Prodloužený víkend

Pohádka, kde vás naladí už okouzlující titulkový průjezd osmdesátkovým maloměstem. Prosvícený obraz, Kate Winslet, station wagon na příjezdovce, mukl, který umí nejlepší broskvové koláče široko daleko a kouká s vaším synem na Blízká setkání třetího druhu (ostatně prokouknout, že celý je to ovlivněný Spielbergem opravdu není těžký) a spraví vám na baráku co jen potřebujete...no kdo by se nezamiloval. A víte co? Já bych to i sežral, kdyby to nebyl jen rámec těch tří dnů. To je tak nesmyslně krátké časové rámování, že jsem se do toho nedokázal pořádně položit a pořád jsem vnímal jak je to přehnaná limonáda. S tím si chtělo pohrát a nedržet se předlohy? I tak to byl příjemnej výlet do jinýho světa a zajímavě nepovedenej film. P.S. Další důkaz toho, že jakmile se Josh Brolin oholí, tak je jeho charizma poloviční. (06.02.2014)

Mám obavy, že uprchlí vězni začnou být dost v kurzu a vězeňská služba bude mít napilno se zřizováním kroužků vaření, pečení a dalších domácích prací, protože klientela přestane vidět budoucnost v obligátních výučních listech a maturitních zkouškách... Těžko komentovat, aniž bych nechtěně spojlerovala, ale mám na srdci něco, co musí bezpodmínečně ven - třeba jak je smutné, že od některých otců se za čas dětství nenaučíme vůbec nic (a to ještě můžeme být kolikrát rádi) a na náhodném setkání s cizím člověkem můžeme postavit celý svůj život - a pak si kladu otázky, proč musí lidé do všeho strkat rypáky a proč ti hloupí, sobečtí frackové, co se jim říká děti, nemohou zůstat ani chvíli bez dozoru?! Labor Day mně uspokojivé odpovědi nenabídl, ani nemohl, zato si ukradl celou mou pozornost a držel mě ve stavu lezavé úzkosti, ale zároveň připouštěl stejný podíl naděje... Citový přelud loňského roku. P.S. Musím si napsat Brolinovi o recept. (21.04.2014)

Rámec tří čtyř dnů vysílá otazník, zda to milostné vzplanutí není trošku nereálné. Jason Reitman několikrát výrazně potěšil cynickým dramatem, jenže teď přispěchal s kouskem, který je čistokrevnou červenou knihovnou. Zdeptaná Kate Winslet zůstala jen se svým dospívajícím synem, trpí úzkostí, třesou se jí ruce, na nákupy chodí ve velkém, hlavně, aby se vyhnula běžným sociálním situacím. Sotva se stihne vzpamatovat a přes práh ji přejde odsouzený uprchlý vrah Josh Brolin. Brzy samozřejmě pochopíme, že urostlý Josh je dobrák od kosti, a že Kate si v jeho přítomnosti češe vlasy tak trochu jinak. Světec navíc přichází s párem šikovných rukou, který starý dům potřeboval, Kate zase ocení, že synkovi nahrazuje chybějící mužský vzor. Výsledkem je milé retro, u kterého se člověku hrnou myšlenky, že snad Reitman slíbil nějaké své milé, že natočí citlivé rodinné drama (asi jako když jeho kolegové jednou vyskočí ze zaběhlých mantinelů a natočí třeba film nejen pro své děti). Jinak si to nedokážu vysvětlit. Svůj staromilský kousek pojal smrtelně vážně, a ono to funguje. Herecky očekávaně velmi dobré, Reitman ctí smysl pro detail, nahořklý humor nechal tentokrát pro svou další látku a představil nám venkovskou „rodinu“ z konce osmdesátých let, která ten broskvový koláč už z hlavy nikdy nedostane!! (20.04.2014)

Netreba páliť Madisonské mosty v Dokonalom svete. Je to predsa taký pekný príbeh, až to musím myslieť ako eufemizmus. Netušil som, že budem mať potrebu porovnávať a teda aj povedať, že Jason Reitman nie je Eastwood. Ale je to tak a preto som sklamaný. Skôr síce pre veľké očakávania, ale je to moja chyba? Režisér svojou predošlou tvorbou jednoducho už nasadil latku vysoko a teraz sa môže nechať prikryť do deky políciou z amerického predmestia, keď mu dajú čítať kritiky na túto limonádu. Prípadne sa z nej dá ešte urobiť merchandising a zarobiť dostatočne veľa, aby sa pokryli náklady za predané svedomie. No nič, nebudem viac negatívny a začnem dúfať, že sa vo svojich ďalších filmoch opäť vráti k žánru dramédia, ktorý mu išiel podstatne lepšie. (19.04.2014)

Kýčovitá romance od Jasona Reitmana? Proč ne? Až překvapivě povedená, ničím originální romance, která zpracovává tajné sny všech paniček nad 35 let (rozvedená matka se synem, která se straní všem obyvatelům zapadlého městečka ve kterém žije, uprchlý vězeň, který jí nejprve spoutá, pak se o ní i o syna postará a nakonec jí i pomiluje) formou, která dokáže zaujmout i pánské publikum, díky profesionální režii, který nejednou připomene poetický přístup Terrence Malicka. Herecky velice dobré, režijně výborné i přes poněkud natažený závěr, který dává až moc doslovnou, hollywoodskou tečku. Přesto moc příjemný film. (30.06.2014)