Na Větrné hůrce

Žiaľ ani toto filmové spracovanie knižnej predlohy ma nepresvedčilo o kvalitách príbehu tohto ľúbostného viacuholníka. Emocionálne poryvy, vášne, láska a nenávisť sa tu miesia za neuveriteľných podmienok. Oproti filmu z roku 1992 je príbeh podaný jemnejšie aj keď divokosť v Heathcliffovom srdci v Daltonovom prevedení zostáva. Produkcia je kvalitná a ani Timothy Dalton ani Anna Calder-Marshall sa za svoj herecký výkon nemusia hanbiť. S blížiacou sa tragédiou sa darí celkom dobre zahusťovať atmosféru, ale výsledok je aj tak vlažnejší. (23.10.2023)

Bravurní román. Film tím pádem je jen jeho kostra...Už víckrát jsem se chystal prostudovat si román, který má sice i kladné hrdiny, ale ti jako by byli uměle nasáčkováni v drsné realitě, kterou popisuje Emily Broteová. Neumím si dost dobře představit, jak by se právě ony zápisky postojů a emocí, které postavy prožívají dali přenést do filmu. Někdy jsme o záměrně naturalisticky zachycené situace, přenášené do slov, které odrážejí realitu právě takvou, jakou je dříve či později pozná každý člověk, pokud se pohybuje mezi lidmi, protože většina lidí právě taková je. Obsah filmu, podobně jako i románu zní často velmi stroze, knihu je třeba důkladně pročíst , aby si člověk plně uvědomil o čem řada lidských životů právě je. Není to nic hezkého, je to naopak výpověď autorky o smutcích a děsech života. Co mě ještě zarazilo, tak je ta skutečnost, že román napsala žena. Zpravidla je ženské saní bzpečně oddělitelné od mužského, i když dopředu čtenář neví, kdo to napsal. Zde se ovšem žádná ženská vata, odbíháníí do nudné, lépe či hůře napsané lyriky prakticky nekoná, stále se jde "rovnou na věc", tedy zaznamenávání činů a projevů jednotlivých postav, bojujících o prosazení svéhojá na úkor druhého, a silnější a mocnější vyhrává, ale jen do chvíle, než ho poráží jiný, aktuálně silnější a mocnější. Román je nepochybně jedním z nejlepších skrz svoji pravdomluvnost, který byl ve Viktoriánské éře napsán, a bezpochyby i patří mezi skvosty světové literatury všech dob. zde se ale nevyhnu ani jisté ironii, která se mi sama vkládá do věty, protože právě tenhle pohled na člověka ho neukazuje v nikterak optimistickém a nadějném světle, tedy jako bytost kterou by jsem chtěl kdy být. Ať je mi omlouvou, že jsem si podobně jako jiní svou lidskou existenci nevybral, nezvolil, netoužil po ní, ale musím tenhle ´děl - jako jiní - i nést - úspěšně či spíše neúspěšně, neb to druhé je hlavní daň za bytí! (17.06.2010)

I když mám raději Bouřlivé výšiny z r. 1992 (moje oblíbená Binoche a hlavně fascinující Ralph Fiennes více odpovídají mé představě, jak by měli hrdinové tohoto díla vypadat), i toto zpracování se mi líbí. Emily patří k mým nejoblíbenějším spisovatelkám a je mi z tří sester nejbližší. Velká škoda, že všechny zemřely tak mladé. I jejich talentovaný  bratr. Emily pravděpodobně žádnou lásku ani neprožila, přesto o ní dokázala napsat tak nádhernou knihu. (07.08.2023)

Název filmu napovídá, že by se mělo jednat o adaptaci románu Emily Brönteové. Ovšem největší podobností mezi filmem a knihou jsou jména hlavních hrdinů, jejich povahy a převážnou většinu motivací si zřejmě scénárista vycucal z prstu. Opravdu velká škoda, Dalton mohl být výborným Heathcliffem a ne jen bláznivým špinavým hlupákem. (31.07.2011)

Větrnou hůrku jsem četla už dávno, ale pokud si dobře pamatuju, tak to určitě nebyla komedie, což se o tomhle filmu tak úplně říct nedá. Jak mi Timothy Dalton vadil v roli Rochestera v Janě Eyrové, tak coby Heathcliff táhne na svých mladinkých, hubených ramenou pomalu celý film. Co mu taky zbývá jiného, když se k tomu nikdo z ostatních herců nemá. Žalostná je zejména představitelka Cathy, která to krapet přehnala s tou divokostí a nespoutaností své postavy a hraje hlavní hrdinku spíš jako mentálně zaostalou. Samotný film není až tak hrozný, ale má uspávací tempo a působí dojmem, že je nekonečný, což je s podivem, vzhledem k tomu, že se tvůrcům podařilo zfilmovat sotva polovinu knihy. A ten konec, to je zdvižený prostředníček všem fanouškům předlohy. (04.01.2015)