Okolo futbola

Každému, co jeho jest. Neumím si představit, že bych měl v ligové sezóně x krát do měsíce dobrovolně cedit krev. Ale nikomu to neberu, na téhle dobrovolné bázi proti tomu v podstatě nic nemám. I když-kde se kácí les-tam lítají třísky, takže k úrazu mohou přijít i nevinní. Ale k filmu: je to jízda! Kvalitní jízda. Nebylo to tak, že by mě to chytlo a nepustilo, ale bylo to poctivý. (22.09.2019)

Ten kto má rád tento typ filmu, respektívne koho bavia filmy okolo futbalu (rozumej filmy o chuligánoch, hooligans) tak taký divák určite sklamaný nebude. Príbeh nie je síce tak skvelý a prepracovaný ako americký Hooligans, na výsledku to však nijak výrazne neuberá. Rozhodne pútavé ruské prekvapenie na filmovej scéne. ***/**** (10.01.2014)

Je docela strašná škoda, že se nám tam do toho zamotala love storka, která byla tak strašně ohraná, že to dál nešlo, protože jinak nemá výtek. Skvěle udělaný filmek, který pro mně víc než o chuligánech je o síle kamarádství a to na mně platilo. Ruská kinematografie doslova září a je ostudou naších tevizí i festivalů, že jí ignoruje, protože jako filmovej fans na politiku seru, zajímají mně totiž dobrý bijáky. (07.02.2018)

"Kdysi byli rytíři, vojáci... Každý o něco bojoval. Nyní bojujeme my o čest svého klubu.", říká polský hiphoper Beron ve své skladbě opěvující subkulturu fotbalových ultras. A na ta slova volně navazuje i úvaha jedné z vedlejších postav o kontrastu složitosti okolního světa na straně jedné, a jednoduchosti fotbalu na straně druhé... Pod kterou bych se v zásadě podepsal. Naše "Proč?" bylo lehce ovlivněno dobou a jeho účelem bylo daný okruh osob kritizovat (jakkoli snímek je v dané bublině nesmrtelným kultem), britské "Football Factory" mělo zase nádech jednoduché grotesky a nejznámější "Green Street Hooligans" je typickým zástupcem mainstreamu. Naproti tomu jsou Rusové přesní, co se týče pestrého rozvržení postav, popisu nejrůznějších skutečností (např. setkání v baru s fotbalisty, žijící si svůj nesmyslně bohémský život), předložených argumentů "pro" a "proti"... V ostatních komentářích se objevují výhrady vůči taktéž se vyskytnuvší milostné linii. Jasně, když se na onu věc budete dívat z pohledu fanouška pro změnu filmového, se značným přehledem o tisícovkách děl, tak vám daná věc bude připadat jako klišé. Nicméně z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že takhle to v rámci komunity může fungovat a k pravdě to má blíž, než si kdekdo myslí. Že by - vzato kolem - svou roli hrálo, že se na natáčení podíleli i přímo samotní fotbaloví válečníci, konkrétně ze Spartaku Moskva? Pravědpodobně. Zážitek podtrhují autentické záběry z moskevského derby proti CSKA (nemůžu si pomoci, ale bengálské ohně na tribunách jsou pro mě to samé, co hezky namalovaný obraz či kreativní mizanscéna ve filmu) plus soundtrack, kterému kraluje další hiphoper (a zároveň i fotbalový fanoušek) Feduk. Jednoduše řečeno, nemyslím si, že v rámci tématu lze stvořit lépe namíchaný koktejl... 100% (28.08.2020)

Fanouškům hooligans tématiky i samotným hooligans tenhle film vyloudí úsměv na tváři. Žádné moralizování na téma "násilí je špatné", ale syrová a realistická sonda do jedné z nejdrsnějších chuligánských scén na světě. Ekipa Spartaku se tady potýká nejen s protivníky z řad CSKA či Zenitu, ale i s dotěrnými policisty či špiclem z vlastních řad. Čtveřice ústředních postav pak řeší svá vlastní osobní dramata, přičemž k jednomu z nich mám vlastně svojí jedinou výtku. Vztahy a jiskření mezi mužem a ženou Rusům moc nejdou a i tady působili oba protagonisté příšerně prkenně. Ale celkový koncept filmu to nijak nenarušilo. Oceňuji také našlapaný soundtrack a hlavně konec. Takže ACAB a 90%. (07.05.2014)