Veronica Marsová

Když se chce, tak to jde. Aneb fanouškovský film pro fanoušky, zaplacený samotnými fanoušky. Veronica Mars se tímto zapsala do důležitého milníku filmové produkce, a to jí už nikdo nevezme (respektive Robu Thomasovi, který se odhodlal jít s projektem na Kickstarter). Nostalgická vzpomínka a důstojné ukončení skvělého seriálu, který dokázal, že "teenagerovský seriál" se nemusí nutně rovnat dementní kravině. Všechna drobná camea a narážky na dny minulé tak fanouška VM dozajista potěšily, i když netuším, co z toho měli "obyčejní náhodní diváci". Každopádně jsem se dočkala LoVe závěru, finally:-)) Gonna miss ya, Marshmellow! (14.06.2014)

Uf. Takmer dvouhodinový patos určený skutečně jen pro fanoušky původního praseriálu. Tohle byla neskutečná rozvláčná nuda (nepsal jsem to už?) o tom, jak se Verča vrací nalézt sama sebe a jen tak mimochodem vyřešit i případ způsobem, na jaký by v řadě za sebou s otevřenou hubou civěli slečna Murpleová, Holmes, Poirot, Flatcherová, Colombo, Barnaby a ještě celý zástup dalších. V podstatě se nic celou dobu neděje, najednou se odkudsi vyvrbí případ (asi má prapočátek v původním seriálu, na který jsem nekoukal, takže těžko říct), pak se zase nic neděje, pak je najednou Verče všechno jasný a jen tak mimochodem jsou z ní všichni v městečku paf, takže nebýt to v Neptunu ale v Dallasu, neměla by holka problém během pár dnů najít i Kennedyho vraha. ~ OK, zaplatili si to více méně fanoušci přes Kickstarter, bylo to tak určeno hlavně jim. Ale stejně to byla nuda. ~ 1,5* (27.03.2014)

Epizodní vyznění mladistvě podané detektivky v žhavém hi-tech provedení dneška, kde mordýři zůstávají stejně vynalézavými parchanty, jako kdy předtím, jen využívají nové pracovní nástroje, tím pádem s nimi musí držet krok i ten, kdo po nich jde, takže takový Colombo nebo Jessica Fletcher by mohli být pozadu stejně, jako inspektor Klečka za Trachtou... na druhé straně se, jak už to bývá, můžou věci otočit proti vám - to když si v dobách webkamer a smartphonů nedáváte pozor na hubu, jakož i na další části těla... Seriálem jsem nedotčená, to mně ale nebrání pochopit, že na extra sofistikovanou krimi zápletku se tady nehraje, hlavní prostor dostává přehlídka neomezených schopností Veroniky Mars, takové Buffy - naháněčky zločinců, ač musím uznat, že v oblasti stěrů nemá mnoho konkurentek a leckterý stojí za zapamatování, co se týče její představitelky - u lidí s očima tak blízko sebe trpím předsudkem, že se jim nedá věřit, ale body jí připisuje skutečnost, že se zřejmě jako jedna z mála hereček dokáže najíst... to ale neznamená, že bych si ji kdy chtěla prohlídnout ještě jednou, možná tak vsuvku s Jamesem Francem ♥ :-). (21.07.2014)

Kdybych měla napsat, co všechno tenhle film měl a co všechno mě na něm naprosto uchvátilo, musím říct, že bych tady byla ještě do zítřka. Samozřejmě musím na druhou stranu konstatovat, že nebyl až tak dobrý, viděla jsem i lepší. Tento film splnil účel, mělo to být o Veronice, která zjistí, že pro ni není městský život ten pravý, že patří do rodného města. Líbilo se mi i to, že řešila jednu záhadu za druhou a odkrývala stále další a další stránky knihy. nezbývá mi nic jiného, než doporučit tenhle film, protože, proč? Já ani nevím. Prostě se podívejte a udělejte si obrázek sami. (05.05.2015)

Jedna z nejodpornějších entit světového filmového obludária, co i po sedmém rumu pořád vypadá jako kysličníkový odpad křížení Džejmse Vůdse a Josefa Kemra, v celovečeráku podle jednoho z nejdebilnějších seriálů všech dob, jenž by se dal s úspěchem ordinovat jako agresivní dávidlo, to je vskutku výzva jen pro ty nejotrlejší bukvice, co nadšeně růžověli u všech těch Dósnových snětí, Gilmórovic krav, Glí a Gej skull buzikálů. Ne, nelekejte se, zbuznit se chystám, teprve až nám konečně legislativně schválí, že můžu porodit a odchovat rozkokošná čokoládová dvojčátka, a René dostane soudní příkaz, že musí minimálně dvakrát týdně povinně dělat mamku, jinak je to šovinistické týrání. Ani jsem kupodivu nedostal chuť zase si pomalu vrážet pletací jehlice do rozličných tělesných dutin, ani se v bezhlavém hrdinství vrhat s odjištěným granátem pod útočící německý tank. Prostě to hrálo a já šel zrovna náhodou kolem, tak jsem s vědomím toho, že jsem se dnes ještě nebičoval, usedl, abych se kál alternativním způsobem. No, k mému překvapení to bylo kapku dospělejší, o malilinko méně trapné a daleko lépe natočené než ta tisíciřadá úplavice, co tolik let kradla rozpočty kvalitním seriálům, které pro nedostatečný zájem vymatlaných předškoláků končily pro první sérii. Dokonce si i troufám říct, že to až dosahovalo kvalit hloupého, naivního a stokrát omletého televizního sryleru a blížilo se to ke krásným dvěma červeným vyrážkám. Ale to by nesměla být v hlavní roli Gapa, co si hraje na detektiva. Slečňák Zvon nám pomalu odrostl šarmu nesympatického šeredného chlapce s řídnoucími vlasy a mění se v cosi, před čím by i námořník po plavbě kolem světa dal raději přednost čemukoliv krásnému a sexy, co se pase a vydává jednoslabičná citoslovce. Takže jedna z milosti, a to jsem si jí ještě dost dlouho zděšeně škrábal. (03.03.2015)