Reklama

Reklama

Píše se rok 1951 a Eilis Lacey je mladá žena z malého městečka v jihovýchodním Irsku, kde žije se svou matkou a sestrou Rose. Eilis si nemůže najít práci, kromě víkendů v obchodě, který provozuje zlomyslná slečna Kellyová. Její sestra jednoho dne napíše irskému knězi, otci Floodovi, který žije v Brooklynu, a požádá ho, aby Eilis zařídil cestu do USA za lepší budoucností. Eilis se tedy plaví do Ameriky, ale po cestě ji zastihne mořská nemoc. Pomůže jí žena, s kterou sdílí kajutu a která v Americe již žije. Zároveň jí také poskytne rady a podporu při příjezdu do neznámé země. Eilis žije v podnájmu v Brooklynu, kde každý večer večeří s majitelkou a jejími spolubydlícími. Všechno to jsou mladé ženy. Má práci v místním obchodním domě, ale při styku se zákazníky je stydlivá a tichá, a tak si vyslechne kritiku od slečny Fortiniové, její nadřízené. Eilis se totiž nesmírně stýská po domově, a tak se nedokáže na svou práci soustředit a uvolnit se. Jediné, na co se upíná, jsou dopisy od její sestry. Otec Flood se jí snaží pomoci a přihlásí ji do večerní školy účetnictví. (TV Prima)

(více)

Videa (14)

Recenze (291)

Matty 

všechny recenze uživatele

Příběh z dob, kdy minimálně Spojené státy vítaly ekonomické migranty takřka s otevřenou náručí a ke zdárnému absolvování vstupní kontroly se stačilo decentně nalíčit a mile usmát. Návratem do minulých časů ale Brooklyn není jenom svými reáliemi, ale také přímočarým vyprávěním. Oproti knize je sentimentálnější, doslovnější a tematicky méně rozvětvený (chybí obsluhování Afroameričanů nebo náznak lesbické lásky). Zároveň si ale z větší části zachovává sympaticky nenucený vývoj událostí a svou vyprávěcí strukturou důsledněji rozvíjí motiv dvou domovů. Ve druhé polovině Eilis zažívá podobné situace jako v první, pouze je mnohem zkušenější, z žačky se stává učitelkou (proměna je dovršena druhou scénou na lodi, kdy radí nezkušené dívce). Trvalou připomínkou domova je zelená, ke které se postupně přidávají další barvy, podobně jako se ke smutku v hrdinčině tváři přidávají další emoce (spíše než aby jednu emoci zcela nahradila jiná). Neschopnost přestřihnout pouto k domovině přidává protagonistčině cestě za snem na ambivalenci – během první hodiny vytěsňuje stesk nejprve soustředěnou prací, poté budováním nového domova, aby si následně bolestivě připomněla, že její jediný a skutečný domov se nachází v Irsku. Odstěhování do USA tak oproti jiným přistěhovaleckým příběhům není koncem, nýbrž začátkem trápení. Nejvýraznější odchylku od předlohy představuje výrazné zredukování úvodní části příběhu. V knize na několika desítkách stran poznáváme prostředí a osoby, které bude muset Eilis opustit. Ve filmu dívka krátce po začátku oznámí, že odcestuje do Ameriky, což vzápětí také udělá. Nemáme tak možnost lépe poznat starší a protřelejší sestru Rose, jejíž odkaz Eilis rozvíjí a nevzniká tudíž napětí mezi tím, která ze sester si úspěch zaslouží a tím, která ho nakonec dosáhne. Eilis lze bez problému přijmout jako tradiční romantickou hrdinku. Film je tak ve vztahu ke konvencím idealistických vyprávění o naplnění amerického snu méně podvratný než kniha. Zachovává si ale její vypravěčskou přímočarost a věcný, nesentimentální tón, kdy nám slovy a hudbou polopaticky nesděluje, co hrdinka prožívá, ale nechává nás, abychom si tím prošli společně s ní. 80% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Irský film o irských přistěhovalcích uprostřed Brooklynu. Evidentně tedy film, ve kterém se plno irských rodin určitě najde. Mně osobně se mi nejvíc líbila Saoirse Ronan a musím říct, že ten mladej Ital měl pravdu, když tvrdil, že irský holky jsou hezčí, jak italský. I v tomhle filmu mají něco do sebe a právě Saoirse tu krásu vysloveně odpaluje. Příběh pak nic extra velkého není. Už podle obsahu se dá tušit, čeho se divák dočká. Žádné objevné drama, ale na druhou stranu poctivě natočené. A i to se počítá. ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Taková úhledná zrzavo-zelená knihovnička s pastelovou ořízkou. Jestli to má víc vrstev než cituplné váhání Šorše nad tím, jestli spíš zahoří k zakrslému italskému opraváři bidetů, nebo k zazobanému irskému náckovi ze Star Wars, tak jsem je asi přehlídl, ale může za to předávkování barvou, měkkým světlem a irskou muzikou. Ani se na ten film moc nezlobím, je to prostě jen kompilát všeho, co mě na podobných dramatech zabíjí. Ten konec už fakt čisté heslo z encyklopedie klišé pro začínající a končící scenáristy. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $36,678,249Tržby Celosvetovo $51,500,000Tržby za predaj Blu-ray v USA Tržby za predaj DVD v USA ║ poctivá nevtieravá filmárčina s dobrými hereckými výkonmi na čele zo Saoirse Ronan, dejovo pútavé, dejová dramatizácia silná, plus som troška čakal že sa to trošku viac zvrtne v závere ale aj tak spokojnosť /75%/ ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Film stejný jako hlavní hrdinka. Šedá myška, která si razí cestu mezi líbivějšími a výraznějšími. A díky tomu, že je role Eilis psaná Saoirse na tělo,cítím její touhu po vlastních rozhodnutích na životních křižovatkách hodně na blízko. Kdyby se ale poslední třetina vydala trochu vyzrálejším směrem, věřil bych i celému Brooklynu. Otazníky kolem vztahů a mostů, které se nedají spálit ani směrem k sobě, ani směrem od sebe, bolí totiž nás všechny. Vyřešit je sytě červenou knihovnou proto byla laciná podpásovka. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Představitelka Ellis, Saoirse Ronan, sdílí některé podobnosti se svou postavou. Saoirse je Irka, která se narodila v New Yorku a byla vychována v Irsku, Její postava Ellis je Irka, která se narodila v Irsku, ale později začala žít v New Yorku. (hansel97)
  • Natáčení probíhalo ve třech lokalitách v Irsku, a to ve městech Enniscorthy, Wexford a Dublin. Natáčení v Enniscorthy se zúčastnilo 300 místních, z toho 70 z nich se zúčastnilo ještě natáčení taneční scény. Plážové scény v Irsku se natáčely na pláži Curracloe Strand, na stejném místě, kde se natáčel Den D v Zachraňte vojína Ryana (1998). Dále se filmovalo v Kanadě, konkrétně v Montrealu. (Pria)

Reklama

Reklama