Nebezpečné známosti

Já, smrádě současnosti, jsem asi už holt rozmlsaná moderní verzí od Kumblea. Prvních dvacet minut jsem nedělala nic jiného, než že jsem si v hlavě srovnávala rozložení postav, tzn. kdo tady hraje postavu Selmy Blair, Witherspoonky atd. A jakmile jsem si dala jména dohromady, nedaly mi tyhle známosti už nic víc, než jen přesvědčení, že Malkovich je pan herec, Close je na svou roli poněkud stará a bez sexappealu, to samé Pfeifferovka, která mi daleko víc šik připadala v Batmanovi, že Reeves zamlada vypadal jak holčička a že Ethan Hawke byl svého času opravdový "lucky bastard". Ano, tenhle film je opravdu jen o obsazení, které je opravdu slušné a ať už tu kdokoli jakkoli vypadá, skvěle hrají všichni, nic víc mi ale nedal a já už si ho podruhé taky nedám, to zase radši poběžím do spárů rozmazleného Beverly Hills, v němž se Madame de Merteuil vášnivě upíná ke svému křížku. 60% (18.07.2013)

keďže som pomerne nedávno zhliadol aj Formanovho Valmonta môžem zrovnávať. Narozdiel od väčšiny zastávam názor že Formanova verzia je lepšia. Predovšetkým vo výbere hercov. Glenn Close mi bola dosť nesympatická, pôsobila priam asexuálne, čili presný opak neodolateľnej Annette Bening. Keanu Reevesovi prezmenu chýbala ona nevinnosť a nemotornosť Henryho Thomasa. John Malkovich je možno vierohodnejší v úlohe zvodníka, avšak Colin Firth mi bol predsa len sympatickejší. K tomu Frearsove známosti majú podstatne rozťahanejší a nudnejší dej (chýbajú homorné vsuvky kt. by filmu dodali odľahčenosť)aj po príbehovej stránke bol Valmont ucelenejší. (13.04.2008)

Pro mě jsou Nebezpečné známosti až za Formanovým Valmontem. Tváří se sice cyničtěji a hlouběji, ale nemyslím si, že je to pravda. Forman zvolil uvolněnější tón, takže na pohled působí měkčeji, ve skutečnosti ale právě ta uvolněnost vypráví o zkaženosti doby víc než nekonečná nepříjemná křeč, kdy nevěřím, že by ti lidé takto chtěli žít - mnohem víc jsem chápal zahálku a požitkářství Formanových postav. Frears navíc dlouze zabředá v jednotlivostech, a pak se musí násilně nutit do několika velmi nefunkčních dějových zkratek. (13.12.2012)

Tato adaptace vychází ze srovnání zdaleka jako nejlepší, zcela smysluplná, soudržná a originálně vypointovaná, ač snímek z roku 1959 je také výborný. Jediná však dokázala podchytit, že opravdovou lásku v sobě chová a v někom dostatečně pevném a vnímavém ji vytrvale a zkušeně hledá právě a jedině postava markýzy de Merteuil. A že Valmont, ač mu pravá láska spadne do klína, ji nedokáže ocenit a slepě a zbaběle či ješitně, což je totéž, ji odvrhne, což je pravý důvod, proč jím markýza pohrdne a proč osud všech dotčených končí tragicky. Vadimův film z r. 1959 tohle nerozpoznal, a tak je markýza de Merteuil, tam v roli Valmontovy manželky, vypodobněna jako zlá a zákeřná (poněkud nesmyslně a rozporuplně). Škoda, jinak by to byla chytrá adaptace, neotřelejší přenesením do jiné doby, v níž brilantně funguje, a poskytovala by příjemně důstojné srovnání s tímto počinem. Takto zůstává Frearsův počin nedostižný svým vhledem do podstaty a smyslu díla a psychologie silných postav, a konečně i kvalitou filmového převedení. Jedině Forman to s načančaným, lacině zjednodšeným, smysl díla opomíjejícím, až téměř stupidním a kýčovitým Valmontem prohrál na celé čáře - více píši na téma Valmont vs. Nebezpečné známosti v komentáři přímo u filmu Valmont. *~ (10.09.2017)

Zcela logicky se nabízí srovnání s Valmontem. Omezím se jen na obsazení ústředních rolí. Malkovich přesný, ale pro mě vzhledově nepřijatelný, Firth sladký, ale příšerně unylý. Tady si nevybereš. Glenn Close sice exemplární mrcha, však tak ošklivá, Annette- jak perfektní mrcha, tak vážně kus. Obě vynikající herečky. Koho by možná svedly, vědí nejlépe pánové. Tahle verze se mi líbila víc než Valmont, ale odvíjí se to taky podle nálady. Jsem totiž doživotně traumatizovaná snímkem Portrét dámy, kostýmním dramatem, v němž byl Malkovich natolik odporný, že už jen proto raději vezmu zavděk Formanovým (snad opravdu trochu slabším) Valmontem. (28.06.2019)