Dobrodružství rabína Jákoba
Les Aventures de Rabbi Jacob
Le folli avventure di Rabbi Jacob
Dobrodružstvá rabína Jacoba
The Mad Adventures of Rabbi Jacob
The Mad Adventures of Rabbi Jacob
Režie:
Gérard OuryKamera:
Henri DecaëHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Louis de Funès, Suzy Delair, Marcel Dalio, Claude Giraud, Renzo Montagnani, André Falcon, Henri Guybet, Popeck, Miou-Miou, Jacques François, Gérard Darmon (více)Obsahy(3)
Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (224)
Klasický Funésův film, u kterého jsem se jako vždy parádně bavil. Funes je zde prostě opět excelentní, hlavně ve scénách v továrně na žvýkačky. Opět je tu několik nezapomenutelných výroků: " Jak se jmenujete?" " Žluva, jako ten pták". V tomto filmu me úplně nejvíc extra vadil dabing s Krampolem. Není to Filipovský a není to ani pravý zástupce. JInak pocity z filmu mám dobré, Louis prostě v kondici... 100%. ()
Začneme židovskou anekdotou: Kohn se vrací s manželkou z biografu. „To byl bezvadný film, miláčku. Já jsem smíchy napůl mrtvá.“ - „Opravdu? Tak to půjdeme zítra ještě jednou..“ Funès gesty i grimasami rozhodně nešetří a pouliční piti piti pa je neuvěřitelně energické, ale co se týká roku 1973, ta někdy až infantilní ztřeštěnost kolem motivu záměny poněkud bledla vedle toho, co když vidí včeličku létat z květu na květ a zachovávat tak kontinuitu života, je k smrti dojat.. Pane Kohn, ať už je jakákoliv, v případě Rabína Jákoba vám radím, ať ten proces proměny paní Kohnové nedokončujou.. ()
Vtipná francouzská taškařice s geniálním Louisem de Funesem. Humor je sice laskavý a inteligentní, ale i přes své anti-xenofobní zaměření na dnešní dobu příliš nekorektní. Victor Pivert (datel) by chtěl Francii, co nejbělejší a katolickou, kde dělnici furt něco nechtějí a nestávkuji. Dabovaní již neudělal František Filipovský, ale Jiří Krampol v češtině i Ľubo Gregor ve slovenštině provedli dabing rovněž dobře i když Filipovský je mistr. ()
Ukázky z tohohle filmu nám kdysi pouštěl přednášející v biblistice, já se k němu ale odhodlal až po dvanácti letech. A šel jsem raději do původního znění, protože na Krampola jsem si netroufal (ale asi to je otázka zvyku). Pár vtipů je opravdu povedených, ale už jsem tak nějak vyrostl z obliby de Funèse. Nevím, proč francouzští doboví tvůrci měli potřebu ukončit snad každou komedii zmatenou honičkou. Pro mě to dnes jsou nejslabší části. Vyzvednout ale musím Cosmovu úvodní znělku. (1 268.) ()
Krásná protirasistická komedie. De Funés je zde rasista až na půdu, chystá se vdávat dceru, ale shodou náhod se stává nedobrovolně společníkem arabského revolucionáře a spolu se dostávají mezi ortodoxní židy. Navíc v patách s trojicí zabijáků a policií. Tohle zkrátka nešlo pokazit a Gérard Oury z toho udělal prvotřídní jízdu, kde kromě neselhávajícího de Funése máme i spoustu postaviček, milion gagů a grimas a i docela povedený příběh vrcholící jak jinak než v duchu tradic nejlepších veseloher na svatbě. Nejlepší scény - celá továrna na žvýkačky, grimasy na policajty nebo všechny scény kdy de Funés hraje žida. PS: Krampol mi v dabingu vadil rozhodně mnohem míň než Císler. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (16)
- Vrtulník v závěrečné scéně není zmiňovaný Aérospatiale Alouette, ale Aérospatiale Gazelle. (gug)
- Louisa de Funèsa do slovenčiny daboval Ľubo Gregor, ktorý za dabing dostal v roku 1997 ocenenie Zlatá slučka. Bola to prvá Zlatá slučka udelená na Slovensku. (krasomama)
- Před premiérou filmu ve čtvrtek ráno 18. října 1973 odstartoval z letiště Orly v Paříži Boeing 727 společnosti Air France, který letěl na pravidelné lince Paříž - Nice. V polovině cesty vtrhla do pilotní kabiny žena ozbrojená ručnicí a maketou pistole. Požadovala okamžitý zákaz filmu Dobrodružství rabína Jákoba, o němž tvrdila že je protižidovský zaměřený. Hrozila že pokud jeji požadavky nebudou splněny, zamíří s letadlem na atomovou elektrárnu v Pierrelatu. Když se Gérard Oury dozvěděl jméno únoskyně, úžasem ztratil řeč. Okamžitě zavolal Funèsovi: "Víš kdo unesl ten Boeing? Danielle Cravenová, manželka našeho distributora." (andi666)
Reklama