Přelet nad kukaččím hnízdem

Kongeniální adaptace Keseyho románu je nejen vzorovou ukázkou toho, jak má vypadat převedení knihy na plátno, ale i zcela svébytnou alegorií světa, kde se za nedržení huby a kroku tvrdě platí. Pro mě jednoznačně nejlepší Formanův film, pro Nicholsona bezkonkurenční příležitost, aby rozehrál svůj talent ve všech tóninách, pro mrazivě sošnou Louise Fletcherovou a ve své dojemné infantilitě děsivého Brada Dourifa role, které se neopakují. Do paměti se nezapomenutelně vryje i Will Sampson coby Chief. (22.06.2007)

Roku 1944 přišla zpráva, že oba rodiče Miloše Formana zemřeli v koncentračním táboře – matka v Osvětimi, otce protáhli mnoha vězeními, a když ho gestapo nedokázalo zlomit, prošel Terezínem, Buchenwaldem, Osvětimí – a zemřel na skvrnitý tyfus. Forman tak nikdy nezapomněl na potlačování lidské svobody a na nelidské zacházení a ono zlo prolnul za mříže psychiatrické léčebny, kam se dostává i nenapravitelný pacient McMurphy, neustále svádějící souboj s tamními pravidly a denními režimy, který pevně ve svých rukou drží despotická sestra Ratchedová. Bezchybná režie, herecký koncert Jacka Nicholsona a ďábelské Louise Fletcher, včetně dalších figurek léčebny, apel na lidská práva a dodnes snímek, který je považován za jeden z nejlepších amerických dramat!! McMurphy měl tu krávu uškrtit.. (18.01.2006)

Netradiční nejen divácký zážitek. Kdo jej měl možnost vidět, nejspíše nezapomene na tři věci tohoto Formanova snímku. 1/ Louise Fletcherová, před kterou před natáčením přeběhl bazilišek a nalepil jí na obličej kamenný výraz, který z ní udělal ďábelskou, bezcitnou, puntičkářskou a strojovou mrchu, jenž život v psychiatrické léčebně přeměnila na umělé vězení s přesnými pravidly a harmonogramem. 2/ Jack Nicholson, který se zde stal jejím pravým opakem, je živý, cholerický, nespoutaný, věci kolem něj ožívají, protože vnímají tu jeho energii a radost ze života. Jeho McMurphy se snaží pacienty duševně osvobodit a dokázat jim, že se mohou těšit z čehokoliv kolem sebe. Důkazem jest více než dojemná scéna improvizovaného baseballu. Snímek mocně finišuje, dokonce divákovi dopřeje fullkontaktní rozepři mezi oběma lidskými póly, aby v samotném závěru (zatřetí) šokoval, přičemž si vysloužil i tu pátou hvězdu, kterou má ode mě za největší počet otázek začínajících slovem "Proč", které jsem si po jeho skončení kdy položil. 109 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.08.2007)

Drama, které na mě hodně silně zapůsobilo. Vypráví o souboji muže rebela, toužícího po svobodě a nezávislosti s manipulativní, autoritativní a despotickou mrchou s vyzáží ctihodné a srdečné ženy. Obrovsky zajímavý příběh, který uteče jak voda, výborně vykreslené prostředí a atmosféra ústavu a strhující herecké výkony (kromě Nicholsona a Fletcherové byli výteční i Danny DeVito, Brad Dourif, Sydney Lassick nebo Christopher Lloyd). Na konci jsem zároveň cítil vztek, smutek, ale i určitý druh zadostiučinění a tento filmový zážitek doporučuju rozhodně každému. (16.12.2007)

Ano, myslím si, že že tohle je nejlepší filmové dílo všech dob. Strčí jistě do kapsy historickým žebříčkům často dominujícího Wellesova Občana Kanea či na tomhle serveru momentálně vévodící Darabontův vězeňský opus Vykoupení z věznice Shawshank, pojednání v podstatě na stejné téma. Téma svobody, hledání jejích hranic a přijímání konformity života společenství, ve kterém žijeme, či ve kterém jsme NUCENI žít. Osobně mám radši třeba Jarmuschova Mrtvého muže, ale ten je pouze pro výlučné publikum. Formanův majstrštyk je však natočen tak geniálně, že osloví v podstatě kohokoliv. Je to postmoderní umělecký fenomén jako třeba Jméno růže - úžasná detektivka, v které si ale sofistikovaný čtenář najde mnoho obohacujícího, což ovšem čtenář povrchní s lehkým srdcem přehlédne a oželí. Stejně funguje i Formanův strhující film. Svobodomyslnost je tu konceptem, Miloš Forman vlastně točí o hippies, o revoltě proti dogmatické a ustrnulé společnosti, což je jeho celoživotní téma. Herecký koncert v podstatě všech zúčastněných herců (i neherců) v čele s Jackem Nicholsonem bere dech a dějová linka chtě nechtě zacloumá každým divákem. Forman nechává děj plynout a neodvratně se blíží katastrofa, která z povahy tohoto téměř antického dramatu vyplývá. Je to totiž jako život. A jako v životě se toho dalo jistě zkazit mnoho, ale lépe už se tenhle film natočit nedal... (10.12.2006)