Der Schatz der Azteken
Les Mercenaires du Rio Grande
I violenti di Rio Bravo
Poklad Aztékov
Mercenaries of the Rio Grande
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Siegfried HoldHudba:
Erwin HalletzHrají:
Lex Barker, Gérard Barray, Rik Battaglia, Michèle Girardon, Alessandra Panaro, Theresa Lorca, Fausto Tozzi, Hans Nielsen, Gustavo Rojo, Kelo Henderson (více)Obsahy(1)
Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)
(více)Recenze (82)
Průměrnej film Jeho volný pokračování Pyramida boha slunce je o dost lepší. Tady je to podobný jako u těch dvou filmů z Orientu, takže tahle první část je vyloženě na rozjezd není špatná, ale chybí tomu nějaká aspoň trošku gradace. Takhle jsme především uvedeni do příběhu kterej je místy trochu zmatenej. Možná, že těch postav ať už kladných nebo záporných je tu prostě moc. I tak film obsahuje pár slušných bitek a přestřelek. Barker i když tu hraje úplně jinou postavu která nemá nic společného z Old Shatterhandem, tak je pořád největší borec a taky film přináší poznání, že Mexico je prostě Mexico i když to zrovna točí Němci na Balkáně...50% ()
„Na formality nemám čas.“ – A ako vidím, tak na slušnosť tiež nie.“ Bohvie, ako to Lex Barker stíhal, ale behom jediného roka stihol osem filmov. A z toho dva boli Poklad Aztékov a Pyramída boha Slnka, čo je vlastne jeden príbeh rozdelený na dva filmy. Oba vznikli podľa Karla Maya a Lex Barker je tu tradične neohrozený, ale nejde o oficiálnu súčasť nielenže ani oldshatterhandoviek, ale ani kara-ben-nemsioviek. Barkerov hrdina je tu prekvapivo veľmi neakčný, čo je azda svojím spôsobom zámer tvorcov, aby ho odlíšili od Old Shatterhanda a Kara Ben Nemsiho, ale namiesto nedostatku akcie neprichádzajú s ničím novým/iným a tak je to proste len nezáživná nuda s miestami až nechcene smiešnym scenárom a veľmi lacnou výpravou. Ak vám na kara-ben-nemsiovkách vadilo, že už to proste nie je to, čo oldshatterhandovky, tak toto vari azda radšej ani nepozerajte. ()
Ze všech tří hlavních postav, které ztvárnil Lex Barker je postava Dr. Sternaua pro mě nejmíň zajímavá. Vždyť se nejedná o kdovíjakého bombarďáka, který všechny skolí svou sebejistou pacičkou. Tady dokonce i on sám semtam jednu utrží. Celkem si to tady 3x rozdá s úhlavním padouchem v provedení již tradičního Rika Battaglii. Ralf Wolter tentokráte také trošku slabší oproti zavedeným pořádkům. ()
[USA 1864] Doktor a tajný diplomatický kurýr Sternau žádá amerického prezidenta Abrahama Lincolna o finanční pomoc pro mexického prezidenta Juareze v boji s císařem Maxmiliánem. Lincoln nemůže v tuhle chvíli oficiálně nic udělat a proto posílá důvěrný dopis, který by měl Juareze povzbudit. Po návratu do Mexika Sternau prezidentovi navrhne, že by mohl pomoci přítel hrabě Fernando di Rodriganda y Sevilla... Komickou postavu tentokrát ztvárnil Ralf Wolter jako Andreas Hasenpfeffer, který prodává kukačkový hodiny. Další roli záporáka si ve filmu zahrál Rik Battaglia jako kapitán Verdoja. ()
Lex Barker druhýkrát bez Winnetoua, ale na 90% s tými istými hercami. Nesmiešny humor a teatrálnosť, ale dá sa to pozrieť. Hlavne, keď tou nechcenou humornou vložkou sú úmrtia Indiánov, ktorých keď strelíš, tak sa ešte krásne stále zopnú, ako keby šli na kladinu a až potom padnú. Pre gymnastickú dušu ozaj prínosné. Stále je to ale lepšie než nejaký Old Firehand z domova dôchodcov. ()
Galerie (13)
Photo © Omnia Deutsche Film Export
Zajímavosti (11)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Karla Maye. (Terva)
- Místa natáčení: Jugoslávie: Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu; Španělsko: okolí Barcelony, Montserrat; Německo: zámek Charlottenburg v Berlíně. (hippyman)
- Producent filmu Artur Brauner pôvodne zamýšľal natáčanie filmu v Mexiku, ale nakoniec sa rozhodlo v prospech Juhoslávie, kde sa natáčalo mnoho ďalších filmov Karla Maya. (westerns)
Reklama