Strach a hnus v Las Vegas

Čekal jsem teda mnohem víc, leč slíbená zábava ve stylu Monty Pythons se nekonala.... Potencionálně vtipné scény byly odsunuty do pozadí trapného a zdlouhavého popisování stavů po několika typech drog. Protože mám rád Johnnyho Deppa a Terryho Gilliama, dávám za dvě hvězdy....vizuálně ovšem hodně dobrý, nápady taky, ale bohužel hrozná nuda. škoda (13.03.2007)

Film s dobrými a zajímavými nápady, které mohly krásně podpořit ujetost i vtipnost drogového příběhu mimoňských flákačů, kdyby se měly pořádně o co opřít. Dějová linka je takřka nulová, a tak po pár atraktivních záběrech s netradičně umístěnou kamerou a slušivými i trefnými vizuálními hrátkami drogofilmové opojení vyšumí neznámo kam, zatímco zbyde jen nuda a paradoxně i nijakost (druhá polovina už nemá moc co nabídnout). I tak se však výborné herecké duo se specifickým ztvárněním jejich prazvláštně sympatických charakterů postará o nadprůměrný zážitek. 6/10 (05.11.2009)

Děkuji za podrobný popis toho, kterak jednotlivé drogy působí na lidskou trosku, ale na instruktážní film to bylo příliš dlouhé. Příště dám na radu svého právníka a na podobnou hovadinu se budu dívat až ve chvíli, kdy se všichni kolem mne promění v ještěry a vzory na koberci se vydají nerovnoměrným neuspořádaným pohybem do obou tří světových stran. (25.02.2014)

Toto bola podľa mňa len čosi viac ako dosť profesionálna, zmedializovaná a drahá príručka a reklama všetkých druhov drog. Nulový dej zachraňuje svojimi zhúlenými vystúpeniami aspoň Depp, Del Toro mi tam nesedel ani náhodou. Zdrogované hlášky sú vtipné, škoda, že len zo začiatku. Dve hodiny neutiahnu. Akosi som teda nepochopil pointu a odkaz, ktorý filmy (aspoň poväčšine) nesú. 60%. (19.04.2007)

Ten hnus jsem tam vnímal dostatečně, ale strach (např. o hlavní postavy) se u mě nekonal žádný. Oba hlavní hrdinové mi byli totálně protivní a představovali přesně tu skupinu lidí, jaké se v reálném životě vyhýbám co největším obloukem. A o čem že tahle šílenost byla? Mám pocit, že o nic víc, než jeden velký a zcela samoúčelně zpracovaný drogový trip tam nešlo. Pár objevujících se dokumentárních vložek na téma hippies a protestů v 60. letech dávají vzpomenout na tehdejší mládež, která chtěla hlásat mír, lásku a duševní svobodu, ale nakonec ve víru té svobody skončila hlavně u drog, ale i případná výpověď v tomto směru je tak povrchní a onen pokus o kritičtější reflexi tak nevýrazně nahodilý, že o sebezajímavějším pohledu na problém nemůže být řeč. Musím ale uznat, že jak mě zcela neoslovil obsah, forma byla na tom lépe a první třetina filmu mě skutečně bavila originálními výtvarními nápady, na kterých si Terry Gilliam dal záležet a které krásně ladily se svižným tempem filmu. Jenže pak už mu zřejmě buď nápady ubývaly, nebo film se zasekl v tom předlouhém tripu a stával se mi stále protivnějším natolik, že i ta výtvarní stránka mě pomalu přestávala upoutávat. Moje hodnocení a dojmy mi opět potvrzují, že Terry Gilliam zkrátka až na nějakou tu čestnou výjimku není režisér pro mě a jeho tvorba se obvykle pohybuje na jiné vlně, než jsem schopen docenit. [40%] (09.07.2022)