Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Recenze (560)
Kulisy, kostými, a celková technicko-výpravná stránka brilantná ako vždy u Gilliama. Skvelý Jonathan Pryce a Bob Hoskins ale ani ostatním niet čo vytknúť. Čo je ale na Brazil najlepšie je jeho skvelá (aj keď groteskná) nadčasovosť a kritika spoločenského systému výstižná dodnes. 1* osobitne za spracovanie Samových snov. ()
Ano. Orwell a Kafka v tomto filmu jde cítit, stejně jako spousta dalších motivů. Humorné motivy nechybí, ale přesto film v delších scénách trochu nudí. Prostředí filmu převážně v depresivním duchu, pro netrénovaného diváka zvyklého na americké limonády těžko zkousnutelný snímek ()
Film, který jako by mi z oka vypadl. Dokonalý humor, neskutečná satira na dnešní dobu - terorismus, informace, technika, systém, vztahy ve společnosti, práce, psychika .... Navíc parádní autíčko messerschmitt :-) Prostě nejlepší film !!!! ()
Keďže sa sa jedná o Gilliama, trochu som sa vopred pripravil ale výsledok bol tentoraz veľké sklamanie. Chaotický, absurdný film plný nezmyselných scén a nudných hercov. ( čo tu preboha hľadal De Niro.) Skrátka nezaujalo, neoslovilo, nepobavilo. Mal som veľké problémy to vôbec dopozerať. Za to že sa mi to podarilo sú tie, u mňa nadhodnotené, 2 hviezdy. Slabučký pokus od Terryho tentoraz. ()
Prvá polovica filmu bola fakt zaujímavá, zábavná , jedinečná a nadčasová. Ale potom to šlo dolu vodou. A to som bola, približne tak v 40 minúte filmu presvedčená, že ak to takto pôjde aj naďalej, dám tomu aj 5 hviezdičiek. Žiaľ nestalo sa tak. Večná škoda.lepší priemer, ale hore to už ozaj nepôjde. ()
Vizuálně velice zajímavé, pitoreskní, temné a každopádně pěkně ujeté, což mám ráda a všichni víme, že to Gilliam umí. Přiznávám, že jsem byla skoro celou dobu dějem pohlcena, ale ke konci se to už poměrně táhlo, což je velká škoda. ()
V roce 2015 už to není zase TAKOVÁ pecka, ale stejně... některé vize budoucnosti jsou dost děsivé. ()
I Napotreti z toho seru. ()
Fokus Fest 2017 ()
První polovina filmu byla super. Měla zajímavou zápletku, pestrý dystopický svět i postavy, co měly šťávu. Scénář se zajímavým směrem vyvíjel a člověk měl pocit, že se možná dočká zajímavého světa po způsobu 1984 od Orwella. Jenže záhy přišlo jedno velké „ale“ a to „ale“ byla druhá polovina filmu. Místy jsem si říkal, co se sakra asi tak mohlo stát, že to režisér a potažmo scénárista mohl tak zpackat. Když jsem si odpověděl Terry Gilliam, na mysl mi vyvstal jednoduše Monty Python – a ona tomu ta druhá polovinu filmu fakt docela odpovídala. Bohužel ale právě kvůli tomu nemůžu hodnotit film lépe, jak na tři hvězdičky. Tvůrce se totiž rozhodl zkombinovat něco, co dohromady bohužel nevyšlo – vážnost a satirickou komedii. Škoda. ()
"Milerád vám pošlu všechny příslušné formuláře..." - "Moje komplikace měla menší komplikaci!" ()
Z Brazil jsem měl obavy. Už podle plakátu jsem čekal snímek pro náročného diváka. Ale moje překvapení nemohlo být snad větší. Dostal jsem příjemnou oddychovku. Začátek byl parádní. Hned se šlo na věc a těch vtipných nápadů, které těžily z prostředí, které si tvůrci nastavili... Jen škoda, že vývoj děje nebyl moc zajímavý. Přišlo mi, že bylo cílem udělat jakýs takýs děj, do kterého by však šlo nacpat, co nejvíc těch nápadů. Jinak řečeno příběh nebyl pro tvůrce prioritou, což já mám jako divák právě naopak. ()
Je to sice těžko zkousnutelné, ale je to lahůdka. ()
Jsem rád, že jsou mezi tvůrci takové osobnosti jako je právě Terry Gilliam. Pro filmová studia je noční můrou, ale pro divaka je bůh a filmem Brazil to jenom dokazuje. Ještě teď mi běhá mráz po zádech. Pro mě to je filmový zážitech roku a děkuji lidem z projektu 100, že mi ho umožnili. ()
Nemuzu rict, ze se mi Brazil nelibil. Dokonce ho muzu povazovat za jeden z vrcholu tvorby Terryho Gilliama. Velice pusobive zasazeni do "orwellovske byrokracie" (nebo jak to nazvat), zaroven skvele vizualne zpracovano. Herecke vykony zapadly do filmu jako ozubena kolecka. Ale Gilliam jiz mozna prekrocil onu pomyslnou hranici me fantazie a zdraveho rozumu, protoze sceny s robotem-samurajem a omlazovaci kurou na me pusobily spis desive. Mozna ze az si Brazil pustim znovu, ohodnotim lepe, ale zatim davam ***1/2. ()
Nepřímá filmová adaptace Orwelovy knihy "1984", oproti originálu se zaměřující spíše na kritiku byrokracie než socialismu. Navíc má díky jemnému humoru a absenci knize vlastních sáhodlouhých popisných pasáží daleko větší spád. A to nemluvím o vizuální stránce, kterou je Gilliam pověstný, a která se i v Brazilu nadmíru povedla. ()
Bláznivina... ()
Brazil? To je Gilliamova bizarní fantaskní orwellovsko-kafkovská vize (hezké klišé)... prostředím volaké totality, kde vládne "Úřad pro získávání informací" (lepší možná nevědět, jak tam ty "informace" získávají), jsme provázeni s všudypřítomným hodně černo-hořkým humorem - např. postava hrdinného teroristy topenáře - to je absolutně v nejlepším monty-pythonovském duchu. Ještě víc mě ale dostala scéna, kdy se jeden ze zatčených pokouší utéct, jenže poslepu akorát neustále naráží do zdi - totálně groteskní situace - jako člověk se u toho prostě musí smát, i když s hodně silným mrazením v zádech... A v tom všem je tady jeden úřední omyl, jeden zamilovaný úředníček, jedna truckerka, která ho dostala do problémů a jeden z nejlepších konců, jaký jsem kdy viděl. ()
Bizarní a i přes množství skvělých humorných hlášek a scén pěkně depresivní. Od Terryho Gilliama snad ani nemůžeme čekat jiný než pořádně ulítlý film. Film není o 1984, ale orwellovská atmosféra je jasná a nepopiratelná už od začátku, kdy se na scéně objevuje nechvalně proslulé Ministerstvo informací. O věhlasu Gilliama svědčí i to, že v té době už slavný de Niro vzal mini roli Harryho Tuttla. Brazil se nemůže líbit každému, ale každému ho doporučím. ()
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)
Velice zvláštní film, odehrávající se v blízké budoucnosti v nespecifikované zemi, kde vládne dystopie v čele s úředníky, agenty a policajty, lidé se chovají velice podivně, dochází k každodenním teroristickým útokům a zdejší prostředí působí velice znečištěně a depresivně. Hlavním hrdinou je Sam Lowry, obyčejný státní úředníček, který má však v noci divoké sny o tom, že je okřídlený anděl, který zachraňuje dívku v nouzi. Realita a jeho fantazie se ve filmu často prolínají, a tak mi to dělalo v ději trošku bordel. Jednoho dne dojde na úřadu k chybě, protože se do dálnopisu zasekne moucha a špatně se vytiskne kopie zatykače, a tak je den před Vánoci zatčen nevinný muž Archibald Buttle, manžel a otec dvou dětí. Zatčen měl být terorista Archibald Tuttle. Jo, jedno písmenko, které ovlivní celý děj. Buttle je odvlečen před svou rodinou v plastovém obleku a s řemenem kolem krku a následně zastřelen. Sam si této úřednické chyby všimne, protože zjistí, že peníze za zatčení byly strženy z nesprávného účtu, a tak jde vdově po Buttlovi vrátit peníze (ta o ně však nestojí - chce tělo svého manžela), při tom však zahlédne sousedku z horního patra Jill Laytonovou, což je řidička kamionu. Uvědomí si, že se jedná o ženskou z jeho snů, a tak se jí snaží dohnat, ale ona mu uteče. Jill se snažila pomoci paní Buttleové tím, že zjišťovala, co se stalo s jejím manželem, ale byrokracie jí to nedovolila. Snažila se nahlásit neoprávněné Buttleovo zatčení, díky čemuž začala být podezřelá jako Tuttleův teroristický komplic. Sam má doma problémy s klimatizací, a tak to nahlásí na Centrálním Servisu, který se však vymlouvá, že už mají po pracovní době, a místo toho se objeví samotný Tuttle, který nyní pracuje jako nezávislý topenář. Tuttle opraví Samovu klimatizaci, ale mezitím dorazí také dva pracovníci Služeb (kteří se po sobě vzájemně opakují) jménem Spoor a Dowser. Tuttle mezitím unikne a pracovníci později zničí Samovo klimatizační potrubí a zaberou jeho byt pod záminkou oprav systému. Sam má možnost povýšit na Informační oddělení, což však dlouhou dobu odmítal (ačkoliv měl protekci díky své plastickými operacemi omlazené matce Idě), ale nyní se mu to hodí - jedině tak se dostane k záznamům o Jill. Sam si promluví s náměstkem ministra Helpmannem na večírku pořádaném jeho matkou. Samozřejmě zde dojde k terorirstickému útoku. Sam poté najde Jill v budově Informačního oddělení, dostane se do konfliktu s ostrahou a zachrání Jill těsně předtím, než může být zatčena. Společně ujíždějí v jejím kamionu a během jízdy se Sam snaží přesvědčit Jill, aby mu věřila a také jí vyzná lásku. Oba se zastaví v nákupním centru, ve kterém proběhne (nečekaně) teroristický útok, po kterém přijdou vládní agenti a odvezou Sama, který se pak probouzí v policejní vazbě. V práci je pak Sam pokárán svým šéfem Warrennem za nedostatečnou produktivitu, a doma jej čeká zamrzlý a obsazený byt. Naštěstí se objeví Tuttle a ten pomůže Samovi se pracovníkům Spoorovi a Dowserovi pomstít - prostě spojí hadice se vzduchem a odpadní vodou a ta poté naplní jejich obleky hovny. Jill se poté se Samem uchýlí do Idina neobydleného domu, a Sam falšuje vládní záznamy, aby mohla Jill uniknout pronásledování. Oba se spolu konečně vyspí, ale ráno je zatkne policie. Sam se dozví, že Jill byla zabita při zatýkání. A Sam je obviněn ze zrady a zneužití svého postavení. Je připoután k židli ve velké betonové válcové místnosti, kde jej mučí jeho starý přítel Jack Lint. Sam se snaží Jacka přemluvit, ať jej nechá být, že jsou přátelé, Jack je ale neoblomný. Naštěstí zde vniknou Tuttle s dalšími členy odboje a ti Sama zachrání a budovu vyhodí do povětří. Všude okolo létají papíry a v nich se Tuttle ztratí, zatímco Sam se objeví na pohřbu Idina přítele, který zemřel díky nepovedené plastické operaci. Samova matka se nyní podobá Jill a je zaneprázdněna mladými muži a na svého syna kašle. Na pohřbu se objeví vládní agenti a Sam spadne do otevřené rakve. Přistane na ulici ze svých snů a uniká příšerám, nakonec se objeví opět v náklaďáku s Jill. Oba spolu šťastně opouštějí město, což je však jeden velký klam. Sam je totiž pořád připoután k mučícímu křeslu a je označen za ztracený případ. A tak se aspoň směje a brouká si pro sebe písničku "Aquarela do Brasil". Na filmu se mi líbilo to, jak ukazoval dystopickou společnost, plnou absurdit a podivného chování lidí, také mi byla sympatická postava hlavního hrdiny, ale ty jeho sny a fantazie mě spíše rušily, než abych v nich byl schopen hledat "skryté významy". () (méně) (více)