Sedm psychopatů

Když se před časem v kinech objevil snímek V Bruggách, jednalo se o vzácný případ, kdy se filmová kritika shodla s filmovými fanoušky na mimořádných kvalitách díla a zrodil se film, kde v úzké symbióze funguje jak zábavná složka filmu v podobě černohumorné gangsterky s charismatickými postavami z podsvětí, tak i dramatická existenciální rovina, která posouvá tenhle kousek až k oblasti filmového artu. Jméno režiséra se stalo pojmem a jeho ego očividně posílilo, protože Sedm psychopatů je na první pohled ambiciózní kousek, ze kterého sebevědomí a očekávání úspěchu jen čiší. Jenže na rozdíl od Brugg tady funguje pouze první rovina - rovina ujeté kriminálky s bizarní motivací (anti)hrdinů, děsně cool postav a černého humoru založeného na násilí. Sedm psychopatů se veze na vlně, kterou v 90. letech odstartoval fenomenální úspěch Pulp Fiction. Martin McDonagh vlastně natočil film tarantinovější než sám Tarantino. V Bruggách zasadil své postavy do reálného prostředí a obdařil je logickou motivací, tady jde na první pohled o umělý scénáristický konstrukt, kde to skřípe a drhne, kam se podíváš. Samozřejmě pokud všechny postavy představují ukázkové psychopaty, můžete všechny scénáristické kotrmelce a přešlapy omluvit tím, že od bandy psychopatů se přece nic jiného čekat nedá. Ale s touhle berličkou se nespokojím. Hrátky s žánrovými pravidly předvedl na mnohem kultivovanější úrovni už Altman ve svém Hráči, takže nemám důvod s hodnocením jít výš než na 2* - a to se snažím narozdíl od komentáře v hodnocení Sedm psychopatů nesrovnávat s Bruggami. A naopak se snažím tenhle film vnímat výhradně jako komedii, protože v poloze dalších dvou žánrů, tedy krimi a dramatu, osudově selhává. Martin McDonagh si sice ani tentokrát neodpustil pokus o scénu s myšlenkovým přesahem, ale vzhledem k celkovému charakteru dílka působí spíš cizorodě a bez katarze - viz završení životní pouti zabijáka Vietkongu. Celkový dojem: 45 %. Pokud ale máte rádi hlášky, prostřelené hlavy a přehrávající dobře se bavící herecké hvězdy, nebudete zklamáni a můžete jít s hodnocením výrazně výš. (12.02.2013)

Takže je to (alespoň u mě) oficiální. McDonagh je pro mě Tarantino, kterému rozumím (respektive, u kterého chápu, proč je populární). Seven Psychopaths přitom pro mě zpočátku bylo zklamáním, čekal jsem, že se nasměju trochu víc, ale jak film pokračoval a pokračoval tak si mě nenápadně získával na svou stranu a po skončení jsem měl takový krásný pocit, že se všechno tak nějak nenuceně propojilo a že já viděl film, který snad jednou získá kultovní status, protože by si jej zasloužil. Casting se povedl na jedničku, hlavní hvězdou překvapivě není Colin Farell ale Christopher Walken, který si ukradl zřejmě nejlepší scénu ve filmu SPOILERY! a to dokončení příběhu vietnamského vojáka. Taky musím uznat, že McDonagh má koule, když postaví propagaci filmu na (mimo jiné) Olze Kurylenko, která ve filmu stráví asi dvě minuty. KONEC SPOILERŮ! Upřímně řečeno, čekal jsem film, u kterého se smíchy potrhám. To jsem nedostal, ale dostalo se mi něčeho lepšího - filmu, na který se s chutí podívám podruhé, potřetí… a tak dále. 100 %. (31.03.2013)

McDonagh si ukousnul až příliš velké sousto a po geniálně jednoduchých Bruggách přináší snímek, který se chvílemi dost ztrácí ve své vlastní podivnost a komplikovanosti. Herecky je to samozřejmě parádní, Rockwell zde zase naprosto ruluje a hlášek a památných momentů zde každý dostane dostatek. Linie o psaní scénáře ale většinou moc nefunguje a celý film se díky ní malinko rozpadá. 70% (07.02.2013)

Je MacGuffin károvej kluk, nebo je zkárovanej kluk McDonagh? Něco o tvůrčím bloku, možné symbióze pacifismu a násilí ve filmu a okřídlené frázi, že nejlepší scénáře píše sám život. Meta meta omeleta. Jen je trošku zvláštní, že se opovrhuje hollywoodskými zvyklostmi a přitom když občas něco probleskne z jejich intencí, přináší to nebývalé grády.. (20.11.2014)

Nikdo v současnosti nepíše tak blbé dialogy a tak blbé scénáře, jako Martin McDonagh. Je to ještě hloupější, absurdnější (v tom negativním slova smyslu) a bezradnější, než ´V Bruggách´. Nevím, na co si ten chlapec hraje, ale s McDonaghem asi nadobro kamarádi nebudeme. Jestli tohle má být nějaký svěží, neokoukaný směr v současné moderní kinematografii, tak já, coby divák, nechci být jeho součástí. Zlatý Tarantino….. (18.01.2013)