Režie:
Harald ReinlKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Rik Battaglia, Ralf Wolter, Carl Lange, Miha Baloh, Dušan Antonijević, Ilija Ivezič, Slobodan Dimitrijevič (více)Obsahy(2)
Legendární náčelník Apačů a jeho přítel Old Shatterhand vyjíždějí vstříc jejich poslednímu dobrodružství... Vyprávění z Divokého západu jsou stejnou měrou příběhem velkých dobrodružství v dálavách nepokořené přírody, ale současně i pochmurným pojednáním o svobodě a prosperitě dobyvatelů na úkor původního obyvatelstva. Ze střetu těchto protikladů vychází romantismus klasických románů Karla Maye i jejich filmových adaptací ze šedesátých let. Nejvíce patrný pak je právě v závěrečném díle trilogie Vinnetou. Hrdinný náčelník Apačů se zde marně pokouší dodržovat podmínky vzájemného soužití indiánských kmenů a bílých osadníků. Ti navzdory oficiálním dohodám nadále pronikají na indiánská území a zabírají je pro sebe. Vinnetou se v doprovodu Old Shatterhanda vydává do Santa Fe, aby s tamním guvernérem dohodl mírové řešení vyhrocující se situace. Mezitím v městě Clinton proradný obchodník s půdou Vermeulen a vůdce banditů Rollins organizují další výpady a lsti proti indiánům, aby se domohli jejich země. Navíc usilují o život přímo Vinnetouovi, neboť na území Apačů leží zdroj petroleje, kterého se chtějí zmocnit... Vinnetou – Poslední výstřel byl plánovaný jako závěrečný díl trilogie přímo vycházející z příslušných knih Karla Maye a měl se podle plánů producenta Horsta Wendlandta stát také kasově nejúspěšnějším z jeho mayovek. Šance filmu u publika proto neváhal podpořit štědrým rozpočtem a ambiciózními akčními pasážemi, které měly konkurovat již tak impozantním sekvencím přestřelek na pozadí hořícího petrolejového pole v předchozím snímku Vinnetou – Rudý gentleman. Nicméně již samotné ohlášení výroby snímku paradoxně vyvolalo vlnu nevole a pobouření. Filmové mayovky se mezitím staly nejen diváckými hity v Německu i dalších evropských zemích, ale dospěly do stádia opěvovaného kultu. Když se fanoušci dozvěděli o plánech filmařů, že zůstanou věrni předloze, a celý film tedy zakončí scéna úmrtí populární figury, vyvolalo to řadu emotivních reakcí od zarmoucení až po agresi a osočování tvůrců jako vrahů. Wendlandt navzdory všemu zůstal neoblomný a z velké části právě díky tomu vznikla vůbec nejpůsobivější ze všech filmových mayovek. Režie se opět zhostil přední německý řemeslný profesionál Harald Reinl, jenž je podepsaný již pod předchozími částmi trilogie i Pokladem na Stříbrném jezeře. Vedle samozřejmé účasti hvězd Pierra Brice a Lexe Barkera dostal tentokrát větší prostor Ralf Wolter, představitel oblíbeného Sama Hawkense. Role dívky v nesnázích tentokrát připadla francouzské modelce Sophii Hardyové. Coby hlavní záporák se pak divákům do paměti nesmazatelně zapsal italský herec Rik Battaglia, jenž se předtím objevil ve vedlejších partech mayovek z konkurenční produkce Artura Braunera, šéfa společnosti CCC-Film. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (372)
Vinnetou dovinnetouoval a od roku 1965 až do současnosti pravidelně končí dětské sny o neporazitelném rudém kavalírovi z Jugoslávie, který brázdí prérie a pokaždé náhodou narazí na Oldu a hordu nebezpečných banditů, kteří potřebují řádně poučit o právu a spravedlnosti. Celý kmen Apačů pak na něj další rok čeká, jen aby se vrátil, napil se vody a vyrazil opět vstříc dobrodružství (oddaný kmen). Když jsem jako pětileté dítě dostal od rodičů zákaz sledovat Poslední výstřel, myslel jsem si, že mě chtějí ušetřit bolesti nad ztrátou největšího hrdiny všech dob. Až později mi došlo, že na jiném kanále zrovna běželo Přepadení v Pacifiku se Seagalem. Jo, později jsem se na tento díl podíval a nemohl se přestat smát Oldovi, jak ze skály za mohutné střelby řve na tři kilometry vzdálené vojáky: "pozooor, budou na vás střííílet!", pak to koupil Vinnetou. Vždycky mě dostane Rik Battaglia, který hraje záporáky v každé druhé máyovce a vždycky se jmenuje jinak, přesto jeho záporáctví nejde nefandit. 80% ()
Pokud jste podlehli nádhernému a takřka dětinskému patosu neohrožených hrdinů – osvíceného bělocha Old Shatterhanda a ještě osvíceného náčelníka Apačů Vinnetoua – pak jste dozajista vždy sledovali Poslední výstřel s podivným mrazením a tak trochu zatajeným dechem, podobně jako já... Protože jste věděli, co přijde. Je to asi lehce zparchantělé, ale Vinnetouova oběť pro mne navždy zůstane jedním z nejkrásnějších a nejsmutnějších filmových okažiků a ta retrospektiva, která následuje po ní... u té jsem vycedil tolik slzí, že by naplnily Rio Grande po okraj :o)). Poslední výstřel není kvalitní jen díky závěru, je to dobrodružný film se vším všudy a ta poslední rána do hrudi je jen dojemným završením památné série. Smekám skalp... ()
Posledni vystrel pribehove opet neprinasi nic noveho, zase se tu resi uzemi indianu. Na druhou stranu to porad jeste nenudi, navic celej film je pojat trosku smutne, ne jen tim, ze chcipne Vinnetou, ale celkove, navic se tu furt dej stereotypne neodehrava nekde v prerii, ale sem tam se presune i do "mesta" coz je fajn zpestreni. Jinak zaporak je docela slusnej, i kdyz vlastne nic moc nepredvede a zaverecna scena umrti je docela povedena. Pamatoval jsem si, ze to bylo desne priteplaly, coz se nastesti nepotvrdilo. No a kdybych mel na filmu neco vylozene pochvalit, je to Vinnetouova utekova cast filmu, ta je perfektni. Kdyby timhle filmem skoncily filmovy mayovky, nic moc by se nestalo. ()
„Pije ohnivou vodu. Kdo pije, nedrží slovo!“ V roku 1965, kedy mal Posledný výstrel premiéru, som ešte nebol ani zďaleka na svete, ale dostal sa ku mne ako k dieťaťu/puberťákovi v 90. rokoch vďaka ustavičnému reprízovaniu na Nove. Takže Winnetouova smrť vo mne zanechala tragickú traumu na celý život. Z toho dôvodu filmu mnohé odpúšťam a na logické hovadiny sa pozerám s tolerantným úsmevom (banditi si večer, ešte sa len očividne zmráka, líhajú spať, zrazu do toho vtrhne Winnetou, začnú ho naháňať, strih, Winnetoua stále naháňajú a je jasný deň – to ho naháňali osem hodín v kuse?). Kladne hodnotím priamočiary príbeh s minimom postáv (oproti takému Pokladu na Striebornom jazere, ktorý bol pomaly až tímovkou), zaujímavého ústredného zloducha (ktorý je v rámci možností čestný, pochopiteľne až na to finálne svinstvo v skalách), prekrásnu výpravu, oči v dobrom ťahajúce (hoci z historického hľadiska azda absurdné) pestrofarebné kostýmy, veľkolepú akciu (bizarná scéna s plťami, kde správňak Old Shatterhand neváha zapáliť polovicu vodných tokov vo vtedajšej Amerike), ako sa patrí davové scény (na filme sa očividne nešetrilo). Trocha ma zaskočili početné (pseudo)humorné vsuvky (súvisiace prevažne so Samom Hawkensom). Ak tvorcovia vedeli, ako to chcú zakončiť, a to vedeli, mali to celé poňať o poznanie temnejšie od samého začiatku. Ale z nostalgie neviem ísť pod 4*. V roku 1998 vzniklo absurdné, 170-minútové (!) pokračovanie so 69-ročným (!!) Pierreom Briceom, vychádzajúce zo šialenej myšlienky, že guľka, ktorá Winnetoua zabila, ho v skutočnosti nezabila (!!!), ale celý čas žil utiahnuto v jaskyni (!!!!). ()
Nejlepší Mayovka všech dob a to právě o ten poslední výstřel. Jako mladší jsem třetí díl proklínal, abych se k němu strastiplnou cestou zase dostal a zamiloval si ho. Nenásilný politický i lidský podtext, dodnes fungující hlášky a velkolepé scenérie. A na závěr největší filmová zrada mého života. "Můj bratře..." ()
Galerie (46)
Zajímavosti (35)
- Vinnetouova smrt se natáčela na Mali Alanu u Obrovacu - tamtéž, kde zemřeli také jeho otec a sestra. Herecky patřila tato scéna k tomu nejnáročnějšímu, co Pierre Brice a Lex Barker natočili. Co se týče počtu fotografií, těžko bychom v nějaké mayovce našli scénu, která by byla častěji fotografována, než tato. (hippyman)
- S návštevnosťou 6 976 160 divákov sa jedná o desiaty najnavštevovanejší film v československých kinách vôbec. [Zdroj: Filmkult] (Raccoon.city)
- Když dělníci připravovali vory pro scénu k filmu, architekt Vladimir Tadej si zatím plaval v řece Zrmanje, do které se dostal i delfín. Jeden dělník toho využil k legraci a zavolal: „Žralok!“ Tadej tak vylezl rychle na jeden z nedodělaných vorů, ten byl ale vlhký a kluzký a architekt spadl a zlomil si jedno žebro. Dělníkovi to ale neměl za zlé, protože sám také často žertoval. (mar48)
Reklama