The Poacher's Foster Daughter or Noble Millionaire
Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrají:
Hana Vítová, Oldřich Nový, Ella Nollová, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Zdeněk Dítě, Bohumil Machník, Vítězslav Vejražka, Arnold Flögl, František Paul (více)Obsahy(1)
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.
(oficiální text distributora)
Recenze (191)
Parodie jak víno, snad jedna z prvních u nás. Myslím, že se nebrala na paškál jen filmy, ale také tehdejší červenou knihovnu pro paní a dívky. A skoro nemám co psát, všechno už jste napsali přede mnou. Takže, ano, pro mne skvělá parodie, ne, nesouhlasím s těmi, které to nevzalo. A za třetí – zkusme si představit, jak těžké bylo po únoru natočit komedii tak, aby z ní soudruzi neměli vyrážku a nezakázali milion dobrých hlášek. Takže mistrovsky vypointováno. ()
Paródie dnes a paródie kedysi sú niečo iné, ale minimálne v záverečnej "střeštenej" časti vidím predobraz klasických paródií. Problémom je, že nie všetko mi pripadalo vtipné a trefné, častokrát snaha o paródiu pôsobila kŕčovito, prípadne až dadaisticky. Samozrejme upozorňovanie na žáner paródie smerom k divákovi musí nutne vzbudzovať rozpaky, prezrádza fakt, že vtedajší diváci nadsázku len tak nepochopili. Film je zbytočne dlhý, takže nemá drajv, aký mohol mať pri štandartnejšej 90 minútovej dĺžke. Každopádne sympatický pokus až experiment (pre mnohých významný počin), ktorý občas dobre pobaví. ()
Filmový skvost, který v sobě reflektuje celé období české filmové historie. V době, kdy se na Barrandově točily tituly, v nichž se nás snažili rozesmát povaleči z pětiletky a nerudní muži, kteří se stanou úspěšnými zlepšovateli, se Martin Frič rozhodl naposledy vrátit k melodramatickému kýči. Osobně se domnívám, že parodie je dokonalá tehdy, když diváka zásobuje dostatečným množstvím podnětů (vycházejím z parodovaného, a to i v případě kamery, střihu, hudby, mizanscény, časoprostoru), zároveň by divák neměl dostat čas, k tomu, aby narážky a gagy vyhledával. Tvůrce by měl vzdávat parodovanému do jisté míry hold a vděčný divák by ho měl následovat po žánrové stezce. Nemyslím, že by si Martin Frič a Oldřich Nový museli sypat popel na hlavu. Jejich tituly stály vždy o několik stupínků výše nad soudobou produkcí. Nejvýraznější účtování s minulostí však provedla Hana Vítová a zhostila se ho skvěle (příležitosti mimo žánr už bohužel nedostala). Trochu upozadění, ale dokonalí jsou i Zdeněk Dítě (houslista Pavel Sedloň) a Jan W. Speerger (lupič Joe Pelíšek). Závěrečná scéna byla a je nutná. Když divačky na Kladně slzely, Frič si rval vlasy (respektive jejich zbytek). V roce 1949 musel Oldřich Nový vysvětlit, že svět, kde se nepracuje, neexistuje. Což je sice fakt, ale vzhledem k době vzniku a dokonalému zbytku to bolí, přičemž samotný způsob zakončení vůbec není špatný. Na druhé straně i dnes je Pytlákova schovanka některými diváky hodnocena jako špatně natočené melodrama. Je to asi dáno tím, že divácký vkus ovládly Kassandra a Pojišťovna štěstí, zatímco sofistikovaný, ironický a zatraceně vtipný svět Martina Friče a Oldřicha Nového je potřeba hledat a symbioticky cítit. PS: Jejich manželství muselo být rozvedeno pro nepřekonatelný odpor k nadmořským výškám nad 550 m. / Cožpak u sebe neměla nic podle čeho se poznávají nalezené děti? / A jakpak se můj otec jmenoval? - Jo, to nevím. - Cožpak on se vám nepředstavil? - Ale představil, milé dítě. Jenže film byl tenkrát ještě němý. / PSS: Asi se už budu opakovat, ale díky, Macu! ()
První československá parodie, která je navíc přímo skvělá. Co je na ní tak skvělého? Třeba dialogy, u který se budete velmi často smát nahlas a většinu času minimálně usmívat. Obsazení - je takřka totožné s filmy z nichž si dělá legraci. Ruku v ruce s tím herecké výkony, kdy všechny klišé, kýče a banální fráze pronášejí naprosto vážně a tím jen přidávají další level k povedené zábavě. Žánr parodií mi nikdy k srdci nepřirostl, ale Pytlákova schovanka ano. Dokáže diváky oslovit i po téměř sedmdesáti letech a to se u parodií jenom tak nevidí. Klobouk dolů a čtyři hvězdy k tomu. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- Parodický žánr byl v době natáčení filmu něčím novým. Dle pozdějších vzpomínek představitele houslisty Michala Sedloňe, Zdeňka Dítěte, se v době natáčení na Barrandově stalo něco do té doby nevídaného. (ČSFD)
- Hodně diváků v době promítání bralo film vážně, ženy u něj plakaly. Proto byl konec přetočen za nový, barevný, kde Oldřich Nový polopaticky vysvětluje, že šlo o parodii. (honajz)
- Herci se sjížděli na místě natáčení i tehdy, kdy neměli záběr, a sledovali, jak si se scénářem poradí jejich kolegové a snažili se odkoukat nové parodické prvky pro své postavy. (ČSFD)
Upraveno v červnu 2020. Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář je rozkošnou parodickou operetkou. S klasickým vzděláním a kultivovaným nadhledem se servírují filmové a žánrové standardy, schémata a klišé v rozverném rozpoložení neposedné filmařské duše. Svým uchopením deklaruje film veřejný vkus většiny společnosti, a zároveň dosahuje rozměru vývoje filmu i společnosti. Nakonec i to vynucené lidové zakončení odráží část nálady tehdejší doby. Parodické vytržení si pečlivě všímá tuzemských aspektů a reaguje i na mezinárodní vlivy. Martin Frič vychází ze svých vlastních prací i četných satirických a parodických zkušeností, herečtí protagonisté čerpají z vlastních předchozích rolí, jen zobracejí nálady pocitů naruby. Vše zdobí ta hravě škádlivá a vzájemně provazující nitka vztahů, tajemství, bolestí, minulostí, lásek, budoucnosti, pokušení a zrad. Kamera Karla Degla se mazlí s prostorem, jeho velikostí, uspořádáním i dekorativními doplňky. Tou první hvězdou parodického hraní melodramatického bičování je René Skalský (vynikající Oldřich Nový), továrník, uměnímilovný milionář a za všech okolností zdvořilý kavalír. Veřejnoprávní úlek lásky, niterné trápení a proces falešného zchudnutí vede až k zánětu mozkových blan z přepracování při psaní libreta. Ach ta láska, skromnost a dotyčný komplex zodpovědnosti! Křehkou hvězdou a cílem romantického i chlípného dobývání je Elén Hadrbolcová (velmi dobrá Hana Vítová, též v roli své matky za mlada), naivní vesnická kráska a manikérka v cudném přesvědčení o dosažení slávy v šoubyznysu. Předsudky morální cudnosti jsou prevít! Třetí hvězdou parodického chvění je Pavel Sedloň (dobrý Zdeněk Dítě), ušlechtilý houslista a beznadějný romantický snílek, nutně potřebující pozornost opětované lásky. Čest je nade vše, přesto i tělo potřebuje svůj díl. Výraznou postavou je Jan Dubský (skvělý Otomar Korbelář), Elénin otčím. Hrabě s dlouhodobou amnézií proto vesele pytlačí ve svém vlastním revíru, hvězdnému nebi navzdory. Zásadovější postavou je Bolton (skvělý Bohumil Machník), na věčné časy oddaný Skalského sluha. Vždy připraven pro svého ušlechtilého pána věnovat veškerou svou pohotovost k té dobré péči. Důležitou postavou je Malhorn (pozoruhodný Vítězslav Vejražka), muž dvojí tváře, ředitel umělecké agentury a padouch v utajení, natahující své chlípné prsty po šťavnatém ženském půvabu. Z dalších rolí: Elénina starostlivá matka, s hříškem mládí s potulným hercem, Bětuška Hadrbolcová (Ella Nollová), Reného otec s brutálním sociálním experimentem Richard Skalský (Theodor Pištěk), starý charakterní herec v nevědomosti otcovství Jan Balada (Arnold Flögl), bodrý lékař s vášnivější vojenskou minulostí MUDr. Lexa Otok (František Paul), laskavá Pavlova tetička s vlastní kabaretní minulostí, Anita Nováková (Marie Blažková), za tučnou odměnu poslušný učitel zpěvu Leonardo Bianchini (Eman Fiala), Malhornův lupičský komplic Joe Pelíšek (Jan W. Speerger), trudnomyslná a docela tiše zamilovaná schovanka tetičky, Klára (Jarmila Smejkalová), Reného sestra a zhýčkaná herečka Zuzana Hromasová (Irena Bernátová), surový a vlastní mocenský status zneužívající hraběcí správce a statkář Zadina (Mirko Erben), či Pavlova malá schovanka a Klářina dcerka Yvettka (Alena Pospíšilová). Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář je jedním z nejvýraznějších Fričových filmů. Jeho dosavadní satirický a karikující výraz zde dostal ucelenou podobu melodramatického znevažování. S každou další projekcí je pro mě tato zábava uspokojivější a přínosnější. Skvostná parodická zábava! () (méně) (více)