Padesát odstínů šedi

Christian: "Romantika je mimo mňa." Ana: "Ach." Christian: "S výnimkou romantiky análnych kolíkov." Ana: "?" Christian: Uzatvoríme o tom zmluvu, dobre?" Ana: "Uvidíme." Christian: "Môžeš ju pripomienkovať." Ana: "Fajn." Christian: "Dobre: takže prípustné sú kolíky, koly, putá, laná, reťaze, biče, svorky. Nakúpiť môžeme aj v obchode, kde brigáduješ. Stúpne obrat, uvidíš." Ana: "Kolíky nie. Tie nepredávame." Christian: "Akceptujem. Namiesto kolíkov dostaneš vlastnú izbu, auto, starobylé knihy, počítač a zmluvu o tom, ako budeme kefovať." Ana: Ok. Chris: "Plus lety vrtuľníkom a lietadlom". Ana: "Ale šak si vravel, že romantiku nemusíš. Christian: "To som si robil prdel. Rozumieš? Skúšku, či toľkú porciu romantiky znesieš. A pretože ma to stojí riadne prachy, musíš dostať trochu na riť." Ana: "Šak čosi znesem." Christian: "Aj bičom cez šušku Ťa vytasám! Lebo vieš, Ana, to čo míňam na Teba, za to by som mohol nakŕmiť dve dediny hladných Etiópčanov." Ana: "Jaj, nebi! Postojže! Až tak nie!! To bolí! Christian, takto nie, odíď!". Christian: "Ok, idem. No: uvidíme.". (10.08.2015)

Tady si někdo na telenoveláckých dialozích, bičíku a svázaných rukou pořádně nahrabal. Každý máme svou hernu – já v ní měl igráčky, stavebnici Chevu.. Pojďme se na umělé milostné scény v tomhle mediálním humbuku podívat bez předsudků. Časy se mění, co se v „ložnici“ odehraje, musí být jasně dané na papíře. Což je možná nejúsměvnější z celé téhle srdceryvné báchorky. Ona je docela naivka, která překvapuje zvláštními kroky, on je lehce zvrhlý boháč, který spíš dělá ramena a pak se miluje jako většina populace. Jen někde něco okoření. Nepovedlo se to u Twiglightu, stejně jako u filmů podle knih Dana Browna. Masivní zájem čtenářů, šup s tím na plátna. Tohle odpočinkové čtivo jde však ještě dál – volí lehké porno obalené tuctovou romantikou. Respektive se o pornu spíš mluví. Stačí dva kliky na netu a jsme v úplně jiném světě. Klišé se kupí, chemie bylo víc mezi Babičkou a Barunkou. Ve finále je to tak nakonec překvapivě konzervativní. Což je na tom taky vlastně úsměvné. Obal „must-see“ zase jednou dokonale zabodoval. (05.03.2015)

Já si snad ještě začnu myslet, že to ta ženská schválně napsala tak debilně, aby všem našim něžným polovičkám ukázala, že každej vztah rozhodně nejni nejrůžovější a princové na bílejch koních neexistujou... Páč jak sem se tomu "příběhu" celou dobu upřímně posmíval, tak mě na konci normálně donutil k zamyšlení - to bych nečekal! Pan Grey je nicméně tak dokonalý, že určitě ani neprdí, a dvě hodiny jsou (pro chlapy) stráášně moc. Díky aspoň za tu vydatnou nálož hanbaté Anči, neusnul jsem vlastně jenom díky tomu. (13.09.2015)

I don't make love. I fuck. Hard. Kdo by to byl řekl, že z bestselleru Padesát odstínů šedi, který již od pohledu není a nebude kandidátem na Nobelovku a je určený spíše dámskému publiku, nebude Oscarový trhák? Božínku, to je tak překvapivé, že se z toho šoku nemůžu vzpamatovat! A co teprve zdejší páni kritici, kteří kvokají blahem nad létajícími auty v rychlém a zběsilém tempu, nad filmem, v němž se cvičená opice dostat do systému Interpolu za dvě sekundy a závěrem, kde na hlavního hrdinu čeká za rohem vždycky kozatá modelka. Takový film je nicméně pro nás, tupé slepice, až příliš intelektuální a inteligentní. Ale teď ve vší vážnosti - kdo nezkritizuje Padesát odstínů, jakoby nebyl. Kdo to nepovažuje za debilní, je sám debil. Osobně si myslím, že inteligentní člověk si vyvodí již z prvních řádků na čsfd (nebo na databázi knih, chcete-li) v jakém duchu film proběhne. Jenomže to by nebyli pánové s mindrákem z malého pinďoura, kdyby se nemuseli povznést nade všechny a nade všechno. Ovcovitost a pozérství lidí mě pravděpodobně nikdy nepřestane překvapovat. Zkopírujte pár slovíček z online slovníku, okořeňte to pár kundami a davy z vás budou šílet. Hm. Upřímně, film není ničím jiným, než klasickým hollywoodským produktem, s několika poplácáními a prsama navíc. A s absencí šťastného konce. Knižní předlohu jsem nečetla, ani mě nijak zvlášť nelákala. A účast Jamieho Dornana byla trochu zklamáním, protože díky The Fall vím, že má na víc. Do filmu jsem tedy nešla s vysokým očekáváním, ale závěrem můžu říct, že to bylo celkem milé překvapení. Troufám si říct, že nebýt špatně napsané hlavní hrdinky, byl by film opravdu hodně příjemnou jednohubkou. My ženský víme to, co žádný hodný Honza prostě nikdy nepochopí - záhadní a chladní muži nás přitahují jako magnet, protože sníme o tom, že takové zničené mučedníky napravíme právě my. Jakkoli nemožné to je, doufáme, že my budeme tou jedinou, která v něm probudí dobráka od kosti. To ale hlavní hrdinku neopravňuje, aby se chovala jako dvanáctiletá zamilovaná husa. U těch adolescentů jsou kousání rtů, hihňání v nevhodných situacích a hloupé otázky možná roztomilé, ale od studentky literatury je to nepřípustné a otravné. Škoda, protože bez tohoto typického klišé charakteru "neviditelné tuctovky" s mozečkem o velikosti hrášku by to překvapivě fungovalo. Mimochodem, moc mě potěšil odkaz na The Fall! "Provaz ,páska, kabelové svorky, vy jste úplný sériový vrah!"- "Dnes ne." (07.03.2015)

Panna a úchyl. On ji toho zbaví lusknutím prstu, ona celou dobu doufá, že toho prince na bílém koni, co používá jezdecký bičík na něco jiného než lichokopytníky, změní. Make Love / Fuck Hard. Božínku, to je dilema! Nicméně neždímejte zbůhdarma kapesníky, ti dva nakonec určitě pochopí, že partnerský vztah je o kompromisech. Jo a pak tam byly nějaké větroně, drahá auta, výlety vrtulníkem, připomínkování smluv a romantické BDSM… Film komentovat nebudu, jen dodám, že se tvůrci vypořádali s literárním hypem pětiletky jen s malou ztrátou důstojnosti a že podlehnout utopickým fantaziím lze tisíci jinými způsoby. Vkus velí, že už nakladatel měl po přečtení první knihy naléhavě řvát směrem k E.L.James: „Red! Red! Red!“, ale ruku na peněženku, proč by to dělal? Fifty $hades of Green. Nic víc, nic míň… (21.05.2015)