Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (559)
4,5* Je to výborný, ale to tempo je zezačátku dost pozvolný a film vyžaduje hodně pozornosti - kdo ale vydrží do konce, tak bude jistě nadšenej. Gilliam předvádí geniální vizi utopický budoucnosti. V roce 1985 se mu podařilo navodit takovou atmosféru, kterou už žádnej dnešní film nemá. Žádný počítačový animace hi-tech technologií, ale kvanta drátů a hadic, kompy vyrobený z psacích strojů a obřích zvětšovacích skel, kvalitní triková práce, který se žádný posraný 3D nevyrovná.. prostě do detailu dobře odvedená práce! ()
2oo3 mi ještě za studií o Brazilu vyšel text ve filosofické revue Aluze, taková svébytná reflexe vrytá do jazyka, "Obrazy svobody Brazil". Na překopírování sem to je dlouhé i na mě, ale tady se to dá najít zveřejněné i online, kdybyste měl někdo chuť, čas a dobrou vůli se s tím popasovat, neb je to text skoro stejně nepoddajný jako ten film sám: https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=78136 *~ ()
Najradšej mám Gilliamove rozprávky, sú sviežejšie a rýchlejšie ubehnú ako jeho vážnejšie diela. Viac preferujem reálnejšie vízie budúcnosti ako výrazne štylizované sci-fi tohto typu. Uvidíme na druhý krát, snáď sa do toho viac ponorím. Preventívne za štyri*. Brazil je ale stále spolu s Blade runnerom a Metropolisom exemplárom toho najtypickejšieho kultového dystopického sci-fi, aké bolo kedy natočené. Keď sa nad tým zamyslíme, naša (ani žiadna iná) spoločnosť sa od tej, prezentovanej v tomto filme, výrazne nelíši a o to Gilliamovi išlo v prvom rade. VIDENÉ ZNOVA 3/2023: V podstate sa nič nemení, snáď len to, že Brazil neustále ďalšou a ďalšou dekádou svojej existencie potvrdzuje svoje právo byť jedným z najdôležitejších diel dystopického podžánru. Je to dané tým, ako sa k jeho fikčnému svetu naša spoločnosť stále viac približuje. ()
Jak jinak než bizarní Terry Gilliam v "totalitním" snímku z fiktivního světa, který je nutno vidět. Nebudu se rozepisovat, protože ten, kdo se na to nepodívá, ten nepochopí. Monthy Python zas až tak nežeru, takže po 12 opicích nejlepší Gilliamův film pro mě, ovšem doporučovat ho nebudu, není pro každého. ()
Tenhle film doslova miluju. Ty dvě hodiny jsou absolutním gejzírem skvělých nápadů. A taky obsahuje kvanta různých zajímavých detailů, jako například pes se zalepenou řití, nebo plakáty zaručující bezpečnou dovolenou. Přijde mi to jako takový zfilmovaný mišmaš Kafkova Procesu a Orwellovo 1984. Sny o létání jsou opravdu působivé a navíc k tomu přihrává skvostná hudba. Gilliam je génius. Tohle je jeho nej. ()
Galerie (81)
Zajímavosti (41)
- Technik, který na začátku filmu zabije mouchu, a ta poté spadne do stroje, je Ray Cooper, bubeník, který mimo jiné doprovázel Eltona Johna na koncertě v Rusku roku 1979. (HellFire)
- Samovo (Jonathan Pryce) auto, které používá na začátku filmu, je Messerschmitt KR-200. Tato tříkolová vozítka se skutečně po válce vyráběla v Německu a až na trysku na zádi nejde o filmovou fantazii. Tento konkrétní je z roku 1955. Ač to ve filmu vypadá, jako že shořel, ve skutečnosti nebyl úplně zničen a po natáčení byl zrestaurován. Nákladní trasportér, kterým jezdí Jill (Kim Griest), je upravený Scammel S24 s filmovým pancéřováním kolem oken. Ve filmu je k vidění ještě policejní šestikolový obrněnec, jehož design je čistě filmový, jako základ mu posloužil obojživelný Supacat 6x6 ATMP. (Stejšn)
- Postava dr. Chapmana (Jack Purvis) je přímým odkazem na Gilliamova kolegu z Monty Phyton a vystudovaného lékaře Grahama Chapmana. (IlMagnifico)
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)
Reklama