Klauni

Už dlouho jsem žádnému českému bijáku nepřál tak strašně moc úspěch. Je to totiž film takřka na světové úrovni. Až na jednu "drobnost." Téměř vůbec mě nechytl příběh či postavy, absolutně mě nezajímalo, kam se to posune a co se stane. Je to až s podivem, ale je to tak. Tři věci musím vypíchnou zvlášť. Nejlepší scénu (česání holé hlavy), nejhorší casting (Evě Jeníčkové prostě matku od dvou dětí nelze uvěřit, i díky hereckým schopnostem a věta "Nedělej blbiny a pojď už šukat" charakter i nějakou podzápletku fakt neudělá) a konečně režiséra. Viktor Tauš by totiž mohl točit úžasný věci. Pokud vytrvá. (19.12.2013)

Jen houšť, chtělo by se zvolat. Nemám ale na mysli svoje strniště na bradě, nýbrž komorní artový snímek, do kterého se prachobyčejnému Čecháčkovi podařilo zaplést polovičku Evropy. Jenom nerozumím tomu, proč jednou Borise Hybnera slyším v rádiu naříkat nad tím, jak je z filmu zklamaný, a o týden později na tiskové konferenci básní o husí kůži na zádech... A přitom bych řekl, že právě jeho hodnocení je ze všech nejdůležitější. (23.11.2013)

Audiovizuálně hodně slušné. Škoda ale, že mě film chytil až ke konci. Celou dobu je to totiž až moc depresivní. Tedy když nepočítáme Evičku Jeníčkovou a její šukání. Sice se říká, že komici mají smutný život, ale tohle už bylo trochu moc. Na závěr jsem se ale moc těšil na společné vystoupení všech tří komiků. (05.09.2014)

Nevím co měl ten film znamenat, co říct, a zda tam byly nějaké skryté významy, ale na naše česká měřítka je natočen kurevsky dobře. Oskar, Max i Viktor jsou zahraní fantasticky. Kaiser i Lábus v poloze nečekané a oba výteční. Dialogy jsou zajímavé a kamera vytváří atmosféru stáří dokonale. Film je to smutný, ale po jeho skončení jsem smutný nebyl, naopak. Dle mého názoru je to záležitost na evropské úrovni. V každém případě vysoko vyčnívá nad celou českou produkcí posledních let. 85% (06.10.2014)

Jeden z nejpropracovanějších a nejzajímavějších českých snímků poslední doby. Žádný záběr navíc, každá scéna má smysl, hloubku, poentu. Snímek perfektně pokrývá, zobrazuje, rozebírá a proplétá několik důležitých, osobních a citlivých témat, nebojí se nechat v nich postavy i diváky tvrdě vymáchat a přesto tak činí s velkým nadhledem, lidskostí a laskavým humorem. Zrada, minulost, umění, láska, nemoci a životní síla a odhodlání se s těmito neduhy osudu porvat provází celý snímek, přesto se v nich Tauš s Jarchovským neztratili a vytvořili velmi kvalitní atmosferický snímek a vzhledem k hloupému propadu v návštěvnosti i největší filmovou smůlu poslední doby. (28.07.2014)