten koniec, lebo ten u mňa tak šťastne nedopadol, aj keď by som si to prial. Možno miestami to nie je podľa môjho gusta, ale toľko humoru a toľko detailov v krásnej kombinácii ma uchvátili, vo veľa veciach som sa našiel a konečne to nebolo len v srbských, či ruských filmoch. Už dávno som nevidel film s tak žiariacou postavou, tak originálnou, jedinečnou a pritom išlo len o jednoduché dievča vo filme. Audrey Tautou bola veľmi krásna a jedinečná, tomu jej polosmutnému výrazu, či aj ďalšiemu akoby hambiacemu usmievavému výrazu sa nedá odolať. Pre mňa je to jeden z najkrajších filmov, ktoré som kedy videl, je to priam snový film, s magickou šialenosťou, hlboký v detailoch. Klobúk dolu, moja úcta! (20.12.2012)

Tak tohle je bezesporu nejlepší francouzský film, který jsem kdy viděl. Opravdu mě překvapil. Nevěděl jsem, že život jde zachytit tak, jak ho právě cítíte a jak ho prožíváte v každé vteřině. Nenašel jsem místo ve filmu, kde bych se nudil. Právem tento film patří mezi unikáty. (13.01.2007)

Když se člověk dívá na Amélii, tak vnímá tu lásku a věří, že je jí na světě ještě dost a všechny války a mezinárodní konflikty nakonec nějak překonáme, bude-li tu stále někdo jí podobný. Její postava a zejména představitelka Audrey je klenotem francouzského filmu. Ve směsi té romantiky, lidského bytí a sounáležitosti, mě přitahovala i kamera laděná do odstínu green and red. Strašně ráda bych vzdala díky jedinečnému hudebníkovi Tiersenovi, který ukázal světu tu jedinečnou a skvostnou klavírní symfonii. Je to nádhera.. Člověk Amélii nemůže nemilovat! (17.07.2012)

Nezapomenutelný zážitek, jak po stránce vizuální, tak po stránce obsahové. To vše zabalené do naprosto kouzelného soundtracku. (07.11.2012)

Komentář psaný z časového odstupu: Skutečně nevím, za co jsem dala tu jednu hvězdičku... - Povrchní, hloupé a navíc ty nechutné scény! Nezapomenu, jak zhnusená jsem odcházela z kina; vlastně jsem větší část filmu přemýšlela, jestli nemám ze sálu odejít! Film byl doporučen jako "rodinný"!? Ani moji známí mne nevarovali a o kvalitách filmu raději decentně pomlčeli. Myslím, že vysvětlení se nabízí: Nikomu se nechce říci, že "císař je nahý". Co kdyby se mu někdo vysmál a obvinil ho z netolerance, nemodernosti, prudérnosti etc. - Výstižný komentář Britrik. (14.07.2014)

Mě to přišlo dost šílené :) (30.07.2006)

,, Bolo 3. septembra 1973, 18 hodín, 23 minút, 32 sekúnd. Mucha čeľade bzučavkovitých, schopná mávnuť krídlami 14 670 krát za minútu usadla v ulici St. Vincent na Montmartri. V tú istú sekundu sa na terase reštaurácie pár krokov od Moulin de la Galette vtrel vietor pod obrus a roztancoval na ňom poháre...v tú isú sekundu sa spermie s chromozómom X...Po deviatich mesiacoch sa narodila Amélia Poulainová." ...Áno, tento film režiséra Votrelec: Vzkriesenie je krásny v tom ako dokázal vytvoril atmosféru radosti s každodenných čarovných maličkostí, ktoré sa plynú svojim vlastným tempom. Avšak čo my na filme vadilo, bolo miestami šialené tempo, hlavne zo začiatku, ktoré ma odradzovalo od pozeranie tohoto filmu a narušovalo jeho pokojnosť. Čo sa týka vizuálneho spracovania je prekrásne. Cez výbornú kameru sledujeme neopakovateľnú farebnosť doprevádzane kvalitným zvukom, ktorý všetko znásobuje. Potom zarazí fakt, že film bol nominovaní na 5 Oscarov, no nepodarilo sa mu vyhrať žiadneho v súboji o najlepší zahraničný film prehral nad ,,Zemou nikoho". Tu asi akademici usúdili, že vyrozprávanie príčin vojnového konfliktu v Bosne je lepším ako život bežných hrdinov. Mne sa obidva filmy páčili asi rovnako. Pokiaľ vyčarí Améliin život usmév na tvári a naučí vás mať radi obyčajné veci a maličkosti, tak potom svoj účel splnila. (02.11.2007)

Roztomilá citovka o neobyčejně obyčejných lidech. Audrey Tautou by člověk díky její nevinnosti sežral první a poslední, tak dobře to hraje. Velikým kladem Amélie je režie Jeana - Pierra Jeuneta (ano toho co režíroval posledního Aliena). Celuloid totiž předkládá divákovi s mistrně milou atmosférou, plnou úsměvů, barev, dobré nálady a fantazie. Sem tam do toho prskne nějaké neokoukané vychytávky, většinou v příběhových odbočkách (černobílá, zoomy, netypické záběry přímo na Audrey). A ještě k tomu parádní sountrack.. Proč teda nedávám pět hvězd? Až moc uměle vypointované, mám ten pocit. Přesto parádní. Without you, today's emotions would be the scurf of yesterday's. (19.08.2009)

Film postupuje pomalým tempom a zameriava sa hlavne na krásny vizual, farby pekné jednoduché, žiadne prehnané farebné tóny. Je tu aj pekne šialená zábavnosť, niektoré tie dialógy boli veľmi zábavné. Celí proces natočenia sa nesie v takej nadnesenej forme. Tvorcovia majú veľkú fantáziu a tuto to dokazovali stále, tak bláznivý nápad sa rodí raz za 50 rokov. Mne sa zdá, že film ani nemá príbeh, ale črepy, ktoré sa postupom času zlepujú dohromady a na konci je z nich nádherná váza. Hlavná hrdinka bola krásna. Aj keď je tu viacero klišéovitých situácii a usladených momentov, aj tak ma film zaujal, lebo veľa scén ma silno pôsobivých. (10.09.2015)

Sountrack je naprosto spickovy, za ten davam ty one ** . Bez nej by byl tento film na Odpad! (07.12.2005)

Nemohu si pomoci, to co docela mile fungovalo v rámci postapokalyptické hříčky (Delikatesy), je v čistě romantickém žánru místy opravdu k nekoukání. spousta režijních i obecně vizuálních nápadů potěší, ale šablonovitost a pasivita postav je orpavdu k uzoufání. Zdá se mi, že se tu projevuje rozdíl mezi filmem a románem: v románu lze vrstvit množství drobností, ale zároveň se lze nořit i do postav; tady zůstalo u kupení jednotlivostí. Navíc konec filmu je opravdu dost nudný a Amélie na zabití. Víme že v romantickém filmu se děje vše proto aby se ti dva nepotkali, ale Améliina urputnost, s jakou se o to snaží sama, je nesneslitelná. A ty rozhovory Amélie s "malířem", kdy o ní oba mluví ve třetí osobě, jsou až směšně šablonovité. Takže: na každou scénu, která potěší, je tu jedna, která je hrozná a sestavit z toho nějaký celek jde opravdu těžko (10.08.2007)

Krásny, usmievavý a neskutočne láskavý film, ako Audrey so svojimi kukadlami, s dávkou romantiky, ktorú som prehltla, pretože si to bez nej jednoducho neviem predstaviť. Ani bez dokonalej hudby, ktorá to povzniesla do ešte vyššej dimenzie, ale to už opakujem to, čo predo mnou napísali stovky ľudí. Jednoducho ma to pohladilo na duši a chvíľu som sa z toľkej pozitívnej energie spamätávala. (25.06.2013)

Stručně: Výborný film. Pro mě jasných 100%. (02.05.2005)

Kdo by ji nemiloval? Je to sice jen filmová postava, ale asi nejsem jediná, když tvrdím, že bych chtěla být taky tak rafinovaná a krásná, jako ona :) (12.04.2006)

Miluju Amélii z Montmartru! (21.05.2006)

Na můj vkus až moc poetické, nicméně Andrey Tautou si svým kouzelným kukučem získá snad každého diváka. (10.09.2006)

Nemůžu říct, že bych souhlasila s tím, jak Amélie zasahovala do životů lidí kolem sebe, ale přesto mě její touha udělat ze světa aspoň trošku lepší místo dojala k slzám. Svůj podíl na tom určitě má i neuvěřitelně krásný hudební doprovod. (06.07.2007)

Úsmev sa mi rozbil, a počas filmu sa vyskladal do širokého,nadšeného,priam očarenému úsmevu, za ktorý som mimoriadne vďačná predovšetkým Audrey. Optimizmus, nadšenie, povznesenosť. No nádhera. *ach* (12.03.2010)

"Konečně pochopil: odloží lžičku a zrnka cukru se stolu sesbírá prstem. Potom se otočí a promluví na mě." Spojením úžasného skladatele Yanna Tiersena, geniálního režiséra Jean-Pierre Jeuneta a bezchybné Audrey Tautou, které tato role neuvěřitelně sedla, vzniká vynikající filmový kousek o křehké Amélii, která musí uchvátit snad každého.. Pokaždé, když si film pustím, mě naprosto dojme její pohled na svět a ona samotná.. A když k tomu ještě přidám úžasné melodie, krásu hlavní představitelky a Jeunetovy popisy postav, které nám samy sdělí, co mají a nemají rády, je to prostě požitek.. (27.11.2011)