U konce s dechem

Jako debut někoho, kdo chce světu ukázat, jak to má vypadat, jistě pěkné... Ale vzhledem k tomu, že na francouzskou novou vlnu obecně "nejsem", mě to asi ani nemohlo opravdu chytnout. Jenže co naplat - nějaký přehled mít člověk musí. A na druhou stranu musím uznat, že jestli mě všechny filmy, na které "nejsem", budou bavit takhle, bude to ok. (28.04.2012)

Tak si můžu odškrtnout, že jsem viděl další z těch 1001 filmů, který musim vidět, než umřu. Nic víc, nic míň. Mam pocit, že celej film byl u konce s dechem už tak po první čtvrthodině. Začátek se mi líbil, ale co to mělo dál znamenat? Postavy spolu vedou naprosto stupidní rozhovory, který nemaj pro děj žádnej význam. Hlavně jsem měl dost při neskutečně dlouhý postelový scéně, kdy postavy melou prostě totální hovna. To se jinak nedá nazvat. A když se tam zrovna nikdo nebaví o blbostech, tak sledujete Belmonda, kterej chodí sem a tam, čte si noviny a strká si prst do huby. Ke konci se film teda ještě trochu rozjede, ale pak Belmondo řekne, že je unavenej a za 3 minuty je konec. Podle mě je na filmu dobrej akorát začátek a pak sem tam na mě z filmu dejchla nějaká ta atmosféra Paříže 60. let. Opravdu netušim, co na tom všichni viděj. (28.06.2009)

(1001) -"Between grief and nothing, I will take grief." Já nevím. Za mlada mi přišlo, že francouzská nová vlna není nic moc pro mě, tak jsem počkala deset+ let, abych získala schopnost ji ocenit, a pořád to asi není nic moc pro mě. Jakože ty jump cuty jsem si užila, ale tento druh příběhu a postav a/nebo jejich podání mě míjí. -"What's your greatest ambition?" -"To become immortal and then die." (11.04.2023)

Jedno ze základních děl francouzské nové vlny, které stálo na počátku oslnivé kariéry Jeana - Luca Godarda a vymrštilo Jeana - Paula Belmonda na výsluní. Režisér měl šťastnou ruku při výběru ústřední herecké dvojice, takhle jednoduše vypadají charismatičtí herci a výborné herecké výkony. Ještě na herecké škole se Jeanu - Paulovi Belmondovi neprorokovala fakticky žádná filmová kariéra, ale poté, co se se ctí vypořádal s rolí desperáta Michela, mu zajímavé nabídky padaly do klína. Postava, kterou ztvárnila Jean Seberg, je přece jen zajímavější díky nejednoznačnosti a nevypočitatnosti pro své okolí. Scénář je sice jednoduchý, ale filmové řemeslo Godard ovládal dokonale, takže výborně pracoval s filmovým obrazem, hudbou a střihem. Hodně působivý film, pro filmové fandy povinnost. Celkový dojem: 95 %. (26.07.2009)

Jako kriminálka svoji obyčejností a nevzrušivostí naprosto selhává, milostná linka je na tom už o něco lépe. Hlavní pár ve složení Belmondo-Seberg je fajn, jejich dialogy se docela dobře poslouchají a je celkem zábava je pozorovat, tedy než to člověka směrem ke konci omrzí. A závěr mi moc zvládnutý nepřišel, dal se čekat a větší emoce ve mně tedy nevyvolal. Dávám lepší průměr, od Bláznivého Petříčka (víc jsem toho od Godarda zatím neviděl) je to přece jenom slušný krok vpřed. (14.06.2013)

Udavači udávají, zloději kradou, zabijáci zabíjejí a milenci milují.. Jeden ze stavebních kamenů La Nouvelle Vague přišel ve své době s něčím, co nám nyní přijde naprosto přirozené (dlouhé záběry, poskočný střih, postsynchrony) a stylistické prostředky povýšil na úroveň vyprávěného příběhu. Ten se sice občas utápí v trivialitě a dialozích o lejnu (nedivím se, že Tarantino z Godarda uchcává), ale novátorská forma, zdánlivě nevinná femme fatale Seberg a frajírek, sexuální loudil a unavený Baby Bogard Belmondo dávají zapomenout na to, že celá ta existenciálně-kriminální romance stojí na stejné vodě, jako pokleslý žánr z kterého čerpá. Doteď nechápu, že známé gesto z filmu nebylo použito v reklamě na jelení lůj.. (11.04.2018)

Absolutně famózní filmeček! Už od první scény, kdy Belmondo řídí auto a ubírá se směrem k Paříži, jsem věděla, co bude následovat - dokonale slastný divácký požitek, kdy člověk do slova a do písmene slintá blahem. A jako, že Belmonda moc nemusim, tak v tomhle filmu je fakt k sežrání. Škoda, že pak už točil jen samé filmy pro zábavu a moc se nedostal do rukou nějak více umělečtější poloze. Ale tady na sebe strhává veškerou pozornost; žváro věčně v h... a nezodpovědný přístup k životu, svému i ostatních. Takový hrdina musí být zákonitě zajímavý a přitažlivý. Navíc Godard ani na vteřinu nenudí, každá scéna, každý záběr, každé filmové políčko je zvláštní, osobité, kouzelné. Lehkost s jakou Godard režíruje je fascinující, člověk mu musí jeho hravost s formou, především ale s obsahem, prostě závidět. Pokud bych někdy chtěla stručně popsat, co je to dokonalý film, asi bude stačit říct "U konce s dechem". (17.02.2006)

Zdánlivě všední a poměrně záhy uzavřený životní příběh začínajícího gangstra nese viditelné znaky vlivu italského neorealismu. Z jakoby náhodně poskládaných kamínků všednodenní mozaiky se postupně skládají dva obrazy: přížívníka s krví na rukách a čisté, svým způsobem mravné a formálně zločinem neposkvrněné americké studentky, která v Evropě poznává život. S přibývajícím dějem - Godard tu dostává i náležitostem thrilleru, plně se však soustřeďuje na duševní život stíhaného pachatele, zatímco policisté vstupují do děje redukovaně jako deus ex machina - se černobílé schéma obou hlavních hrdinů postupně rozplývá. Toto rozplývání je současně stejně vývojovým vyjasňováním a gradováním autorského záměru. Závěrečná scéna je i vrcholnou ideovou pointou: umírající zločinec, jehož únik do zahraničí zmaří udání jakobynevinné nedospělé, která domnělě není s to určit, nakolik miluje a nakolik se odtahuje od muže, jehož nikdy neměla potkat, mluví o lidské vši. A nedospělá náhle - tentokrát vědomě - s hranou rádobyprostomyslnou nevinností opět nerozumí: Co znamená veš? Mravnost není synonymem pro svatouškovství byť kryté svěžím dívčím mládím. Jak Belmondo, tak Sebergová zvládají své nesnadné úlohy s pozoruhodnou bravurou. Za upozornění stojí i skutečnost, že jednu ze svých prvních výrazných příležitostí, byť v epizodní úloze tu nalézá budoucí komisař Navarro Roger Hanin. U KONCE je dílem skutečně nadčasovým, opravdu klasickým. (20.07.2010)

Archaismus tohoto filmu na mě působí stejně trapně jako Nejmladší z rodu Hamrů. A není to jen nechtěně vtipným dabingem Jirky Krampola. Upřímně doufám, že lebku Sebergové už znovu neuvidím. (26.01.2010)

Proč mám rád tento film. Protože je tenhle Godardův tak dobrý, že jsem ho už viděl třikrát a podívám se klidně znovu. Charismatický Jean-Paul Belmondo (možná jeho nejlepší role) a mladičká herečka Jean Seberg jsou tak skvělí, že ať to byla náhoda či filmový osud, jisto je, že bez těchto postav si žádný remake tohoto filmu vůbec neumím představit. (11.07.2009)

S Milord od Edith P. (která mi zní v uších při psaní komentáře..), dostává A bout de souffle na ještě větší dynamičnosti. Opravdu, tenhle film má atmosféru, která každého milovníka Francie a její Nově vlny, dostane do kolen. Nějak neřeším fakt, že hlavní postava byla...ale jo, přiznejme si to, nikterak hluboce napsaná. Tím myslím, že jsem z ní nepadal do mdlob. Vždyť o tom člověku jsme se de facto nic nedozvěděli? Neb Belmondo ji zahrál, tak, že vám slovo rebelie a galantnost v jedné větě přijde jako úplná samozřejmost. A pohled na francouzské uličky a majestátní Eifelovku? Mé srdce zaplesalo a ukončilo svůj nepravidelný tlukot při pohledu na ně. (29.05.2009)

Geniálne. Dokonalá pocta tvorbe Eda Wooda. Godardovi sa parádne podarilo kvalitatívne nadviazať na tvorbu majstra. V réžii, scenári a hlavne myšlienkovej hĺbke. A dokonca ju celú aj bez problémov prekonať. Bravo, tlieskam. Albert Pyunn, alebo Zdeněk Troška sa o to snažia celú kariéru a nepodarilo sa im to takto precízne nikdy spraviť. Moje číselné hodnotenie je obrovsky prepálené ale čo už, mám filmy rád tak im rád občas nejaký bodík za snahu prihodím 2/10 (29.12.2015)

Godardův celovečerní debut nepřestává bavit ani po padesáti letech. Belmondo se dokonale sžil s postavou ležérního rebela a spolu s krásnou Jean Seberg vytvořili dokonalý filmový pár. Příběh, za kterým stojí François Truffaut je na povrch jednoduchý, ale chování či myšlenkové pochody hrdinů dopředu opravdu neodhadnete. Nechte se unášet atmosférou Paříže 60. let a režisérovým lehkým stylem, zážitek je to totiž téměř dokonalý. (12.07.2009)

Velmi zvláštní Belmondo, kdy hraje toho svého frajírka, který neustále utíká před zákonem. Moc nevím co si o filmu mám myslet. 60% (11.07.2022)

S Velkým riskem Jean-Paulovo uvedení do světové síně herecké slávy. Příběh o bezstarostném floutkovi, který je schopen vraždit, aby dosáhl svého.. (09.12.2006)

Tomuhle filmu asi nejde dát míň než 5. Jak známo, znamenal v dějinách kinematografie revoluci a nástup Nové vlny. I po letech přetéká inovacemi. Od kamery, přes scénář, až po střihy, všechno je nesmírně progresivní. Jen škoda, že je ten film všude tak omílaný, takže znám jeho pointu. Ale i tak je to lahůdka. (10.01.2007)

Zatímco někteří slavní režiséři stavěli své filmy na neviditelnosti vlastního stylu, Godard ve svém debutu činí pravý opak. Jeho střih a změny rámování jsou neúměrně expresivní vůči poněkud strohému příběhu, který mnohem více než modernistický intelektuální švenk připomíná panoráma na celou tradici pomyslného subžánru krimikomedie, přičemž ho ve vlastní originalitě ukotvuje právě režisérův nápadný styl. Poskočné střihy coby hlavní manipulátor časové roviny, postavy promlouvající přímo do kamery, jakoby se akutně potřebovaly svěřit a náhlé série rychlých střihů na výrazné detaily... To vše, nemluvě ještě o novátorském zapracování okolních ruchů do zvukové skladby a dráždivých sexuálních dialozích, vytváří fiktivní svět, který nás zkrátka baví sledovat a odkrývat jeho zákonitosti. A navrch ještě dokonalá postava frajera Belmonda, který svým charismatem a bezprostředním vtipem snad musel inspirovat i velkou většinu příběhů o Jamesi Bondovi. On má velkou zásluhu na atraktivitě snímku také u dnešního obecenstva. (11.12.2016)

Ležérne virtuózny "godardovský" provokatívny umenopisecký mix Bonnie a Clyde s predstihom, obrazového rozprávania existencionálnej romance s majstrovským využitím rušivej rapidmontáže a strihovej skratky (s čím súvisí aj revolučná skladba záberov a striedanie obrazov), štartéra nouvelle vague s komplikovaným nediváckym zjednodušovaním antipríbehu obmieňajúceho divoké vášnivé tempo a akciu s pomalou konverzačnou líniou a lenivým bytím (Belmondove "žijte nebezpečně až do konce" so Seberginou staromódnou pohodlnosťou). Drsný antihrdina, ktorý sa nebojí aplikovať scudzovací efekt (rozprávanie priamo do kamery), noblesná kráska, Paríž plný Američanov, láska, zločin a egoizmus (zrejme je A Bout de souffle vôbec najlepší film krížiaci tieto tematické okruhy). Nechýba trocha nekorektnej humornosti na účet do seba zahľadenej spoločnosti. O absencii príbehu sa nie je nutné rozpisovať, hovoríme tu predsa o novej vlne. Godardov celovečerný debut a hneď jeho doposiaľ najlepší film, s ktorým som mal tú česť. Navyše sa ukazuje ako režisér s názorom, keď si o filme myslí svoje a nebojí sa to povedať - "Točíš stále filmy?" - "Ne, musíš s každým spát." Zaujme aj dialógový part postavy menom Parvulesco, ktorá je vo vzťahu k otázkam dobovej spoločnosti kontroverzným heretikom (a zrejme by bol aj dnes). Toľko k filmu, ďalej už o ňom písať nevládzem, som na konci s dychom. 100% (07.09.2014)

Nebýt Belmonda, šel bych ještě níž. Mám z toho základní pocit, že režisérovi tak moc záleželo na tom, aby jeho dílo bylo Uměním, až této snaze vlastně obětoval film. Čím více času uplynulo od natočení, tím zřejmější je, že fáma, která kolem filmu vznikla, byla spíš bublinou. (19.07.2009)

Tohle je ten slavný Godart jo? Pro mě jen starý film bez tempa s divným a pomalým tempem, plný nelogičností. Pokud herci hráli schválně chvílemi jak retardi, tak nechápu mistra a ... a vlastně jsem v tom případě hodně rád že nejsem takový ten kavárenský povaleč co se přihloupě směje takovým kravinám. (13.11.2009)