Reklama

Reklama

Brooklyn

  • Česko Příběh z Brooklynu (více)
Trailer 1

Když se mladá dívka z naprostého zapadákova přestěhuje do jednoho z největších měst na světě, čeká na ni docela silný šok. A přesně to se v padesátých letech minulého století přihodilo Eilis (Saoirse Ronan), kterou k takovému dobrodružství přiměje starší sestra, jež si pro ni přeje o něco lepší budoucnost, než jakou by bylo další živoření v Irsku. Eilis vyráží přes oceán na cestu z malého irského městečka Enniscorthy do newyorské čtvrti Brooklyn. Vydává se tak na cestu do neznáma, do prostředí, které s ní zpočátku nemá nic společného a do života, který si sama nezvolila. Ocitá se v cizím světě, připadá si jako ve vyhnanství a podléhá stesku po dosavadním životě v rodném Enniscorthy, ale poté, co se seznámí s pohledným italským dělníkem, stýskání po domově pomalu mizí. Eilis přichází životu v rušném New Yorku na chuť. Pak ale přijde událost, kvůli které se musí vrátit zpět do rodného Irska, kde je vtažena zpět do svého předchozího života, a i zde potkává novou lásku. Dostává se tím mezi dva hlasy vlastního srdce a musí se rozhodnout mezi světem, z něhož pochází, a světem, kde si může splnit svůj sen. (CinemArt)

(více)

Videa (14)

Trailer 1

Recenze (291)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $36,678,249Tržby Celosvetovo $51,500,000Tržby za predaj Blu-ray v USA Tržby za predaj DVD v USA ║ poctivá nevtieravá filmárčina s dobrými hereckými výkonmi na čele zo Saoirse Ronan, dejovo pútavé, dejová dramatizácia silná, plus som troška čakal že sa to trošku viac zvrtne v závere ale aj tak spokojnosť /75%/ ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Příběh z dob, kdy minimálně Spojené státy vítaly ekonomické migranty takřka s otevřenou náručí a ke zdárnému absolvování vstupní kontroly se stačilo decentně nalíčit a mile usmát. Návratem do minulých časů ale Brooklyn není jenom svými reáliemi, ale také přímočarým vyprávěním. Oproti knize je sentimentálnější, doslovnější a tematicky méně rozvětvený (chybí obsluhování Afroameričanů nebo náznak lesbické lásky). Zároveň si ale z větší části zachovává sympaticky nenucený vývoj událostí a svou vyprávěcí strukturou důsledněji rozvíjí motiv dvou domovů. Ve druhé polovině Eilis zažívá podobné situace jako v první, pouze je mnohem zkušenější, z žačky se stává učitelkou (proměna je dovršena druhou scénou na lodi, kdy radí nezkušené dívce). Trvalou připomínkou domova je zelená, ke které se postupně přidávají další barvy, podobně jako se ke smutku v hrdinčině tváři přidávají další emoce (spíše než aby jednu emoci zcela nahradila jiná). Neschopnost přestřihnout pouto k domovině přidává protagonistčině cestě za snem na ambivalenci – během první hodiny vytěsňuje stesk nejprve soustředěnou prací, poté budováním nového domova, aby si následně bolestivě připomněla, že její jediný a skutečný domov se nachází v Irsku. Odstěhování do USA tak oproti jiným přistěhovaleckým příběhům není koncem, nýbrž začátkem trápení. Nejvýraznější odchylku od předlohy představuje výrazné zredukování úvodní části příběhu. V knize na několika desítkách stran poznáváme prostředí a osoby, které bude muset Eilis opustit. Ve filmu dívka krátce po začátku oznámí, že odcestuje do Ameriky, což vzápětí také udělá. Nemáme tak možnost lépe poznat starší a protřelejší sestru Rose, jejíž odkaz Eilis rozvíjí a nevzniká tudíž napětí mezi tím, která ze sester si úspěch zaslouží a tím, která ho nakonec dosáhne. Eilis lze bez problému přijmout jako tradiční romantickou hrdinku. Film je tak ve vztahu ke konvencím idealistických vyprávění o naplnění amerického snu méně podvratný než kniha. Zachovává si ale její vypravěčskou přímočarost a věcný, nesentimentální tón, kdy nám slovy a hudbou polopaticky nesděluje, co hrdinka prožívá, ale nechává nás, abychom si tím prošli společně s ní. 80% ()

Reklama

novoten 

všechny recenze uživatele

Film stejný jako hlavní hrdinka. Šedá myška, která si razí cestu mezi líbivějšími a výraznějšími. A díky tomu, že je role Eilis psaná Saoirse na tělo,cítím její touhu po vlastních rozhodnutích na životních křižovatkách hodně na blízko. Kdyby se ale poslední třetina vydala trochu vyzrálejším směrem, věřil bych i celému Brooklynu. Otazníky kolem vztahů a mostů, které se nedají spálit ani směrem k sobě, ani směrem od sebe, bolí totiž nás všechny. Vyřešit je sytě červenou knihovnou proto byla laciná podpásovka. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Taková úhledná zrzavo-zelená knihovnička s pastelovou ořízkou. Jestli to má víc vrstev než cituplné váhání Šorše nad tím, jestli spíš zahoří k zakrslému italskému opraváři bidetů, nebo k zazobanému irskému náckovi ze Star Wars, tak jsem je asi přehlídl, ale může za to předávkování barvou, měkkým světlem a irskou muzikou. Ani se na ten film moc nezlobím, je to prostě jen kompilát všeho, co mě na podobných dramatech zabíjí. Ten konec už fakt čisté heslo z encyklopedie klišé pro začínající a končící scenáristy. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Irský film o irských přistěhovalcích uprostřed Brooklynu. Evidentně tedy film, ve kterém se plno irských rodin určitě najde. Mně osobně se mi nejvíc líbila Saoirse Ronan a musím říct, že ten mladej Ital měl pravdu, když tvrdil, že irský holky jsou hezčí, jak italský. I v tomhle filmu mají něco do sebe a právě Saoirse tu krásu vysloveně odpaluje. Příběh pak nic extra velkého není. Už podle obsahu se dá tušit, čeho se divák dočká. Žádné objevné drama, ale na druhou stranu poctivě natočené. A i to se počítá. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Představitelka Ellis, Saoirse Ronan, sdílí některé podobnosti se svou postavou. Saoirse je Irka, která se narodila v New Yorku a byla vychována v Irsku, Její postava Ellis je Irka, která se narodila v Irsku, ale později začala žít v New Yorku. (hansel97)
  • Škola CUNY, která je součástí Brooklyn College, a kterou navštěvovala v Americe Eilis (Saoirse Ronan), nepožadovala placení školného až do 70. let. Kněz by tedy za Eilisno vzdělání vůbec platit nemusel. (hansel97)
  • Do filmu se vloudilo několik věcí, které by v 50. letech 20. století v Irsku zajisté nebyly. Na autech v Irsku je například použita státní poznávací značka psána fontem písma, který se začal používat až v 90. letech. Stejnou chybou je styl lamp, které tak v této době také nevypadaly. (hansel97)

Související novinky

Nominace na Oscara 2016

Nominace na Oscara 2016

14.01.2016

Letošní Oscary budou duelem Revenanta se Šíleným Maxem. Výlet do divočiny s DiCapriem sesbíral dvanáct nominací a našlapaná jízda s Hardym deset, ze zálohy přitom útočí Marťan se sedmi a Spotlight,…

Saoirse míří do Ameriky

Saoirse míří do Ameriky

06.04.2014

Saoirse Ronan patří mezi současné nejtalentovanější mladé herečky. Již ve svých třinácti letech byla nominována na Oscara za vedlejší roli ve filmu Pokání a od té doby jde z filmu do filmu. Nyní bude…

Reklama

Reklama