Královská aféra

,,..TO BYL MŮJ ŽIVOT. MŮJ OSUD. PŘIJALA JSEM JEJ TAKOVÝ, JAKÝ BYL. NEBO VLASTNĚ: TAKOVÝ KLIDNĚ MOHL BÝT. MUSÍM VÁM O NĚM VYPRÁVĚT. O NÁS VYPRÁVĚT....“ /// To si tenkrát dánskej král Kristián VII. vzal Karolinu Matyldu (hovno bigamista. Bez čárky. Né tam, mezi jmény debile…). Mrkněte na její soukromý drama s kusem romantiky, na pozadí skutečnejch historickejch událostí. Německej ,,Lancelot“ na dánským dvoře, osvícenství, intriky šlechty, boj proti parukám a taky ona ,,jiskra“ pro romantickou duši, dělají z tohohle malýho filmu vcelku zajímavou podívanou, která by mohla bejt o chlup kratší. 3a½!, ale dám 3*, páč už to asi znovu nedám. Chybí v tom něco…zakázanýho?...překvapivýho?... víc emočního… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Čumím jen na kousky podle skutečnejch událostí. 2.) Přemejšlím, jestli nezřízený sklon k onanii nebude překážkou na cestě stát se králem. 3.) Zajímá mě, co všechno dokáže zaštítit Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. 4.) Thx za titule ,,FILMPRINT s.r.o.“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.11.2012)

Být osvícený může být někdy kurva řehole. Jeden aby furt řešil nějaká dilemata, například jestli si omotávat kolem prstu krále, t.č. hysterického psychopata, a zavádět reformy, nebo si omotávat kolem prstu královnu, t.č. těžce nemrdanou, a zavádět ji frankfurtskou klobásu. Obojí naráz prostě tak nějak nelze sloučit, což nakonec pochopil i tenhle Herr Štrunce, nicméně satanžel až v okamžiku, kdy jej vděční Dánové sekali do karbošů. Co se zfilmování oněch bouřlivých a dramatických událostí týká, od Arcelora bych tedy čekal hutnější matroš, ne jen divnou kostýmní prudu, za kterou by měli dramaturga lámat v kole a v níž i jindy solidní kašpaři selhávali qůli neschopnosti loutkovodiče. A taxe ke vší té otravě k žehlení ještě Vikanderka celou hrací dobu konstantně tvářila, jako by ji trápil hnisavý genitální opar, a Mads jako by ji právě vylízal. (23.11.2019)

Historické filmy nepatria k mojim obľúbeným žánrom a o histórii Dánska viem zhruba toľko, koľko vie priemerný Dán o histórii Slovenska. Napriek tomu ma tento dvojhodinový historizujúci príbeh príbeh lásky nenudil. Zaujali ma skvelé herecké výkony, ale nad vnášaním súčasného myslenia a súčasného jazyka do historického diela som často dvíhal obočie. (15.10.2013)

„A co když to místo dostanu? Je to sice holá nemožnost, ale co pak?“ - „Pak mě a Brandta dostaneš zpátky do tepla.“ - „A co dělá takový osobní lékař? Utírá králi nos?“ - „To je buřt. Leze mu do zadku. Líže mu paty. Mluvíme přece o králi!“ Nemluvě o obstarávání královy manželky…Nebudu tu řešit přesnost historických reálií, každopádně, co do úrovně výpravnosti můžu konstatovat, že navzdory celkové komornosti se film rozhodně nemá za co stydět. Ale mně tohle dílko přijde zásadnější především z hlediska aktérů. Jde o snímek z roku 2012 a jeho hlavní protagonisté už tehdy tvořili dánsko-švédskou hereckou špičku či do ní později dorostli. Přesto jsem se dočkal překvapení, protože ač byli Vikander i Mikkelsen výborní, hlavní hvězdou byl Følsgaard, který si se svým bláznivým králem opravdu vyhrál. Ústřední dvojce každopádně fandíte, propukající romanci (stejně jako lékařův vzestup) s nimi prožíváte, ale dobře si uvědomujete, že se pohybují na až příliš tenkém ledě. A konec má pak patřičný emocionální dopad. Vidím to na silné 4*. (26.12.2021)

Royal Affair je typický historický film. Ale spravený v tých najlepších možných tendenciách. Osobne moc kostýmové drámy nepreferujem ak tam teda nehrá v hlavnej úlohe Kiera Knightley a aj to sa neobíde vždy s kladnými pocitmi. Ale hlavne vďaka Mikkelsenovi, ktorý je mojím obľúbencom a kvôli Alicií Vikander, ktorá mi učarovala v Anne Karenine, som po tomto filme siahol a musím povedať, že nie som sklamaný. Film je skôr komornou drámou ako historickým veľkofilmom. Je založený na dialógov a výborne vykreslených a zahraných postáv. Jeho téma je silno politická a historická len s drobnými náznakmi romantiky alebo humoru. Film má všetky možné prostriedky na to, aby pôsobil chladne a odťažito, čo som cítil v malom množstve pri sledovaní Hanekeho Amour, ale kupodivu sa režisérovi podarilo schovať emócie za normálne rozhovory. Film nie je celý založený na pohľadoch, a v skutočnosti mám pocit, že filmy s podobnou témou sú úplne rovnaké, ale tá Dánska precíznosť a cit pre tvorbu postáv tu dosiahla veľmi vysokú úroveň. Nie dokonalé a tiež nepredpokladám, že sa k filmu dakedy vrátim, ale ako jedno rázový zážitok som bol viac ako spokojný. (17.02.2013)